Sdílet
Za litr stejného polotučného mléka požaduje jeden supermarket 8,90 Kč, zatímco druhý 11,90 Kč. Obě ceny platily na začátku listopadu, rozdíl však nebyl způsoben pouze odlišnou obchodní politikou. Levnější nabídka byla dostupná jen zákazníkům splňujícím podmínky věrnostního programu. Také proto může být skutečná cena nákupu jiná, než jakou očekáváme při prohlížení akčních letáků.
Podívali jsme se na veřejně dostupné cenové srovnání pěti velkých obchodních řetězců – Lidlu, Tesca, Billy, Kauflandu a Albertu. Nešlo o návštěvy prodejen a fyzicky uskutečněné nákupy, ale o porovnání modelového košíku a zveřejněných nabídek. Zajímala nás nejen výsledná částka, ale také konkrétní ceny základních potravin a podmínky, za kterých je zákazníci mohou získat. Pořadí supermarketů totiž samo o sobě nevypovídá o tom, kde pořídíme nejvýhodněji jednotlivé výrobky.
Lidl vychází nejlevněji. Rozdíl oproti Albertu činí 540 korun
Podle cenového indexu služby CartCompass, aktualizovaného 2. listopadu 2026, vychází nejlevněji modelový nákup v Lidlu. Naopak nejvyšší vypočtenou cenu má mezi pěti vybranými řetězci Albert.
V Lidlu vychází modelový nákup na 1 245 korun, následují Tesco s částkou 1 437 korun, Billa s 1 447 korunami, Kaufland s 1 490 korunami a Albert s 1 785 korunami. Rozdíl mezi Lidlem a Albertem představuje 540 korun, tedy přibližně 43 procent ceny levnějšího nákupu. Tato čísla však potřebují důležité vysvětlení.
CartCompass porovnává 31 druhů zboží. Vedle mléka, másla, vajec, pečiva, masa, ovoce a zeleniny zahrnuje také kávu, nápoje a vybrané drogistické výrobky. Nejde tedy výhradně o potravinový košík. U každé položky služba vybírá nejlevnější dostupný výrobek odpovídající dané kategorii a započítává také věrnostní ceny.
Část údajů navíc představuje odhad. V Lidlu pochází 25 cen z dostupných podkladů a zbývajících šest bylo dopočítáno. V Bille jsou odhadované dvě položky, v Tescu pět. Provozovatel proto u výsledků zveřejňuje také rozpětí nejistoty. U Lidlu činí 134 korun, u Tesca 113 korun a u Billy 68 korun.
Podle zveřejněné metodiky výpočtu vycházejí ceny z akčních letáků, internetových obchodů a zákaznických účtenek. Nejde o pět fyzicky uskutečněných nákupů. Rozdíl pouhých deseti korun mezi Tescem a Billou proto nestačí k jednoznačnému určení levnějšího řetězce. Provozovatel rovněž upozorňuje, že zatím samostatně neeviduje podíl běžných a akčních cen v modelovém košíku.
Mléko za 8,90 korun? Jen s věrnostním zvýhodněním
Jak mohou zákaznické programy změnit výslednou částku, ukazuje konkrétní listopadová nabídka. Podle cenového přehledu Kupi.cz nabízela Billa 2. a 3. listopadu litr polotučného trvanlivého mléka Tatra za 8,90 Kč. Nižší cena však byla podmíněna využitím věrnostního zvýhodnění. Při nákupu je proto potřeba rozlišovat, zda stačí předložit zákaznickou kartu, nebo je nutné také aktivovat konkrétní kupon.
Albert supermarket nabízel ve stejném období litr totožného mléka za 11,90 Kč. U této zveřejněné nabídky nebylo použití věrnostní aplikace uvedeno jako podmínka. Při nákupu šesti litrů představoval rozdíl osmnáct korun. Zákazník bez potřebného kuponu však nemohl automaticky počítat s nižší cenou v Bille.
