Sdílet
Nedávný zásah Státní veterinární správy v pražské Sapě, při němž bylo odhaleno více než 300 kilogramů masa a ryb neznámého původu, znovu připomněl, že problém černého trhu se netýká jen falešných kabelek nebo triček s napodobeným logem. Ve hře jsou i potraviny, tedy zboží, u něhož spotřebitel často nemá šanci na místě poznat, odkud skutečně pochází, jak bylo skladováno a zda vůbec splňuje základní požadavky na bezpečnost. Levný nákup se pak může velmi rychle proměnit v drahou lekci z důvěřivosti, která přímo ohrožuje lidské zdraví.
„Kontroly na tržnicích, zvláště na těch asijských, opakovaně odhalují pochybení, od prodeje neoznačených potravin bez českých etiket až po skladování masa a mořských plodů v naprosto nevhodných podmínkách. Tyto tržnice nesmí být zónou bez pravidel,“ říká Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.
Dvojí metr na trhu aneb Závod s batohem povinností
Právě slovo pravidla je v celé věci klíčové pro zachování zdravé gastronomické kultury a konkurenceschopnosti. Zatímco legální výrobci a obchodníci musí plnit hygienické, veterinární, kvalitativní i administrativní požadavky, nelegální prodejci se jim dokážou vyhnout. Nemusí prokazovat původ zboží, investovat do kontroly kvality, správného označování ani bezpečného skladování. Výsledkem je prostředí, v němž poctivý podnikatel startuje závod s batohem plným povinností, zatímco ten nelegální běží nalehko a ještě prodává levněji.
„České potravinářské firmy dnes plní přísné hygienické, veterinární, kvalitativní i administrativní požadavky. Pokud ale vedle nich na trhu funguje dovoz a prodej zboží, u něhož není srovnatelně kontrolován původ, složení ani podmínky výroby, vzniká zásadně nerovné prostředí. To poctivé výrobce oslabuje, protože nedokážou konkurovat cenou, což spotřebitele vystavuje riziku,“ dodává Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.
Kontroly sice dokážou odhalit konkrétní pochybení, zabavit závadné zboží a v dané chvíli zabránit jeho dalšímu prodeji, samy o sobě ale podle odborníků nestačí. U černého trhu totiž nejde o řadu několika nepořádných stánků, ale o dlouhodobě fungující model, který vydělává právě na tom, že část zákazníků vidí hlavně cenu a zbytek raději nedomýšlí.
„Není to absolutně v jejich silách, protože jde o systémový problém. U padělků je to ještě viditelnější: jeden den proběhne zátah a druhý den je tržnice znovu plná padělaného zboží a vysoké tržby jedou dále. To není problém několika stánkařů, ale systému umožňujícího obcházení zákona. Sebečetnější razie nepomáhají,“ říká Markéta Shubik z právní kanceláře Shubik & Partners.
Když nízká cena vítězí nad zdravým rozumem
Černý trh se přitom zdaleka netýká jen potravin. Podle Shubik & Partners zasahuje široké spektrum spotřebního zboží od textilu, kabelek, hraček a kosmetiky přes léky, alkohol, cigarety a náplně do elektronických cigaret až po náhradní díly. Ve všech případech je společným jmenovatelem lákavě nízká cena, nejasný původ a minimální odpovědnost toho, kdo zboží prodává. Životní styl postavený na ignorování rizik se však může krutě nevyplatit.
„Spotřebitelé samozřejmě nechtějí závadné zboží. Ale praxe ukazuje, že kvůli ušetřené padesátikoruně část lidí bez problému koupí dítěti panenku plnou ftalátů, jejíž původ není možné dohledat a která nesplňuje základní bezpečnostní normy. Možná se i domnívají, že je stát nějak ochrání, je to ale pouhá iluze, protože stát nemá kapacity bojovat s nyní již tak rozvinutým problémem nabídky padělků. Cena vítězí nad zdravým rozumem,“ shrnuje chování spotřebitelů Markéta Shubik.
Zvlášť viditelné jsou podle dostupných čísel ztráty u tabákových výrobků. Podle studie KPMG z roku 2024 představovaly nelegální cigarety v České republice přibližně 8,1 procenta trhu, tedy zhruba každou dvanáctou cigaretu. Český stát měl kvůli tomu přijít na daních o více než pět miliard korun. U potravin, hraček nebo kosmetiky se podobné škody počítají obtížněji, princip však zůstává stejný: kdo nedodržuje pravidla, neplatí daně a nenese odpovědnost za bezpečnost výrobků, získává nefér výhodu.
„U cigaret přesně vidíme, jak obrovské škody nelegální trh způsobuje. U padělků hraček, drogerie, potravin nebo léků se škody počítají hůř, ale princip je stejný: kdo neplatí daně, nedodržuje normy and nenese odpovědnost za bezpečnost výrobků, získává výhodu proti těm, kteří podnikají legálně. Málokdo domyslí, že podporováním a nakupováním nezákonného zboží ohrožujeme poctivé české firmy, které zde zaměstnávají lidi a platí odvody do systému, ze kterého český stát funguje,“ varuje Markéta Shubik.
Cesta ven z bludného kruhu padělků
Podle právní kanceláře Shubik & Partners proto nestačí pouze opakovat razie a zabavovat zboží. Stát by se měl zaměřit také na skutečné provozovatele, finanční toky a osoby, které z nelegálního prodeje dlouhodobě profitují. Jinak bude dál fungovat dobře známý scénář: zboží se zabaví, místo prodeje se přepíše na jiné jméno a druhý den se pokračuje v činnosti, jen s čerstvějším úsměvem.
„Řešením nejsou nekonečné razie, ale jasná odpovědnost provozovatelů tržnic, povinné ověřování nájemců, dohledatelné bankovní účty a citelné sankce. Dokud bude možné po zásahu jen přepsat stánek na jiné jméno a druhý den pokračovat v prodeji, stát nemůže tento boj vyhrát,“ říká Markéta Shubik z právní kanceláře Shubik & Partners.
K této argumentaci se připojuje také Potravinářská komora ČR. Podle jejího stanoviska je zcela nežádoucí, aby stát legální tuzemské producenty zatěžoval další administrativou. Mnohem důležitější je zaměřit pozornost na importované komodity a důsledně kontrolovat, zda zahraniční potraviny i suroviny procházejí stejně přísným sítem bezpečnostních a kvalitativních norem jako domácí produkce. Pro samotného zákazníka z celé situace vyplývá sice nepopulární, ale zcela zásadní poučení. Podezřele levné produkty s nejasnou historií nepředstavují žádné vítězství nad vysokými cenami. Naopak fungují jako přímá podpora šedé ekonomiky, ve které se neplatí daně, ignorují se předpisy a v nejhorším scénáři se riskuje zdraví spotřebitelů.
„Další regulace poctivých firem není cesta. Stát musí odstranit zbytečnou byrokracii, nepřidávat českým výrobcům povinnosti nad rámec evropských pravidel a zároveň důsledně hlídat, aby dovážené potraviny a suroviny splňovaly stejné veterinární, kvalitativní a bezpečnostní standardy jako domácí produkce,“ uzavírá Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.
