Podle ČTK, která o případu informovala, zloději přeřezali plot a vnikli do hospodářských budov s přesností, která vzbuzuje podezření, že nejde o náhodné zlodějíčky, ale někoho, kdo věděl, kde se zásoby nacházejí a jak je nejrychleji dopravit pryč. Fotografie po krádeži ukazují police a mrazicí boxy vyprázdněné téměř do posledního kusu. Pro farmu, která dodává do prestižních podniků, včetně michelinské restaurace Les Crayères v Remeši, je to rána, jaká se před sváteční sezonou počítá v červených číslech.

Zejména prosinec je pro francouzské producenty šneků klíčový. Escargots, tradičně připravované s česnekovým máslem, petrželí nebo na víně, patří k těm pochoutkám, které si Francouzi dopřávají o Vánocích a na Nový rok. Zloději si tedy vybrali dobu, kdy je poptávka nejvyšší a kdy případná škoda zasáhne farmu nejcitelněji. Pracovníci se nyní snaží zásoby narychlo doplnit, což je u živočicha, který roste pomalu a vyžaduje pečlivé podmínky chovu, úkol spíše sisyfovský.

Francie patří dlouhodobě mezi největší konzumenty jedlých šneků na světě. Odhaduje se, že se tam ročně sní 20 000 až 30 000 tun, tedy více než 600 milionů jednotlivých kusů. Tento údaj dlouhodobě uvádí například francouzský zemědělský portál FranceAgriMer a také francouzský institut pro chov šneků Fédération Hélicicole. Většina spotřeby – zhruba 90 procent – přitom pochází z dovozu. Málokdo by hádal, že hlavními vývozci šneků do země haute cuisine jsou státy jako Polsko, Maďarsko, Řecko, Rumunsko, Turecko či dokonce Indonésie.

Helicikultura, tedy chov šneků, má však ve Francii kořeny starší než mnoho moderních gastronomických trendů. V Burgundsku se traduje, že se šneci začali připravovat už ve středověku, a i když byly doby, kdy jejich popularita kolísala, dnes se těší stabilní prestiži. V některých regionech dokonce existují specializované trhy, slavnosti a soutěže, v nichž se porovnává velikost, textura i způsob přípravy. Šnek je zde zkrátka kulturní položkou, nikoli okrajovou delikatesou.

K obsahu kuriozity patří i geografický kontext. Další velcí konzumenti šneků – Španělsko, Maroko a Itálie – sice vykazují nemalé objemy, od 16 500 tun ve Španělsku po přibližně 2 100 tun v Itálii, ovšem Francie stále zůstává světovým epicentrem této tradice. Tato čísla dlouhodobě uvádí například mezinárodní agrární statistiky FAO.

Nejde přitom jen o ojedinělý incident z francouzské šnečí farmy, ale o ukázku širšího trendu, kdy se luxusní potraviny stávají cílem organizovaných gangů po celém světě. V Itálii rozkryla policie v rámci operace přezdívané „Operation Wine and Cheese“ skupinu, která od roku 2015 kradla parmazán a lahve kvalitního vína. Podle italských vyšetřovatelů šlo celkem o 168 bochníků sýra a tisíce lahví v hodnotě kolem 180 000 eur. Ještě výraznějším symbolem potravinového podsvětí je takzvaná Great Canadian Maple Syrup Heist, při níž bylo v letech 2011–2012 z rezervního skladu v kanadském Québecu postupně odcizeno zhruba 2 700 tun javorového sirupu v hodnotě asi 18,7 milionu kanadských dolarů. V Kalifornii zase v roce 2017 vyšetřovala policie případ, kdy tři zaměstnanci společnosti Mission Produce systematicky vyváděli zboží z provozu a nelegálně prodávali avokáda v odhadované hodnotě až 300 000 dolarů.