Obdobné rozdíly najdeme u másla. Kaufland nabízel Opočenské máslo Bohemilk o hmotnosti 250 gramů za 29,90 Kč, s Kaufland Card XTRA za 27,90 Kč. V Albertu bylo ve stejných dnech dostupné máslo Česká chuť, rovněž o hmotnosti 250 gramů, za 27,90 Kč.
Přestože Albert vychází v celkovém cenovém modelu nejdráže, máslo stejné hmotnosti nabízel za stejnou cenu jako Kaufland s věrnostním zvýhodněním. Šlo ovšem o jinou značku. Samotné pořadí obchodů tedy nevypovídá o výhodnosti každé jednotlivé položky.
Osmnáct vajec může být výhodnějších než deset. Záleží, kolik jich potřebujeme
Ještě zajímavější rozdíl se objevuje u vajec. V listopadových nabídkách bylo v Bille deset podestýlkových vajec velikosti M značky Srdce Domova za 34,90 Kč. Jedno vejce tak vycházelo na 3,49 Kč.
Albert podle přehledu nabídek vajec nabízel osmnáct podestýlkových vajec stejné velikosti značky Česká chuť za 44,90 Kč. Cena jednoho vejce činila přibližně 2,49 Kč. Z hlediska jednotkové ceny bylo druhé balení výhodnější téměř o korunu na kus. U pokladny ale zákazník zaplatil o deset korun více a odnesl si osm vajec navíc.
Pro početnější domácnost, která vejce pravidelně spotřebuje, může jít o rozumnou úsporu. Člověk žijící sám však nemusí větší balení využít. Při porovnávání cen proto nestačí sledovat pouze přepočet na kus nebo kilogram. Rozhoduje také skutečná potřeba domácnosti.
Podle statistik některé potraviny výrazně zlevnily
Srovnání supermarketů je dobré zasadit do širšího vývoje spotřebitelských cen. Zpráva Českého statistického úřadu za září 2026 uvádí meziroční inflaci 2,5 procenta. Potraviny a nealkoholické nápoje však jako celek působily na meziroční vývoj cen opačným směrem. Máslo bylo podle ČSÚ meziročně levnější o 37,3 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 20 procent a vejce o 12,6 procenta. Naopak zelenina zdražila o 8,1 procenta.
Tyto údaje vysvětlují, proč nemusí zlevňování jednotlivých potravin znamenat stejně výraznou úsporu při celém nákupu. Domácnosti mají odlišné nákupní zvyklosti a cenový vývoj není u všech výrobků stejný. Statistiky navíc porovnávají ceny v čase, nikoli jednotlivé obchodní řetězce. Z meziročního poklesu ceny másla tedy nelze vyvozovat, ve kterém supermarketu je právě nejlevnější.
Sleva 40 procent nemusí být nejvýhodnější nabídkou
Při rozhodování o nákupu má význam také cena, ze které obchodník slevu vypočítává. Jak vysvětluje Česká obchodní inspekce, při oznamování slevy musí prodejce zpravidla uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával během předchozích třiceti dnů. Výjimka platí například pro rychle se kazící potraviny. U věrnostních programů záleží na tom, zda jde o skutečně individuální zvýhodnění, nebo obecně nabízenou slevu dostupnou členům programu.
Pro nakupující je při porovnávání nabídek podstatná především konečná cena, nikoli samotné procento slevy uvedené na cenovce. Pokud potřebujeme jeden nebo dva kusy, nemusí být výhodný ani množstevní nákup s nižší jednotkovou cenou. Úspora má smysl tehdy, když zakoupené potraviny skutečně spotřebujeme.
Srovnání tak ukazuje cenové rozdíly mezi řetězci i omezení podobných žebříčků. Zákazník, který nakupuje především čerstvé maso a zeleninu, může dospět k jinému výsledku než domácnost pořizující velké zásoby trvanlivých potravin.
Z uvedených dat proto nelze určit jediný nejlevnější obchod pro všechny zákazníky. Smysluplné srovnání musí vycházet ze stejného množství a srovnatelného druhu zboží, aktuálních cen a jasně popsaných podmínek věrnostních výhod. Teprve potom lze posoudit, zda je výhodnější celý nákup, nebo pouze několik položek.
