Mezinárodní den dortů je ideální příležitostí vrátit se k jednomu z nejzvláštnějších příběhů loňského roku, který dokonale ukazuje, jak hlubokou symboliku a často až sběratelskou posedlost dokážou lidé do pečiva promítnout. Připomeňme si, že právě minulý rok se na titulní stránky světových médií dostala událost, jež se stala učebnicovým příkladem toho, jak se tradice, sentiment a aukční trh umí spojit v dokonalý koktejl.

Čínský sběratel tehdy zaplatil 2 200 liber, tedy zhruba 66 000 korun, za kousek 77 let starého svatebního dortu britské královny Alžběty II. a prince Philipa. O nevídaný nález informoval web BBC News. Onen drobný ovocný chlebíček, obalený dávnou historií a vůní někdejší slavnosti, se našel v pozůstalosti Marion Polsonové, hospodyně z královského panství ve Skotsku. Balíček ležel dlouhá léta v kufru pod postelí – a díky původní krabičce, vizitce i pečlivě uloženému věnování se stal atraktivním aukčním objektem.

Marion Polsonová působila v edinburském paláci od třicátých do konce šedesátých let a byla mezi těmi, kteří v roce 1947 obdrželi malý kus ze svatebního dortu tehdejší princezny Alžběty. Ten měl mimochodem úctyhodný průměr 2,7 metru, čtyři patra a byl, v době přídělového systému po válce, symbolem hojnosti i naděje. Princezna tehdy Marion děkovala i za čajový servis, který hospodyně novomanželům darovala. V dopise, který BBC citovala, Alžběta napsala, že jsou s Philipem „hluboce dojati tak nádherným svatebním darem“ a že dekor „okouzlí každého, kdo jej uvidí“.

Oblíbená tradice

Nebylo to poprvé. Aukce královských svatebních dortů představuje zajímavý fenomén na pomezí kulturního dědictví, cukrářského umění a historického sběratelství. Tyto pečlivě uchovávané artefakty jsou vysoce ceněné pro svůj původ, symboliku a výjimečné zpracování. V aukcích, které organizují prestižní domy jako Sotheby’s či Christie’s, se kousky těchto dortů prodávají za vysoké částky, a to i přesto, že jde o produkty původně určené ke konzumaci.

Královské dorty nejsou obyčejnými cukrářskými výrobky. Jsou pečeny speciálně tak, aby si uchovaly svou kvalitu po dlouhé období. Tradiční britské královské dorty, často zvané „fruitcakes“, se vyznačují vysokým podílem alkoholu a sušeného ovoce, což zabraňuje jejich zkažení a umožňuje jejich dlouhodobé uchovávání. Alkohol obsažený v dortu působí jako konzervační prostředek, zatímco těžká textura a použití surovin s nízkou vlhkostí napomáhají stabilizaci výrobku proti rozkladu.

To je zásadní, protože dražené kousky těchto dortů mohou být i desítky let staré. Například svatební dort prince Charlese a princezny Diany (1981) si po pečlivém skladování zachovávají podobu, přestože samotná konzumace takového kousku by dnes už nebyla vhodná.

Žádná levná záležitost

Cena královských dortů na dražbách často odráží nejen jejich vzácnost a stáří, ale také popularitu a význam dané královské události. Například kousky svatebního dortu prince Williama a Kate Middletonové byly na dražbách vydraženy za částky přesahující 5 000 liber, a přitom se cena nadále zvyšuje, jak časem vzrůstá jejich historická hodnota. Významné momenty, jako svatba prince Harryho a Meghan Markleové nebo korunovace Alžběty II., mají zvláštní význam a vyvolávají vysoký zájem sběratelů.

Trh s těmito královskými dorty je však značně omezený – kousky jsou vzácné a aukce probíhají jen zřídka. Investiční hodnota dortů spočívá i v jejich ojedinělosti; na každou velkou událost je totiž vyroben pouze omezený počet kusů dortu, které jsou následně distribuovány vybraným osobám nebo institucím. Část těchto kousků se postupem let dostává na aukční trh a právě tato vzácnost přispívá k jejich vysoké ceně.

Pod palbou kritiky

Přestože královské dorty mají pro sběratele obrovskou hodnotu, nevyhýbají se kritice. Někteří odborníci považují dražbu pečiva za bizarní nebo znevažující, zejména pokud jde o artefakty, které byly původně určeny pro oslavu konkrétní události, nikoliv jako sběratelské předměty. Kontroverze vyvolává i fakt, že mnoho lidí tyto dorty kupuje jako investici, a nikoliv pro jejich kulturní hodnotu.