Sdílet
Za výzvou stojí Český svaz pivovarů a sladoven, jehož výkonný ředitel Tomáš Slunečko upozorňuje na zřetelný odliv hostů i tržeb z tradičních podniků. Ještě na počátku minulé dekády přitom platilo, že spotřeba piva byla mezi domácím prostředím a hospodami rozdělená téměř rovnoměrně. Dnes je situace výrazně posunutá – zhruba tři čtvrtiny veškeré konzumace se odehrávají mimo gastronomická zařízení. Tento posun zásadně přepisuje ekonomiku oboru, protože právě nápoje představují klíčový zdroj příjmů hospod. Jakmile se tento pilíř začne oslabovat, podniky rychle ztrácejí finanční stabilitu a dostávají se pod tlak, který se v řadě případů promítá do omezení provozu nebo úplného uzavření.
Regiony na hraně: zavřené dveře místo setkávání
V menších městech a na venkově má pokles spotřeby konkrétní dopady. Restauratéři omezují provoz, zkracují otevírací dobu a někde zavírají úplně. Podle pivovarníků přitom nejde jen o ekonomiku. Hospody historicky fungují jako centra komunitního života, kde se odehrává každodenní sociální kontakt. Jejich úbytek tak znamená i oslabení místních vazeb a proměnu veřejného prostoru, který se postupně vytrácí.
Na druhé straně stojí Ministerstvo financí České republiky, které zůstává zdrženlivé. Resort připomíná, že určité úlevy pro gastronomii už připravuje. Od příštího roku se má snížit DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách na 12 procent, zároveň se počítá s daňovým zvýhodněním spropitného a plánovaným snížením daně z příjmů právnických osob. Čepované pivo mezi prioritami zatím nefiguruje, což pivovarníci vnímají jako promarněnou příležitost.
Ekonomika versus zdraví: citlivá rovnováha
Debata o zdanění alkoholu má i zdravotní rozměr. Podle Zprávy o alkoholu za rok 2024 pije zhruba desetina Čechů nad 15 let denně nadměrné množství alkoholu. Každý zásah do cenové politiky tak stát posuzuje i z hlediska veřejného zdraví. Zlevnění piva by mohlo mít nejen ekonomické dopady, ale i vliv na spotřební chování, což je faktor, který nelze opomenout.
Do diskuse vstupuje i Luboš Kastner z Hospodářská komora České republiky. Upozorňuje, že dostupné a regulované prostředí hospod může fungovat jako určitá forma kontroly. Pokud lidé přestanou chodit do podniků, přesouvají se podle něj do neformálních prostor, kde chybí dohled i pravidla. Argumentuje tedy, že podpora gastronomie nemusí nutně znamenat podporu nadměrného pití, ale spíše kultivovanější formu jeho konzumace.
Čísla mluví jasně: pivo ztrácí tempo
Statistiky dávají celé debatě konkrétní obrysy. České pivovary loni uvařily necelých 20 milionů hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles o více než čtyři procenta. V porovnání s rokem 2019 je výroba nižší o 1,6 milionu hektolitrů. Spotřeba na obyvatele klesla na 121 litrů ročně a každý Čech tak vypil v průměru o osm půllitrů méně než o rok dříve. Změna spotřebitelského chování je zřejmá a má dlouhodobý charakter.
Pivní kultura na seznamu, ale v realitě pod tlakem
Česká pivní kultura se sice nedávno dostala na národní seznam nemateriálního kulturního dědictví, čímž se přiblížila možné nominaci na seznam UNESCO, realita v terénu je ale složitější. Tradiční hospody mizí a s nimi i prostředí, které tuto kulturu po generace utvářelo.
Otázka, zda snížení DPH na čepované pivo může trend zvrátit, zůstává otevřená. Pivovarníci v něm vidí rychlé řešení, stát spíše nejistý experiment. Jisté je, že spor o cenu půllitru už dávno není jen ekonomickou otázkou, ale dotýká se samotné podstaty českého společenského života.
