Skotský rodák oslavil životní jubileum s neuvěřitelnou energií. Jen den po osmém listopadu, kdy slaví narozeniny společně se svou dcerou Matildou, zveřejnil na sociálních sítích černobílý snímek s odhaleným trupem a strohým, leč výmluvným vzkazem: „Druhý den v šedesáti.“ Doplněný zkratkou LFG, vyjadřující dravé odhodlání k další aktivitě, ihned strhl vlnu obdivu. Mezi gratulanty nechyběla ani kuchařská kolegyně Carla Hallová.
Špičková forma rozhodně není náhodným výsledkem jedné fotografické momentky. Pověstná disciplína jej neopouští ani po opuštění profesionálních kuchyní; pravidelně běhá, plave, sedá na kolo a trénoval dokonce na extrémní závody Ironman. Sportovní soutěživost zkrátka zůstává jeho pevnou součástí.
Od fotbalu k michelinskému vrcholu
Cesta k absolutnímu kuchařskému umění nebyla dlážděna růžemi. Vyrůstal v anglickém Stratfordu nad Avonou, kde se vše točilo kolem sportu. Když však přišel zlom v podobě zraněného kolena, Ramsay nepropadl skepsi. Zvolil studium hotelového managementu a vydal se na zkušenou do těch nejtvrdších kulinářských učilišť v Londýně a ve Francii pod vedením mistrů jako Marc Pierre White, Albert Roux, Guy Savoy či Joël Robuchon.
Místo obdivu se zpočátku setkával s nekompromisní dřinou. Odmítal zkratky a raději volil pozice s nižším ohodnocením, pokud mu přinesly cenné zkušenosti. V roce 1993 stanul v čele londýnské restaurace Aubergine a přivedl ji k zisku dvou michelinských hvězd. Touha po vlastní nezávislosti jej však v roce 1998 přiměla prodat vlastní byt a otevřít podnik v Chelsea pod vlastním jménem. Žádný plán B tehdy neexistoval.
Jeho vlajková loď si v roce 2001 sáhla na další metál – třetí michelinskou hvězdu, kterou si drží neuvěřitelných dvacet pět let. Zatímco televizní obrazovky jej proslavily nevybíravým slovníkem a dramatickými výbuchy v pořadech jako Hell’s Kitchen nebo Kitchen Nightmares, v samotné restauraci vládne vytříbená elegance, uvolněná atmosféra a francouzská kulinářská dokonalost, symbolizovaná například nezapomenutelnými humrovými ravioli.
Úspěch postavený na týmové práci a rodinném poutu
Osobnost Gordona Ramsaya je ukázkou houževnatosti, již v něm pěstovala matka pracující ve třech zaměstnáních. Přestože vybudoval globální impérium se Studio Ramsay a letos přidal další michelinskou hvězdu pro novou pobočku v mrakodrapu 22 Bishopsgate, sám zůstává nohama pevně na zemi. Na adresu prestižních ocenění skromně podotýká: „To nejsem já, to je tým.“
Vážná cyklistická nehoda, kterou utrpěl v létě 2024 v Connecticutu, mu připomněla křehkost lidského života, avšak ani ta jej nezastavila. Zpátky do sedla jej přivedla nezdolná vůle. Největší lidskou radostí však pro něj zůstává rodinné zázemí. Sdílení narozeninového dne s dcerou Matildou, která oslavila pětadvacáté narozeniny, ukázalo obávaného šéfkuchaře v rovině nesmírně pyšného a milujícího otce. Ramsay tak i po šedesátce dokazuje, že vášeň, disciplína a neustálá touha po dokonalosti tvoří recept na výjimečný život.
