Sdílet
Když před sebou máte dlouhou, třeba i několikahodinovou debatu, co volíte k jídlu, aby vám bylo lehce?
Každá „třistašedesátka“ obnáší hodinu a půl naprostého soustředění, takže v dny vysílání se jídlem moc nerozptyluji. Obědvám cokoli, na co mám chuť – a já mám ráda skoro všechno – ale po páté hodině už nejím. Vyhovuje mi to, zvykla jsem si a hlady netrpím.
Máte snídaňový rituál, který vás nastartuje i na náročné schůzky?
Můj rituál je jednoduchý – a asi mě za něj odborníci nepochválí – nesnídám. Nedokážu to. Dám si kávu, někdy dvě, a vyrážím. Oběd pak mám brzy. Snídat mi prostě nejde, je to tak od dětství. Jedinou výjimkou jsou dny po bujarém večírku – tehdy si velkou snídani dám, a klidně nezdravou.
Co tedy po mejdanu nesmí na snídani chybět?
Rozhodně kyselá okurka, vajíčka a k tomu talián s hořčicí a křenem.
Káva, nebo čaj?
Káva. Jednoznačně.
Moderátorka musí dobře vypadat. Jak je to u vás se sportem?
Sportuju docela dost. Snažím se třikrát týdně do posilovny a našla jsem si rytmus, který mi vyhovuje. Středa ráno je jistota – tehdy poslouchám podcast Vlevo dole – a v neděli dopoledne si k cvičení pouštím Partii Terezie Tománkové. Nikdy bych neřekla, že mě posilovna bude bavit, ale dnes je to moje radost. Když vynechám, už se z toho nestresuju jako dřív. Prostě to mám ráda a jdu, kdykoli můžu. Možná právě tohle je recept na to, aby člověk zůstal v pohodě.
Jak se staráte o pleť a vlasy? Čerpáte inspiraci od maminky?
O vlasy se mi stará Nikola z Institutu Orlane. Našla mi přeliv, který se jí tak líbí, že ho nosíme obě. Nikdo neumí ostříhat dlouhé husté vlasy tak jako ona. A kromě toho je to kamarádka, což je bonus. Po jejím skvělém kadeřnickém výkonu jsem neodolala a dorazila tamtéž i na kosmetiku – moderní, efektivní přístup.
Radíte v oblasti péče i své dceři?
Matilda je vegetariánka, takže v jídle se moc nepotkáváme. V péči o pleť a vlasy jsme ale zajedno. Má nádhernou pleť – po babičce Pavlíně – a krásné kudrnaté vlasy po dědovi Petrovi. Ty jí závidím.
Spíte hodně, nebo spíš spánek odbýváte?
Spím ráda, spím hodně a spím kdekoli. Když spánek odbudu, další den je utrpení.
A co noční výpravy k lednici?
To se děje jen v kocovině. Jinak ne. Ale to snad dělá každý, nebo se mám stydět?
