Včera jste si k obědu dali kuřecí maso se zeleninou, dnes vás při pohledu na jídelní lístek nejvíc zajímá smažený sý s hranolky. A cestou z práce si ještě koupíte čokoládovou tyčinku, přestože jste před chvílí jedli.
Podobné dny zná asi každý. Někdy za nimi stojí stres, jindy špatná nálada, ale své udělá také nedostatek spánku. Vědci se rozhodli zjistit, zda člověk po několika krátkých nocích opravdu dostává větší chuť na určité potraviny. A nezůstali jen u dotazníků. Sledovali také, co účastníci pokusů skutečně snědli.
Pět hodin v posteli, ráno větší chuť na sladké
Japonští výzkumníci pozvali do experimentu 24 mladých dospělých, jedenáct mužů a třináct žen. Každý z nich absolvoval dva režimy. V jednom spal tři noci po pěti hodinách, ve druhém po osmi. Pak přišly na řadu krevní testy, ochutnávání sladkých roztoků a snídaně, při které si účastníci mohli sami vybrat, kolik snědí.
Po kratším spánku dávali přednost sladší chuti. Při snídani také přijali více energie, především ze sacharidů. V krvi jim vědci naměřili vyšší hladinu ghrelinu, hormonu souvisejícího s hladem.
Podrobnosti jsou uvedené v původním experimentu z roku 2020. Autoři ale nezjistili, že by samotná změna ghrelinu vysvětlovala, proč účastníci více jedli. Hlad a chuť na konkrétní jídlo totiž nejsou totéž.
Pizza a koblihy? Mozek po krátkém spánku reaguje jinak
Ještě zajímavější obrázek nabídla magnetická rezonance. V jednom z experimentů vědci sledovali 25 lidí, kteří strávili pět nocí buď se čtyřmi, nebo s devíti hodinami vyhrazenými pro spánek.
Potom jim ukazovali fotografie různých jídel. Na jedné straně mrkev, ovesnou kaši nebo jogurt, na druhé pizzu, koblihy a čokoládové tyčinky.
Po období krátkého spánku reagovaly některé oblasti mozku na obrázky energeticky vydatnějších potravin výrazněji. Změny se objevily mimo jiné v částech zapojených do zpracování odměny a vnímání jídla.
Výsledky experimentu s mozkovou aktivitou tak pomáhají vysvětlit, proč může být jídlo po nevyspání lákavější. Neříkají ovšem, že si každý unavený člověk automaticky vybere pizzu místo salátu. Účastníci při vyšetření sledovali fotografie, nikoliv nabídku skutečné restaurace.
Oběd stejný, ale mezi jídly se pořád něco uzobává
Další výzkum z roku 2023 sledoval stejné množství mužů a žen jako první japonský experiment. Po třech nocích s pěti hodinami spánku měli účastníci během dne větší hlad, více toužili po tučných pokrmech a častěji sahali po svačinách.
Zajímavé bylo, že se jim významně nezvýšil celkový denní energetický příjem. Rozdíl se projevil hlavně v tom, kdy a co jedli. Ze svačin získávali více energie a sacharidů než po nocích s osmihodinovým spánkem.
To potvrdila studie sledující skutečně zakoupené a snědené potraviny. Není tedy pravda, že každá špatná noc nutně vede k přejídání. Může ale změnit průběh celého dne, zejména chutě mezi hlavními jídly.
Když jste nevyspalí, nechoďte nakupovat hladoví
Co s tím? Jestli jste spali sotva pět hodin, nemusíte si zakazovat pečivo ani schovávat čokoládu před vlastním zrakem. Vyplatí se ale počítat s tím, že vás může lákat něco jiného než obvykle.
Před cestou do supermarketu se normálně najezte. Na pracovní den si přibalte svačinu, ať nemusíte při každém návalu hladu zamířit k automatu na sladkosti. A pokud je to možné, zkuste další noc dospat, co jste zanedbali.
Všechny zmíněné experimenty měly poměrně malé skupiny účastníků a sledovaly krátká období. Nelze z nich předpovědět, co si konkrétní člověk zítra objedná. Přesto ukazují docela zajímavou věc: o našem jídelníčku někdy rozhoduje také to, kolik hodin jsme předchozí noc strávili v posteli.
