Sdílet
1. Pivo nebylo nikdy zcela zakázáno – jen „špatně definováno“
Volsteadův zákon, tedy oficiálně National Prohibition Act, sice zakazoval alkoholické nápoje s obsahem vyšším než 0,5 %, jenže v jeho textu zůstaly drobné kličky. A právě ty otevřely cestu pro tzv. „near beer“ – pivo, které se sice tvářilo jako pivo, ale alkoholu mělo méně než půl procenta. Pivovary jako Anheuser-Busch nebo Pabst se rychle přizpůsobily. Začaly vařit právě tento slabý nápoj. Anebo nabízely sladové extrakty. Co si z nich lidé doma udělali – to už byla jiná kapitola. Neoficiálně se vědělo, že „čistě náhodou“ šlo z extraktu vykouzlit něco podstatně silnějšího.V roce 1927 dokonce státní zastupitelství řešilo, zda je legální, že některé extrakty mají na etiketě nápis: „Nepřidávejte kvasnice, nefermentujte – mohli byste získat alkoholický nápoj, což je zakázáno zákonem.“
2. Ženy, které šly proti proudu – ale i ty, které ho řídily
Zatímco ve filmech vládne prohibičnímu podsvětí Al Capone, realita zná i ženské jména, která dějiny zapomněly. Například Gertrude „Cleo“ Lythgoe, známá jako „královna rumových pašeráků“, zásobovala celý východní pobřeží lihovinami z Baham a byla natolik úspěšná, že ji muži v branži začali napodobovat. Na druhé straně barikády však stála Carrie Nation – nekompromisní bojovnice za abstinenci, která s kladivem v ruce rozbíjela výlohy salonů a stala se doslova ikonou fanatického moralismu. „Bůh mi přikázal, ať roztříštím tyto ďábelské nástroje hříchu!“ prohlašovala. V Kansasu po ní dodnes pojmenovali bar.
3. Speakeasy bary měly vlastní kód – a vlastní architekturu
V době prohibice vznikly tisíce tajných podniků zvaných speakeasies, které nebyly jen obyčejnými hospodami. Šlo o komplexní systém se zvláštními hesly, skrytými výtahy a dvojitými zdmi. V některých podnicích fungoval tzv. „záchodový trik“ – když hosté potřebovali rychle skrýt alkohol, stiskli tlačítko pod stolem, které otevřelo výlevku napojenou rovnou do kanalizace. Policie tak často našla jen prázdné sklenice a velmi zneklidněné hosty.
4. Americká vláda vědomě otrávila alkohol, aby odradila spotřebitele
Když se ukázalo, že lidé ve velkém pijí průmyslový alkohol určený pro technické účely (např. rozpouštědla, nemrznoucí směsi), začala vláda tento líh cíleně denaturovat toxickými příměsemi – včetně metanolu. Výsledkem byly tisíce případů slepoty a stovky úmrtí. Jen za rok 1926 jich bylo více než 400 v samotném New Yorku. I přesto vláda v „otravení lidu“ pokračovala, což vyvolalo vlnu kritiky. „Není možné, aby stát vraždil občany, jen protože porušují absurdní zákon,“ psal tehdy The Chicago Tribune (1927).
5. Prohibice vytvořila americkou mafii – ale i novou marketingovou etiku
Zatímco Capone budoval impérium na krvi a rumu, jiní hráči pochopili, že prohibice je v první řadě trh. Firmy, které přežily, byly ty, které se dokázaly rychle přeorientovat. Léčivé tinktury, tonika, náboženská vína – to všechno se stalo kódovými výrazy pro alkohol. Nealkoholické šampaňské se prodávalo v lahvích, které vypadaly přesně jako originál, a reklamy operovaly s frázemi jako „Chuť, na kterou vaše tělo nezapomnělo.“ Právě v této době se začal utvářet moderní jazyk reklamy – opatrný, dvojsmyslný, manipulativní.
Zdroj: Autorský text, New York Times
