Slevy se staly hlavním nástrojem konkurenčního boje mezi obchodními řetězci. Samy však přiznávají, že se z této pasti nemohou vymanit. Akční ceny lákají zákazníky, ale zároveň dlouhodobě deformují trh – běžné ceny stoupají, aby pokryly marže, a skutečná hodnota potravin se rozmazává.

Mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek odmítl spekulace o cenových regulacích. Podle něj jde o zkreslený výklad snah některých obchodníků, kteří se snaží přenést odpovědnost na potravinářský sektor. Regulace se přitom nejeví jako vhodné řešení – zkušenosti z jiných zemí ukazují, že může vést k opačnému efektu.

Regulace by mohla potraviny ještě zdražit

Ekonomové i antimonopolní úřad se shodují – cenové zásahy mohou způsobit ještě větší problémy. Tržní mechanismy v Česku fungují a podle expertů jsou ceny primárně výsledkem rostoucích vstupních nákladů, nikoliv svévole obchodníků. Navíc existuje reálné riziko, že regulované potraviny by mohly být vyváženy do zahraničí, kde nejsou cenově omezené, což by vedlo k jejich nedostatku na domácím trhu.

 

Mléko jako lakmusový papírek cenových tlaků

Jedním z nejvýraznějších příkladů cenové turbulence je mléko. Jeho cena se v posledních měsících dostala k hranici 12 Kč za litr, přičemž se očekává další růst. Surovina tvoří až 80 % ceny konečného výrobku, což znamená, že mléčné výrobky zdražují v přímé úměře. Regulace by zde mohla paradoxně poškodit farmáře a mlékárny, které již nyní čelí rostoucím nákladům.

Regulovat, nebo nechat trh rozhodnout?

Ministr zemědělství Marek Výborný i premiér Petr Fiala zatím k cenovým zásahům přistupují zdrženlivě. Místo regulace preferují dialog mezi výrobci, obchodníky a vládou, který by měl vést k nalezení rovnováhy mezi udržitelnými cenami pro spotřebitele a férovými podmínkami pro producenty.