Na první pohled to může působit, jako by šlo jen o malé změny. Ve skutečnosti ale nový spotřební koš vyřazuje potraviny, které byly dlouhá léta považovány za samozřejmý základ školních jídelníčků – například vejce, klasické těstoviny nebo obyčejnou loupanou rýži. Tyto suroviny jsou vyřazeny dokonce i pro předškolní děti, u kterých se doporučuje příjem vlákniny spíše hlídat, než uměle navyšovat. Paradoxně se naopak prosazují moderní výrobky typu tofu či tempeh, aniž by pro ně byly stanoveny jasné limity například pro obsah soli.

Podobně sporný je i přístup k masu. Autoři vyhlášky vycházejí z představy, že není nutné, aby děti měly maso pravidelně na talíři. Jenže právě maso patří mezi hlavní zdroje bílkovin, železa, zinku a vitaminu B12, tedy látek zásadních pro růst a imunitu. Odborná doporučení ze zahraničí přitom považují maso za nepostradatelnou součást dětského jídelníčku. Spoléhat se na to, že si děti doplní maso doma, je navíc iluzorní – pro mnoho z nich je školní oběd jediným teplým jídlem dne.

 

Sladké jen výjimečně? Ale co mléko?

Nová pravidla jsou přísná i u mléčných výrobků. Ochucené jogurty nebo tvarohové krémy se mohou objevit jen výjimečně – například jednou měsíčně k obědu a dvakrát do měsíce k přesnídávce nebo svačině. Místo podpory vyvážené stravy jde o téměř prohibitivní omezení, které neodpovídá potřebám dětí.

Dalším problémem je, že vyhláška byla odzkoušena na naprosto nereprezentativním vzorku. Pilotní testování proběhlo jen ve zlomku jídelen – méně než třiceti z celkového počtu téměř devíti tisíc. Navíc šlo o zařízení, která se už dříve zapojovala do různých programů nebo byla doporučena hygienickými stanicemi. Výsledky z tak úzkého okruhu nelze považovat za obraz celé republiky. Diskuse s odbornou veřejností byla navíc velmi omezená – připomínky z praxe se prakticky nedostaly ke slovu.

 

Nakrmí se – ne děti, ale koše

Z oficiálních míst zaznívá, že se ceny obědů nezvýší, maximálně o haléře. Praxe ale ukazuje něco jiného. Mnohé jídelny už oznámily zdražení, protože musejí nakupovat dražší a menší balení potravin. To nejen prodražuje provoz, ale také zvyšuje množství obalového odpadu. Vyhláška tak místo úspor a ekologických přínosů přináší další zátěž – jak pro peněženky rodičů, tak pro životní prostředí.

A co se týče plýtvání jídlem? Očekávalo se, že nové jídelníčky povedou k menším zbytkům. Jenže i samotný Státní zdravotní ústav připouští, že odpad může naopak narůst. Důvod je prostý: děti jednoduše nebudou chtít nová jídla jíst.

Nejde o byznys, ale o zdravý rozum

Často se ozývá, že potravináři změny odmítají proto, že jim snižují zisky. Ve skutečnosti potravinářské firmy dlouhodobě podporují snahy o zdravější stravu – už v roce 2022 podepsali výrobci deklaraci ke zdravému životnímu stylu, která je zavazuje k postupnému snižování obsahu soli, cukru a nasycených tuků. Problém není v samotné myšlence zdravějšího stravování, ale v její realizaci formou zákazů a restrikcí, které nemají oporu v praxi.

 

Nová vyhláška se tváří, že je možné potraviny jednoduše rozdělit na ty „hodné“ a ty „zlobivé“. Jenže kuchyně není pohádka o Červené Karkulce – a potraviny nejsou vlk, který čeká za bukem. Žádná surovina není sama o sobě zdraví nebo nezdravá, zdravé nebo nezdravé je vždy jen její množství.  Záleží tedy na tom, jak je poskládaný celý jídelníček. To, co rozhoduje o zdraví dětí, je rovnováha, pestrost a kvalita kombinací, ne černobílé seznamy povolených a zakázaných jídel.

Navíc platí, že každý výrobek, který se v Česku dostane do obchodů, musí projít přísnými kontrolami a nese na obalu jasné nutriční údaje. Jídelny tak mají k dispozici všechny potřebné informace, aby sestavily rozumný a vyvážený jídelníček. Nepotřebují k tomu bič v podobě plošných zákazů.

A teď ta zásadní otázka pro rodiče: opravdu chceme, aby naše děti ve škole seděly nad talířem jídla, které jim nechutná, a které jim navíc nedodá všechny potřebné živiny? Máme se smířit s tím, že místo řešení zdravého stravování dostáváme dražší obědy a hromady odpadu? Vyhláška měla být cestou k lepší výživě. V praxi se ale spíš podobá receptu, kde někdo zapomněl přidat hlavní ingredience – zdravý rozum a zkušenost z praxe.