Sdílet
Lyžování je sport, který si lidé oblíbili nejen kvůli samotné aktivitě, ale i díky atmosféře, která ho provází. Bombardino na svahu, obědové pivo na terase restaurace nebo horký grog po poslední jízdě se staly součástí horské kultury. Přesto je nutné si uvědomit, že i běžná dávka alkoholu může ve vyšší nadmořské výšce působit jinak, než jsme zvyklí. Pokud má člověk seřízené vázání, správně nasazenou helmu a dodržuje pravidla FIS, měl by stejně tak rozumět i tomu, co alkohol v horách reálně dělá.
Vědecké studie se shodují na jednom klíčovém faktu: metabolická rychlost odbourávání alkoholu se s výškou nemění. Jak dokládají některé odborné práce, játra zpracovávají etanol stejně ve výšce i v nížině. To, co se mění, je tělesné prostředí. S rostoucí nadmořskou výškou klesá parciální tlak kyslíku, což vede ke stavu lehké hypoxie. Ta sama o sobě způsobuje únavu, zpomalené reakce, horší koordinaci a mírnou dezorientaci – tedy symptomy velmi podobné účinkům alkoholu.
Když se hypoxie a alkohol navzájem zesilují
Tento efekt detailně popsal výzkumný tým C. S. Fulca, který publikoval studii o tom, jak už střední nadmořská výška (1 800–2 500 m) snižuje výkon a ovlivňuje nervovou soustavu i hydrataci organismu. Pokud se k tělesné zátěži přidá alkohol, jeho účinky se s projevy hypoxie překrývají a subjektivně působí silněji. Lidé tak často říkají, že stačí „jedno pivo navíc“, přestože ve skutečnosti mají v krvi stejné množství alkoholu jako doma – pouze jejich nervový systém pracuje v náročnějších podmínkách.
Wilderness Medical Society ve svých aktuálních doporučeních pro prevenci altitude illness, která jsou dostupná zde, upozorňuje, že alkohol ve výšce zhoršuje adaptaci organismu, prohlubuje dehydrataci a komplikuje včasné rozpoznání příznaků počínající výškové nemoci. Výsledkem je nepříjemná kombinace ospalosti, otupělosti, zhoršeného vidění a zpomalených reakcí, která se může projevit již po malé dávce.
Proč je alkohol na sjezdovce výrazně nebezpečnější
Že nejde o laboratorní teorii, potvrzují i data z praxe. Výzkumy zaměřené na zimní sportovní úrazy opakovaně ukazují, že alkohol se ve významné části případů objevuje u lyžařů, kteří utrpěli vážné zranění. Italská analýza zimních sportovních úrazů z let 2004–2009 například zjistila přítomnost alkoholu v krvi u 43 procent těžce zraněných lyžařů a snowboardistů, což autoři interpretují jako významný rizikový faktor spojený se zpomalenými reakcemi a zhoršenou koordinací. Další práce, jako například výzkum Collinse a jeho týmu publikovaný v rámci americké Federal Aviation Administration, ukazuje, že kombinace alkoholu a simulované vyšší nadmořské výšky výrazně zhoršuje reakční čas i schopnost vyhodnocovat složité vizuální podněty, a to i při hladinách alkoholu, které by v běžném prostředí způsobily jen mírné ovlivnění. V praxi se tato kombinace únavy, hypoxie a alkoholu projevuje zejména v odpoledních hodinách, kdy se zhoršuje stav sjezdovky a tělo má za sebou několik hodin fyzické zátěže. V součtu tak i malá dávka alkoholu může mít na svahu mnohem výraznější dopad než stejná konzumace v nížině.
Jak se k alkoholu na horách staví evropské státy?
Evropské státy na tato data reagují různými způsoby. Přísná pravidla pro lyžaře zavedla od roku 2022 například Itálie, kde je lyžování pod vlivem alkoholu zakázáno a limit 0,5 ‰ je v praxi vynucován. Porušení tohoto režimu může znamenat pokutu v řádu stovek eur a odebrání skipasu. V ostatních alpských zemích se regulace liší — v některých střediscích platí nulová tolerance, jinde je alkohol jen silně nedoporučován a sankce závisí na rozhodnutí resortu nebo horské služby.
Česko a Slovensko nechávají úpravu na jednotlivých resortech, nicméně praxe je většinou stejná. Lyžař pod vlivem alkoholu je bez nároku na náhradu vykázán. Rakousko, Slovinsko i Švýcarsko mají obdobná pravidla, doplněná o namátkové kontroly horskou policií.
Malá dávka, velký následek
Tělo ve výšce pracuje s menšími rezervami než doma. Pokud v takových podmínkách člověk konzumuje alkohol, který zpomaluje reakce, zhoršuje koordinaci, dehydratuje a působí jako depresor centrálního nervového systému, může mít i malá dávka efekt, který je subjektivně mnohem silnější. Nejde o mýtus ani o přehnanou opatrnost, ale o kombinaci fyziologických mechanismů, která se ve výsledku projeví na svahu – někdy bohužel i nebezpečně.
