Sdílet
Celiakie není módní nepohodlí po rohlíku, ale závažné autoimunitní onemocnění. Nadace Celiac Disease Foundation ji popisuje jako nemoc, při níž po požití lepku dochází u geneticky náchylných lidí k poškození tenkého střeva. Odhaduje se, že postihuje zhruba jednoho člověka ze sta, přičemž diagnostikována je jen část nemocných. U celiaků imunitní reakce poškozuje střevní klky, tedy drobné výběžky sliznice, které zajišťují vstřebávání živin. Když se poškodí, tělo si z jídla nevezme to, co má. Neléčená celiakie pak může vést k chudokrevnosti, osteoporóze, poruchám plodnosti i dalším autoimunitním nemocem.
U celiakie je jedinou současnou léčbou celoživotní přísná bezlepková dieta. Celiac Disease Foundation výslovně upozorňuje, že i malé množství lepku, například drobky z prkénka nebo toustovače, může spustit poškození tenkého střeva. Jinými slovy: pro celiaka není bezlepkové pečivo trend zdravého životního stylu, ale každodenní medicínská disciplína.
Zdravý člověk si z lepku dělat strašáka nemusí
Problém nastává ve chvíli, kdy se léčebná dieta pro nemocné promění v univerzální návod pro všechny. Právě tady se z medicíny stává obchodní tah. Harvard Health upozorňuje, že u lidí bez celiakie a bez potíží po konzumaci lepku neexistují přesvědčivé důkazy, že by bezlepková dieta zlepšovala zdraví nebo předcházela nemocem.
Podobně přímo mluví i lékařka Selvi Rajagopal z Johns Hopkins Medicine. Kolem lepku je podle ní mnoho zmatku, ale její formulace je velmi přesná: „Lepek sám o sobě není pro většinu lidí škodlivý.“ Dodává, že potraviny s lepkem lidé jedí po staletí a že celozrnné obiloviny přinášejí bílkoviny, rozpustnou vlákninu i další živiny. Tohle je klíčový rozdíl: problémem často není pšenice jako taková, ale vysoce průmyslově zpracované potraviny, v nichž je mouka jen jednou z mnoha položek vedle cukru, soli, tuku a přídatných látek.
Bez lepku neznamená automaticky lépe
Největší past bezlepkového trendu spočívá v dojmu, že výrobek bez lepku je automaticky zdravější. Jakmile je na obalu napsáno „bez lepku“, část zákazníků má pocit, že drží v ruce lehčí, čistší a hodnotnější potravinu. Jenže výzkumná data jsou mnohem střízlivější.
Velká australská studie publikovaná v odborném časopise British Journal of Nutrition porovnala 3213 balených potravin z deseti kategorií v supermarketech. U základních potravin, jako jsou chleby, snídaňové cereálie a těstoviny, měly bezlepkové výrobky soustavně nižší obsah bílkovin. U těstovin byl obsah bílkovin nižší o 52 procent, u chleba o 32 procent. Autoři uzavřeli, že konzumace bezlepkových výrobků pravděpodobně nepřináší zdravotní prospěch, pokud neexistuje jasný důkaz celiakie, nesnášenlivosti nebo alergie.
To ovšem neznamená, že každý bezlepkový produkt je špatný. Bezlepková strava může být výborná, pokud stojí na přirozeně bezlepkových potravinách: zelenině, ovoci, luštěninách, bramborách, rýži, pohance, jáhlách, vejcích, mase, rybách, ořeších nebo kvalitních mléčných výrobcích. Problém začíná ve chvíli, kdy člověk vymění běžný chléb, těstoviny a sušenky za jejich bezlepkové průmyslové náhražky a čeká zázrak.
Australská profesní organizace sdružující nutriční terapeuty Dietitians Australia upozorňuje, že bezlepkové balené výrobky často mívají méně bílkovin a více přidaných škrobů, cukru a soli než podobné výrobky s lepkem. Současně mohou v bezlepkové dietě chybět některé důležité živiny, například vláknina, kyselina listová, železo, niacin, riboflavin a thiamin, pokud nejsou vhodně nahrazeny jinými potravinami.
Není za vším lepek, někdy jsou to jiné sacharidy
Do celé debaty vstupuje ještě jedna důležitá kategorie: neceliakální citlivost na lepek. Někteří lidé nemají celiakii ani alergii na pšenici, přesto po pšeničných výrobcích pociťují nadýmání, bolesti břicha, průjem nebo únavu. Jejich potíže jsou reálné, ale viník nemusí být vždy lepek.
Johns Hopkins Medicine upozorňuje, že podobné obtíže mohou souviset i s hůře vstřebatelnými sacharidy označovanými zkratkou FODMAP. Ty mohou ve střevě kvasit a u citlivějších lidí vyvolávat nadýmání, bolest břicha nebo další trávicí obtíže. Dietitians Australia zároveň uvádí, že u neceliakální citlivosti na lepek si vědci nejsou jisti, zda symptomy způsobuje samotný lepek, nebo jiné složky obilovin, například fruktany.
Prakticky to znamená jediné: kdo má po pečivu nebo těstovinách pravidelně potíže, neměl by si sám nalepit diagnózu z internetu. Důležité je nejprve vyloučit celiakii a alergii na pšenici. To je zásadní i proto, že když člověk vysadí lepek před vyšetřením, mohou být testy falešně negativní. Pak se snadno stane, že místo diagnózy vznikne dietní chaos.
Lepek není hrdina, ale ani padouch
Zajímavá jsou i data týkající se srdce. Harvard T. H. Chan School of Public Health shrnuje studii z roku 2017 s více než 100 000 účastníky bez celiakie, v níž se dlouhodobá konzumace lepku nespojovala s vyšším rizikem ischemické choroby srdeční. Autoři naopak upozornili, že lidé bez celiakie, kteří se lepku vyhýbají, mohou zároveň omezit příjem celozrnných obilovin, což by mohlo nepříznivě ovlivnit kardiovaskulární riziko.
Rozumný závěr tedy nezní „jezte lepek za každou cenu“. Zní mnohem prostěji: nevyřazujte celé skupiny potravin bez důvodu. Pro celiaky je bezlepková dieta nezbytná a životně důležitá. Pro lidi s prokázanou citlivostí může být užitečná, pokud je vedena odborně. Ale pro zdravou populaci není bezlepková dieta automatickou cestou ke štíhlosti, lepšímu trávení ani prevenci nemocí. Zdraví neleží v nápisu na obalu, ale ve skladbě celého jídelníčku. A ta se bohužel nedá koupit jen tím, že si místo obyčejné sušenky vezmeme sušenku dražší, bezlepkovou a stejně sladkou.
