Sdílet
Vědci se vlivu kávy na zdraví věnují dlouhé roky, poslední výzkumy ale přinesly zjištění, které jde daleko za hranice běžného povzbuzení nervové soustavy. Podle mikrobiologického složení v našich střevech se totiž dá s překvapivou přesností poznat, kdo si kávu dopřává denně.
Co zkoumání mikrobiomu vlastně odhalilo
Poslední velká studie pracovala s daty od více než deseti tisíc lidí. To už je dostatečně velký vzorek na to, aby výsledky měly reálnou váhu. Výzkumníci vedle sebe položili podrobné záznamy o stravování a laboratorní rozbory střevní mikroflóry. Sledovali celkem 724 bakteriálních druhů. Výsledek? U celých 669 z nich našli statisticky významnou souvislost s tím, co účastníci výzkumu dlouhodobě jedli a pili. To ukazuje, jak hluboký otisk zanechává v trávicím traktu náš každodenní jídelníček.
Největší pozornost si získala bakterie s krkolomným názvem Lawsonibacter asaccharolyticus. U lidí, kteří pijí kávu pravidelně, se ve střevech vyskytuje ve výrazně větším množství než u těch, co kávovému zrnku neholdují. Zajímavý detail ukázaly laboratorní testy – růst téhle bakterie podporuje i bezkofeinová varianta. Hlavní spouštěč tedy zřejmě neleží v samotném kofeinu, ale v dalších organických látkách, které kávové zrno obsahuje. Vyšší výskyt zmíněného mikroorganismu ovšem sám o sobě neznamená poškození střev. Zda jde o změnu prospěšnou lidskému zdraví, vědci zatím s jistotou nevědí.
Rychlá reakce trávicího traktu
Kromě těchto dlouhodobých změn vyvolává káva u řady lidí i okamžitou reakci. Může za to stimulace motility – tedy pohybové aktivity tlustého střeva. Tento efekt se u citlivějších jedinců může dostavit už během čtyř minut po vypití kávy. V jedné z klinických studií uvedlo 29 procent dotázaných dobrovolníků, že po kávě pociťují potřebu vyprázdnění. Lidé s pomalejším zažíváním nebo sklonem k zácpě to mohou vítat jako příjemný bonus. Naopak těm, které trápí citlivé zažívání, může káva způsobovat nepříjemné obtíže. U některých lidí také zhoršuje pálení žáhy.
Tato rychlá odezva souvisí především s regulací pohyblivosti trávicího traktu. Sama o sobě není důkazem poškození nebo ničení bakterií ve střevech. Pohyblivost trávicí trubice a dlouhodobé složení mikrobiomu představují dvě různé věci, které nelze zaměňovat.
Kolik šálků denně je ještě v normě
Bezpečnostní limity se točí hlavně kolem jedné věci – kolik kofeinu vlastně do těla za den pošleme. Evropský úřad pro bezpečnost potravin považuje za bezpečné množství pro většinu zdravých dospělých až čtyři sta miligramů za den, rozložených do několika dávek. V praxi to může znamenat zhruba tři až čtyři běžné šálky, záleží však na jejich velikosti a síle. Jednorázově by množství nemělo překročit dvě stě miligramů. Pro těhotné a kojící ženy platí přísnější hranice, která činí dvě stě miligramů denně.
Jedno větší espresso o objemu 60 mililitrů v sobě nese zhruba osmdesát miligramů kofeinu, šálek filtrované kávy o objemu 200 mililitrů pak kolem devadesáti. Čísla se samozřejmě mění podle druhu zrn, velikosti porce i způsobu přípravy. Pokud vám ale ranní rituál nezpůsobuje zažívací obtíže a celkovým příjmem kofeinu nepřekračujete doporučené limity, není důvod kávu preventivně omezovat. Samotná změna střevního mikrobiomu totiž ještě neznamená, že mu káva škodí.
