Historie čokolády není žádná přeslazená romance. Mayové a Aztékové ji nepili pro radost, ale jako „xocolatl“, neboli drsný, pěnivý a pěkně pálivý nápoj, který měl dodávat sílu válečníkům. Když se kakao dostalo do Evropy, lékárníci ho prodávali jako posilující tonikum. Trvalo staletí, než jsme ho zkazili tunami cukru a ztužených tuků. Dnes se ale díky moderní medicíně vracíme ke kořenům.
V čem tkví to kouzlo? Odpovědí jsou flavonoidy, konkrétně podskupina zvaná flavanoly, zejména epikatechin. Tyto látky nejsou v kakau jen pro ozdobu, ale jsou to chemičtí inženýři našeho krevního oběhu. Jakmile se dostanou do těla, spustí produkci oxidu dusnatého. Tato jednoduchá molekula má v těle zásadní úkol. Říká totiž hladkému svalstvu v cévách, aby se uvolnilo. Výsledkem je lepší elasticita tepen, nižší krevní tlak a srdce, které se nemusí tolik dřít.
Z pohledu fyziologie jde o stejný mechanismus, na kterém stojí účinek řady léků na vysoký tlak, jen v podstatně jemnější a přirozenější podobě. Právě proto se kakao dostalo do hledáčku kardiologů – ne jako zázračná pilulka, ale jako potravina, která dokáže dlouhodobě podporovat funkci cévní výstelky, takzvaného endotelu. A zdravý endotel je základní podmínkou toho, aby se krev v těle pohybovala bez zbytečných zádrhelů.
Procenta na obalu: Proč 70 % nemusí stačit?
Většina lidí se při nákupu řídí magickým číslem na obalu. „Má to 70 % kakaa, je to zdravé,“ říkáme si. Jenže realita v regálech českých obchodů je trochu složitější. Vysoké procento kakaové sušiny je sice dobrým vodítkem, ale není to stoprocentní záruka terapeutického účinku.
Rozhodující totiž není jen kolik kakaa čokoláda obsahuje, ale v jakém stavu se ono kakao do finální tabulky dostalo. Z technologického hlediska je rozdíl mezi šetrně zpracovanými kakaovými boby a průmyslově „vylepšenou“ surovinou propastný, i když obal slibuje stejná procenta.
Tady narážíme na technologický proces zvaný alkalizace, nebo také holandský proces. Výrobci při něm kakao ošetřují alkalickými solemi, aby neutralizovali jeho přirozenou kyselost a zjemnili chuť. Výsledek je sice chuťově přístupnější a tmavší, ale technologická úprava dokáže zničit až 90 % cenných flavonoidů.
Paradoxně tedy může velmi tmavá, téměř černá čokoláda obsahovat flavonoidů méně než světlejší varianta s drsnější chutí. Spotřebitel pak získává estetický dojem „extra hořkosti“, ale biologický efekt zůstává za očekáváním.
Pokud tedy chcete čokoládu jako „lék“, hledejte takovou, která prošla minimálním zpracováním. Studie publikovaná v magazínu Advances in Nutrition potvrzuje, že právě koncentrace flavonoidů, nikoliv jen samotná přítomnost kakaa, rozhoduje o tom, zda vaše cévy „pookřejí“.
Autoři zároveň upozorňují, že přínos se dostavuje při pravidelné konzumaci menších dávek, nikoli při nárazovém „čokoládovém maratonu“. Tělo si totiž na příliv bioaktivních látek zvyká podobně jako na jiné ochranné podněty – postupně a s dlouhodobým efektem.
Jakou čokoládu máme u nás?
V českém prostředí je kvalita čokolády přísně hlídaným parametrem. Potravinářská komora ČR dlouhodobě upozorňuje na rozdíly mezi pravou čokoládou a jejími náhražkami. Podle platné legislativy (vyhláška č. 76/2003 Sb.) nesmí být v poctivé tmavé čokoládě jiné rostlinné tuky než kakaové máslo (povolená výjimka je do 5 %, a to jen u specifických tuků).
Právě přítomnost kakaového másla je dalším faktorem, který hraje ve prospěch zdraví. Na rozdíl od pověsti, kterou má mezi laiky, nejde o tuk, jenž by automaticky zvyšoval hladinu „špatného“ cholesterolu. Kyselina stearová, která v něm převažuje, se v těle chová neutrálně a nemá stejný aterogenní potenciál jako jiné nasycené tuky.
„Zákazník by měl sledovat složení. Pokud je na prvním místě cukr, jde o cukrovinku. U kvalitní tmavé čokolády musí být na první pozici kakaová hmota,“ uvádí se v doporučeních pro spotřebitele. Právě podpora českých výrobců, kteří sázejí na čisté receptury bez zbytečných emulgátorů a levných tuků, je jednou z priorit PK ČR. Označení jako Klasa nebo Regionální potravina u čokoládových produktů často garantuje, že výrobce nešetřil na tom nejdůležitějším, tedy na surovině.
Kostička pro srdce i proti cukrovce
Vedle složení se vyplatí sledovat i původ kakaových bobů. Čokolády z tzv. fine flavour kakaa, typicky z Latinské Ameriky nebo Karibiku, mívají nejen komplexnější chuťový profil, ale často i vyšší obsah přirozených polyfenolů, protože jsou zpracovávány šetrněji a v menších šaržích.
Hranice mezi medicínou a mlsáním je tenká. Pravidelná, ale střídmá konzumace vysokoprocentní čokolády (kolem 30 až 60 gramů týdně) snižuje riziko kardiovaskulárních příhod o více než 30 %.
Vedle srdce a cév ale kakao působí i na další systémy v těle. Flavanoly mají protizánětlivý účinek, snižují oxidační stres a podle některých studií zlepšují citlivost buněk na inzulin, což je klíčové v prevenci diabetu 2. typu. Právě chronický zánět a inzulinová rezistence jsou tichými společníky civilizačních chorob, které se neprojevují ze dne na den, ale plíživě v průběhu let.
Znamená to, že čím víc sníte, tím budete zdravější? Bohužel ne. Čokoláda je stále energeticky velmi bohatá. Klíčem je mindfulness, tedy vnímané vychutnávání. Jedna kostička 85% čokolády, kterou necháte pomalu rozplynout na jazyku, stimuluje centrum odměny v mozku mnohem efektivněji než celá tabulka mléčné varianty snědená u televize.
Dlouhodobější studie navíc naznačují souvislost mezi pravidelnou konzumací flavanolů a pomalejším úbytkem kognitivních funkcí ve vyšším věku. Nejde o prevenci demence v pravém slova smyslu, ale o podporu mozkové mikrocirkulace, která je pro stárnoucí mozek zásadní. Pokud tedy existuje mlsání, které dává smysl i z hlediska mozku, pak je to právě kvalitní tmavá čokoláda.
Znamená to, že čím víc sníte, tím budete zdravější? Bohužel ne. Čokoláda je stále energeticky velmi bohatá. Klíčem je mindfulness, tedy vnímané vychutnávání. Jedna kostička 85% čokolády, kterou necháte pomalu rozplynout na jazyku, stimuluje centrum odměny v mozku mnohem efektivněji než celá tabulka mléčné varianty snědená u televize.
Ostatně i výzkumy ukazují, že kakao nezlepšuje jen pružnost cév, ale i prokrvení mozku, což krátkodobě zvyšuje pozornost a kognitivní výkon.
