Je protein opravdu takový zázrak, nebo jen nafouknutá bublina? Vysvětluje výživová odbornice Kristýna Honajzer

Pokud nakupujete tyto produkty, dáváte svému okolí najevo, že vám na vlastním těle záleží. Jenže pod lákavým obalem se až příliš často skrývá promyšlená past na peněženky zákazníků, kteří ve výsledku platí astronomické částky za iluzi zdraví, aniž by za své peníze dostali odpovídající nutriční protihodnotu. 

Bílkoviny jsou pro lidský organismus samozřejmě naprosto klíčové a bez debaty patří mezi základní stavební kameny života. Podílejí se na obnově buněk, podporují růst svalové hmoty, zajišťují správný chod metabolismu a hrají nezastupitelnou roli v imunitním systému. Jejich potřeba v těle roste v závislosti na fyzické aktivitě, věku či snaze redukovat hmotnost. 

Přesto se z makroživiny stala spíše marketingová nálepka. Jak poznat, kdy proteinový produkt skutečně dává smysl a kdy jde pouze o dezert v propracovaném přestrojení? 

Když protein na obalu neznamená protein uvnitř

Mnoho spotřebitelů žije v domnění, že pokud produkt nese hrdé označení „proteinový“, prošel nějakou zásadní revoluční změnou receptury a je doslova nabitý bílkovinami. 

Realita je však mnohem prozaičtější a opírá se o  evropskou legislativu. Podle platných nařízení totiž výrobce může na obal umístit tvrzení o bílkovinách už ve chvíli, kdy pouhých 12 procent z celkové energetické hodnoty produktu tvoří protein. 

V každodenní praxi to vede k situacím, kdy se takzvaná „high-protein“ verze liší od té naprosto obyčejné jen o zanedbatelné dva nebo tři gramy bílkovin. Výrobce pouze mírně upraví poměr základních živin, nasadí atraktivní minimalistický obal v tmavých barvách, přidá slovo „PRO“ a cenu klidně zdvojnásobí. Zákazník tak odchází z obchodu s pocitem, že udělal maximum pro svou formu, ale reálně si koupil jen předražený standard. 

Certifikovaná nutriční koučka a specialistka na psychologii výživy Kristýna Honajzer, která stojí za  edukativním projektem @tojidlo, na tento nešvar dlouhodobě upozorňuje. Problém podle ní nespočívá v samotném významu bílkovin, ale v agresivní strategii současného trhu, který se snaží tyto produkty podsouvat naprosto každému, bez ohledu na jeho skutečný životní styl. „Ne každý produkt označený jako ‚proteinový‘ přináší reálný nutriční benefit. Protein na obalu jednoduše automaticky nezaručuje kvalitu a absolutní zdravost produktu, klíčové je vždy zkoumat kompletní složení na zadní straně etikety,“varuje.

Sladkosti ve fitness kabátě: Pozor na skryté kalorie v tyčinkách

Nejčastější obětí tohoto fenoménu bývají fitness tyčinky. Lidé je masivně konzumují jako rychlou a zdravou svačinu v práci, v autě nebo po tréninku. Pohled na složení mnoha těchto produktů však odkrývá poněkud jinou pravdu. Ano, v tyčince sice sice najdete deklarovaných 15 až 20 gramů bílkovin, ale ruku v ruce s nimi jde obrovské množství přidaného cukru, nasycených tuků, levného palmového oleje nebo umělých sladidel a dochucovadel.

Pokud porovnáte celkovou kalorickou hodnotu takové „zdravé“ tyčinky s běžnou čokoládovou tyčinkou plnou karamelu a oříšků ze standardního regálu se sladkostmi, zjistíte, že rozdíl je často naprosto minimální. Velká část těchto produktů jsou ve skutečnosti klasické průmyslově zpracované cukrovinky, do kterých byl pouze uměle přidán syrovátkový nebo sójový izolát. S představou o čisté a racionální výživě to má společného jen velmi málo.

Podobně rozporuplné jsou také oblíbené proteinové nápoje. Své opodstatnění mají ve chvíli, kdy tělo projde těžkým fyzickým výkonem a potřebuje okamžitou, snadno stravitelnou regeneraci, případně pokud v extrémním spěchu absolutně nestíháte klasické pevné jídlo. Rozhodně by se však neměly stávat stabilní náhradou pestrého jídelníčku, doporučuje odbornice.

Kolik bílkovin tělo doopravdy potřebuje?

Kolem optimálního příjmu bílkovin panuje celá řada mýtů a polopravd. Kulturistické magazíny často doporučují extrémní dávky, které běžný člověk nemá šanci efektivně využít. Jaká je tedy realita?

Jinak na tom bude člověk, který většinu dne prosedí u počítače, a úplně jinak někdo, kdo pravidelně sportuje nebo chce nabrat svaly. S rostoucí aktivitou totiž roste i potřeba bílkovin, tvrdí Kristýna Honajzer. Vyšší příjem dává smysl i při hubnutí. Protein pomáhá udržet svaly a zároveň déle zasytí, takže se snáze drží kalorický deficit. Důležité je ale zmínit, že proteinové výrobky patří mezi vysoce průmyslově zpracované potraviny.

„V praxi to znamená, že například u ženy, která váží 60 kg, se minimální doporučený příjem (tzv. RDA) pohybuje na úrovni 0,8 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. To je však skutečně jen bazální dávka pro prevenci deficitu při sedavém způsobu života,“ vysvětluje výživová poradkyně.  A jak je to podle vašeho životnního stylu?

Sedavý způsob života: U dospělého člověka s minimem pohybu (např. sedavé zaměstnání u počítače) se základní doporučený příjem pohybuje na hranici 0,8 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. U šedesáti-kilové ženy to dělá zhruba 48 gramů denně. Jde však o absolutní minimum nutné k zamezení deficitu, nikoliv o optimální stav.

Aktivní životní styl: Pokud pravidelně sportujete, chodíte běhat nebo se snažíte zpevnit postavu, potřeba přirozeně roste. Zde se doporučené hodnoty standardně pohybují v rozmezí 1,2 až 1,5 gramu bílkovin na kilogram hmotnosti.

Fáze hubnutí: Při kalorickém deficitu hraje protein klíčovou úlohu – spolehlivě chrání svalovou tkáň před odbouráváním a vykazuje nejvyšší sytící schopnost ze všech živin, díky čemuž účinně předchází záchvatům hladu.

Právě ve chvíli, kdy se člověk snaží pokrýt vyšší sportovní nároky a běžná strava mu z časových nebo objemových důvodů přestává stačit, se otevírá rozumný prostor pro kvalitní doplňky. Vždy by se však mělo jednat o pouhý doplněk, nikoliv o základ stravy.