Sdílet
Kešu ořechy dnes působí jako samozřejmá surovina, ale jejich původ je docela dobrodružný. Strom kešu pochází z oblasti dnešní Brazílie a teprve až Portugalci ho v 16. století rozšířili do dalších částí světa. Místní národy používaly kešu úplně jinak, než je známe dnes — plod měl velkou dužnatou část, tzv. cashew apple, která vyrůstá nad skořápkou semene. Z ní se připravovaly kaše, šťávy, kvašené nápoje i pálenky. Teprve pozdější zpracování a odstranění této skořápky umožnilo, aby se z původně lokální plodiny stala žádaná komodita na mezinárodním trhu.
Kešu mají vskutku co nabídnout i po nutriční stránce. Obsahují značné množství hořčíku, mědi, železa, zdravých nenasycených tuků a bílkovin. Díky tomu se často řadí mezi „superpotraviny“, byť toto označení je spíše marketingové než regulované. Na trhu se v Česku setkáme s kešu jako s pouliční slanou pochutinou, součástí směsí ořechů, ale i jako ingrediencí v rostlinných „máslech“, dezertních pomazánkách či veganských sýrech.
Kvalita na českém trhu – co doporučují kontroly
Kvalita kešu závisí především na tom, odkud pocházejí a jak byly zpracovány. Většina kešu na českém trhu je dovážena ze třetích zemí, kde se ořechy suší a třídí přímo na farmách. Právě v této fázi vzniká největší riziko — pokud se ořechy nedosušují rovnoměrně nebo jsou skladovány ve vlhkém prostředí, velmi snadno se v nich rozvine plíseň. Ta sice nemusí být vidět pouhým okem, ale může produkovat toxiny, které inspekce pravidelně sledují u všech druhů ořechů. U kešu se proto vyplatí zajímat se o původ.
Spotřebitelský přehled kvality surovin v Česku doporučuje kupovat kešu, které mají uvedeno datum pražení, dávají jasné výrobce/dovozce a ideálně spořádané balení s ochranou proti vlhkosti. Při pochybnostech o skladování (např. balení nadrozměrně velké, podezřele levné či dlouho trvanlivé) je rozumné zvolit alternativu.
Český trh s ořechy už není jen o klasice. U kešu se objevují inovace: například raw nesolené kešu, pražené lightly salted verze, ochucené varianty (kari, chilli, med), ale i bio certifikované či Fair Trade. Z výrobních řad rostou i kešu jako součást veganských “másel”, kde nahrazují arašídy nebo mandle – díky vysokému obsahu tuku a krémové textuře jsou ideální.
Z hlediska kvality je zajímavé, že se v obchodních řetězcích i v specializovaných prodejnách nabízejí kešu s původu: Indie, Vietnam, Africké státy – a spotřebitel může porovnat cenu s kvalitou. Například pražené kešu z Vietnamu bývají levnější, avšak spotřebitel by měl sledovat, zda byly správně skladovány a zda nejsou přepálené (to by zhoršovalo zdraví).
Doporučení pro spotřebitele
– Zvolte balení, kde je uvedeno „praženo dne“ nebo alespoň měsíc.
– Preferujte nesolené a nepražené verze, pokud je hodláte dále použít v receptech – pražení a sůl snižují nutriční hodnotu.
– U skladování dodržujte: po otevření skladujte v uzavřené nádobě, mimo slunce a ideálně v chladu – tuky se oxidují.
– Spotřebujte kešu v rozumném množství – cca 30 g denně stačí jako výživná dávka, více pak už není výhoda.
– Pokud máte alergii na ořechy nebo rodinnou anamnézu jaterních či ledvinných potíží, konzultujte konzumaci s lékařem.
Kešu nejsou jen pochutinou, ale také surovinou s výrazným nutričním profilem a rostoucí pozicí mezi zdravými potravinami. Při dodržení základních pravidel nákupu a skladování se z nich může stát nejen chutná, ale i bezpečná volba.
