Sdílet
Káva je ranním rituálem pro většinu z nás. Lidé přísahají na její zdravotní účinky, cítí se díky ní lépe, ovšem studie Tuftsovy univerzity dokazuje, že přínosy kávy klesají v okamžiku, kdy je doslazena, dochucena mlékem či smetanou.
Výzkumníci z Tuftsovy univerzity během studie zjistili, že všechny přednosti kávy padají ve chvíli, kdy si do šálku přidáte cukr, smetanu nebo jakékoliv mléko – kravské či alternativní. Ačkoliv může káva nastartovat funkce organismu, zlepšit náladu a v dlouhodobém horizontu předcházet nemocem srdce, rakovinnému bujení nebo depresi, s každou dochucující složkou její účinnost klesá.
Proč je tedy káva považována za nápoj, který by, pokud nemá člověk další zdravotní omezení, měl patřit do jídelníčku a pitného režimu? Jak se shodují odborníci z Friedman School s cyklem studií National Health and Nutrition Examination Survey, které byly prováděny v letech 1999 až 2018 a spojeny s National Death Index Mortality Data, bylo nezbytné dělit konzumenty na ty, kteří pijí kávu čistou, a ty, kteří si ji dochucují – a tím devalvují její hodnotu pro zdraví.
Kolik je málo a kolik zase moc?
Tři šálky denně tohoto černého nápoje nepředstavují pro organismus riziko, nicméně účinnost jeho bioaktivních sloučenin se snižuje o pět až deset procent s každou další přidanou složkou. A právě kvantifikace jednotlivých příměsí určuje i vztah mezi konzumací kávy a úmrtností.
S výše uvedeným souhlasí také Kathleen M. Zelmanová pro WebMD: „Černá káva je vysloveně zdravou součástí denní konzumace nápojů, pokud není přehnaně doslazována, není v ní obsaženo mléko či cokoliv dalšího. Dokonce je trendem ředit espresso s limonádami, affogato konzumovat na zmrzlině. Vše jsou ale cukry, kalorie, látky, které eliminují výkon antioxidantů v kávě.“ Dodává, že na barvě nápoje nezáleží: „Mohlo by se zdát logické, že čím je káva tmavší, tím účinnější v ní obsažené stimulanty jsou. Barva je ale dána délkou pražení, které ve výsledku nemá vliv na funkčnost, jen na barvu a chuť. Proto záleží především na osobních preferencích, jakou kávu lidé volí – jestli mírně praženou, silně praženou…“
V současné době se také diskutuje vliv kávy na potlačení rozvoje Alzheimerovy choroby a dalších typů demence. „Je ale třeba vyvažovat tuto teorii lékařskými váhami. Ti, kteří pijí kávy málo, nástup onemocnění nezastaví, ti, kteří ji denně konzumují nadmíru, rozvoj demence urychlují. Či minimálně zvyšují riziko nástupu,“ uvádí odbornice.
Černá káva může snížit riziko rozvoje rakoviny, respektive některých jejích druhů. Jak dodává odbornice pro WebMD, konzumace černé kávy může mít na rozvoj některých druhů rakoviny pozitivní vliv, což může být způsobeno antioxidanty v ní obsaženými – ty totiž chrání buňky lidského těla. Jenže pozor, káva obsahuje také nepatrné množství látky akrylamid, který je považovaný za možný karcinogen.
Rakovina jater a její nástup může být pitím kávy oddálen. V případě alkoholické cirhózy dokonce až o 80 %, v případě cirhózy způsobené jinými důvody je to eliminace rizika až o 30 %. Káva zároveň umí zlepšit náladu – jako stimulant ovlivňuje fungování neurotransmiterů, dodává energii a její pravidelná konzumace v základní podobě může snížit prevalenci deprese.
Kromě toho černá káva bez přísad pomáhá s hubnutím. Ale to jistě víte. Takže jak si dnes objednáte? Se šlehačkou, nebo espresso po italsku?
Zdroj: Autorský text, Science Daily
