Léčiva by se měla zapíjet čistou vodou – kohoutkovou či balenou – a to v množství alespoň 200 ml (2 dl). Pokud máte na výběr, nepoužívejte k zapíjení léků vody s vyšším obsahem vápníku nebo hořčíku, protože jejich vysoké hodnoty mohou negativně ovlivňovat vstřebatelnost léků, a tím i jejich účinnost.

„Až budete zapíjet léky, vyhněte se hlavně grapefruitové a brusinkové šťávě, ale také jablečnému moštu, mléku a čaji černému, zelenému i rooibosu. Nejsou vhodné ani nápoje s kyselinou fosforečnou (například Coca-Cola), zeleninové šťávy a samozřejmě už vůbec ne alkohol. Látek obsažených v nápojích, které mohou různými způsoby ovlivňovat fungování léků, je celá řada, a to je i důvod, proč lékaři preferují čistou vodu,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková ze zdravotní pojišťovny OZP a dodává: „Pokud užíváme více léků nebo doplňků stravy, může být náročné se zorientovat v tom, co spolu může negativně reagovat a způsobit neúčinnost léčiv, nebo dokonce nějaký zdravotní problém. Na druhou stranu se v některých případech vzájemného vlivu určitých látek zejména v kombinovaných lécích využívá ke zvýšení účinku, a to při nižších dávkách, což je úměrné nižšímu riziku vzniku nežádoucích účinků.  Z toho je vidět, že jde o poměrně složitou problematiku.“

Přiměřené dvě decy

Z hlediska zapíjení léčiv je poměrně důležitý objem použitého nápoje. Z průzkumu vyplynulo, že zhruba každý druhý (cca 49 %) zapíjí léky cca 1 dl, což je přibližně polovina sklenice. Dvěma pětinám (cca 42 %) populace stačí k zapití léčiv pouze 1-2 doušky nápoje, navíc cca 2 % pacientů léky rovnou polyká, aniž by se napili.

„Léky bychom měli zapíjet ideálně plnou sklenicí vody (2 dl), což u nás dělá jen cca 8 % respondentů, z toho je 13 % žen a pouhých 2,4 % mužů ze všech dotazovaných. Je to ale důležité, aby se léky správně rozpustily,“ popisuje PharmDr. Josef Suchopár, zakladatel společnosti DrugAgency.

„Problematické je i zapíjení léčiv ovocnými šťávami, které také mohou výrazně ovlivnit vstřebávání léčiv. Přesto je několik procent respondentů k tomuto účelu užívá. Převažuje pomerančový džus (necelých 9 %) a jablečný mošt (necelých 7 %). Téměř 2 % pacientů zapíjí léky grapefruitovým džusem, který je k tomu ovšem zcela nevhodný, protože ovlivňuje enzym CYP3A4. Ten se nachází v tenkém střevu a játrech a je zodpovědný za metabolismus mnoha léků. Jakmile grapefruitová šťáva tento enzym blokuje, může to vést ke zvýšení hladiny léků v krvi, což zvyšuje riziko nežádoucích účinků a může dojít k předávkování. To se může projevit třeba bolestí svalů nebo poškozením ledvin,“ pokračuje PharmDr. Suchopár.

Napadlo by vás zapíjet léky pivem, vínem, nebo dokonce destilátem? Vězte, že průzkum odhalil, že to někdy provádí každý pátý Čech, tedy 20 % naší populace (pivem cca 8 %, vínem cca 5 %, pivem či vínem cca 5 %, destilátem 1,5 %). Přitom kombinace léčiv a alkoholu je naprosto nevhodná.

Téměř 40 % pacientů zapíjí léky vzorně, tedy čistou vodou. Další přibližně třetina pacientů používá pro zapíjení léků nápoj, který má zrovna po ruce. A přibližně čtvrtina pacientů zapíjí léky čajem. Pro řadu lidí se může čaj jevit jako ideální nápoj na zapíjení léků, ale bohužel kombinace různých typů čajů s léky může vést k nepředvídatelným interakcím, které mohou oslabit nebo zesílit účinky léků. „Černý čaj může způsobovat snížené vstřebávání léků, a tím i jejich účinnost. Zelený čaj může být zodpovědný za zvýšení hladiny léků v krvi, protože může bránit jejich odbourávání, čímž hrozí zvýšené riziko nežádoucích účinků a toxicity. Ani bylinné čaje nejsou optimální na zapíjení léků, protože mohou interagovat třeba s hormonálními léky, například třezalkový čaj i rooibos mohou snižovat efekt hormonální antikoncepce. Také u mnoha dalších důležitých léků je pití třezalkového čaje nevhodné,“ dodává MUDr. Ježková z OZP.