Sdílet
Cvičitelka a moderátorka otevřeně přiznává, že stejně jako ostatní ženy v jejím věku se pere nejen s menopauzou, náladami a únavou, ale také s přibíráním na váze. „Jím hodně málo mezi tréninky. Mám mezi lekcemi pět minut a ty dny, kdy jedu od tréninku k tréninku, si nazývám den Zobanda. Zkrátka uzobávám. Energii totiž potřebuju. Takže oříšky a tak. Větší jídlo si dopřeju až večer.“
Zní to možná prakticky, ale jak sama dodává, není to ideální. „Není to úplně zdravé, ale snažím se do večeře zařadit hodně bílkovin. Když mám den volnější, spíš si sednu k obědu, ale jsou to vždy odlehčená jídla. Ženy v mém věku mají pomalejší metabolismus, pomaleji tráví, takže jím s delším intervalem a odlehčeně.“
Jídelníček Hanky Kynychové se točí kolem jednoduchosti a sezónnosti. „Večeřím třeba krůtí steak s cuketou na olivovém oleji, nebo i jiná masa, ryby, dýně, snažím se jíst sezónně. Takže teď to budou hodně dýně. A k obědu je to podobné. Abych ale neopakovala, co všichni vědí, odlehčené jídlo je i vývar, tak se ho nebojte. Navíc je to skvělá večeře.“
Na otázku, jak menopauza změnila její stravování, odpovídá bez vytáček: „Ze začátku jsem vůbec nevěděla, co vím teď, takže jsem nejedla cukry, pak se vrhla na paleo stravu. Chtěla jsem najít něco, co mě zbaví tuku na břiše. A nakonec jsem zjistila, že je třeba jíst menší porce, bohaté na bílkoviny, sacharidy, které se snažím z jídelníčku vynechávat, kompenzuji doplňky stravy. Ale nejsem asketa. Nejím sladkosti proto, že je moc nemusím, ale občas si sladkou čokoládovou tyčinku dám. Udělám si radost a dodám energii.“
Za těmito slovy se skrývá zkušenost ženy, která si už prošla všemi módními výživovými směry a zjistila, že rovnováha nespočívá v přísných dietách, ale v naslouchání vlastnímu tělu.
Na prahu padesátky se otázka váhy dotýká téměř každé ženy – a Hanka nabízí odpověď, která je přímočará a moudrá zároveň: „Zkuste se nebát toho, že se vám v této době přemístí tuky do oblasti stehna a břicha. Pečujte o lymfu, zbavujte se přebytečné vody. To je to, co pomůže zhubnout. Omezte sacharidy, pijte lymfatické čaje, jezte do polosyta. Nebudete tak nafouklé. A kromě toho se začněte hýbat. To je důležité.“
Její přístup spojuje ženskou intuici s racionálním pohledem na tělo, které se mění, ale neodmítá. Kynychová se nestaví proti času, spíš s ním vede dialog – a její slova jsou v tom nejlepším smyslu povzbudivá: člověk může zestárnout, aniž by přestal zářit.
