Sdílet
Kolikrát jste si řekli: „Dneska jsem fakt hřešila“ nebo „Od pondělí začínám znova“? Možná to zní nevinně, ale právě podobné fráze mají překvapivou sílu ovlivnit nejen naše rozhodování, ale i fyzické zdraví. Psychologové i nutriční specialisté doporučují, že změnit jazyk je často prvním krokem ke zdravějšímu vztahu k jídlu a sobě samým.
Že se vám to zdá divné? Vůbec ne. Některá slova škodí víc než cukr a jazyk plný výčitek kazí naše trávení i náladu.
I slova formují tělo
Jídlo je víc než jen kalorie nebo čísla na váze. Je to prožitek, emoce, zvyk – a především vztah. A právě jazyk, kterým o jídle mluvíme, může tento vztah buď posílit, nebo narušit. Fráze jako „Tohle bych neměla“ nebo „Hřeším čokoládou“ v sobě nesou nejen nádech viny, ale i předpoklad, že existuje správné a špatné jídlo.
„Když si člověk neustále opakuje, že porušuje nějaké pravidlo nebo selhává, tělo to vnímá jako stres. A stres pak zpětně ovlivňuje trávení, hormonální rovnováhu i chutě,“ vysvětluje nutriční terapeutka Martina Křížová, která se specializuje na poruchy příjmu potravy a vztah k jídlu. Podle ní jsou některé běžné výroky nevinné jen na první „poslech“, ale ve skutečnosti jsou nositeli toxického vnímání stravy.
Jídlo není odměna, ani trest
Mnoho lidí používá jídlo jako prostředek k motivaci nebo trestu: „Když budu celý týden cvičit, zasloužím si burger.“ Nebo naopak: „Po včerejšku si dneska dám jen salát.“ Tyto výroky v sobě nesou podprahové poselství, že jídlo je cosi, co si musíme zasloužit, nikoliv základní potřeba a právo.
Například podle této studie se podobné myšlení často pojí s přejídáním a výčitkami. „Tělo není projekt, který musíte neustále ladit podle toho, kolik jste toho snědli. Jídlo má být přirozenou součástí dne, ne systémem odměn a trestů,“ dodává Křížová pro Svět potravin.
Od pondělí jinak? Lepší dnes vědomě
Dalším častým jazykovým nástrahám patří výrazy jako „Zítra začnu znovu“ nebo „Dneska to pokazím, ale od pondělí budu vzorná“. Tento typ přemýšlení zakládá na jakýsi cyklus, který ale nemá konec, období přísnosti, následované „selháním“ a návratem k začátku.
„Je to toxický kruh, ve kterém lidé pendlují mezi restrikcí a výčitkami. A výsledkem není zdravější tělo, ale ztráta důvěry ve vlastní schopnost naslouchat sobě,“ upozorňuje terapeutka Iva Dvořáková. Podle ní je mnohem účinnější soustředit se na přítomný okamžik a jídlo vnímat jako něco, co má smysl teď, ne zítra.
Vyměňte výčitky za zvídavost
Co místo „zase jsem to přehnala“ říct třeba „byla jsem dnes víc unavená, možná i emočně – co se za tím skrývá“? Odborníci se shodují, že klíčem není dokonalost, ale laskavost a vědomí, jak říká i nutriční specialistka Sarah Osborn. Místo striktních soudů zkuste popis. Ne: „Tohle je nezdravé.“ Ale: „Tohle jídlo mi chutná, ale moc mě nezasytí. Co bych mohla zkusit jinak?“
Podobný přístup podporuje i další studie, která upozorňuje, že jazyk ovlivňuje nejen naši psychiku, ale i fyzické reakce těla. Negativní vyjadřování může aktivovat stresové hormony, zatímco přístup vědomé pozornosti přináší klid i lepší trávení.
Kultura diet je za námi. Zůstáváme v ní jen jazykem a slovy?
Ačkoliv se stále více hovoří o intuitivním stravování a zdravém vztahu k tělu, v každodenní řeči přežívají vzorce, které pocházejí z doby dietních dogmat a kalorií coby strašáka. Proměnit jazyk je proto prvním, ale překvapivě silným, krokem. Užívat si kvalitní jídlo bez výčitek a bez souzení. „Když se naučíte mluvit o jídle jinak, změníte nejen vztah k jídlu, ale i ke svému tělu. A to je základ trvalé změny,“ uzavírá Iva Dvořáková.
