Sdílet
Když venkovní teplota šplhá ke třicítce nebo ještě výš, lidské tělo řeší, jak zabránit přehřátí. Všechny ostatní procesy se tomuto cíli přizpůsobují. Právě proto si mnoho lidí všimne, že jim v létě nechutná tolik jako během chladnějších měsíců, po obědě se cítí unavení nebo jim i běžná porce způsobí nepříjemný pocit plnosti.
Nejde přitom jen o subjektivní vnímání. Lékaři upozorňují, že za těmito obtížemi stojí konkrétní fyziologické změny, které se v organismu odehrávají prakticky okamžitě po vystavení vysokým teplotám.
Organismus přesouvá krev tam, kde je nejvíce potřeba
Stejně jako psi v létě dýchají s vyplazeným jazykem, i lidské tělo si potřebuje udržet bezpečnou vnitřní teplotu a musí se zbavovat přebytečného tepla. A právě tady přichází na řadu kůže. Jedním z nejúčinnějších způsobů ochlazení je rozšíření drobných cév v kůži. Díky tomu proudí více krve k povrchu těla, odkud se teplo snáze uvolňuje do okolí. Pot navíc odpařováním organismus dále ochlazuje.
Tento mechanismus má ale svou cenu. Krev, která pomáhá ochlazovat pokožku, chybí jinde. Méně jí proto proudí i do žaludku, tenkého střeva a dalších orgánů trávicí soustavy, což odborníci označují jako snížené prokrvení orgánů dutiny břišní.
A trávicí orgány zareagují a zpomalí svou činnost. Jak by ne, když mají k dispozici méně kyslíku i živin. Náš žaludek se začne vyprazdňovat pomaleji, střeva pracují méně efektivně, tedy i potrava zůstává v trávicím traktu déle než obvykle. My máme potom pocit těžkosti, plnosti nebo tlaku v břiše, a to dokonce i po relativně lehkém jídle.
Právě proto bývají během tropických dnů lépe snášena menší jídla rozdělená do několika porcí než jeden vydatný oběd.
Bez vody nefungují ani trávicí enzymy
O tom, že ve vedrech se nadměrně potíme, obzvláště někteří, není pochyb. Jenže společně s potem ale organismus ztrácí nejen vodu, ale také minerální látky, které jsou důležité pro správnou činnost buněk. A hrozí dehydratace.
Nedostatek vody přitom neovlivňuje jen krevní oběh. Zasahuje i samotný proces trávení, protože dostatek tekutin je nezbytný pro tvorbu žaludečních šťáv, žluči i trávicích enzymů, které pomáhají rozkládat tuky, bílkoviny i sacharidy.
Pokud člověk během dne málo pije, může být těchto trávicích látek méně. Potrava se rozkládá pomaleji a organismus z ní hůře získává živiny. Nedostatek tekutin se navíc projeví také ve střevech.
Obsah tlustého střeva houstne, jeho posun se zpomaluje a roste riziko zácpy. Delší setrvání potravy ve střevě zároveň podporuje fermentační procesy, při nichž vzniká více plynů. Právě proto bývá nadýmání během horkých dnů častější než ve zbytku roku.
V létě stačí malá chyba a jídlo se rychle změní v riziko
V létě stačí málo a ze zdánlivě neškodného jídla je rázem zdravotní problém. Tropické teploty totiž nedávají zabrat jen nám, ale nesvědčí ani tomu, co jíme. V horku se bakterie množí doslova před očima – stačí nechat jídlo chvíli mimo lednici a za pár hodin je z něj živná půda pro mikroorganismy. Nejčastějšími viníky letních střevních potíží bývají obávaná Salmonella, Campylobacter nebo určité kmeny E. coli.
Největší pozor by si člověk měl dát na maso, mléčné výrobky, majonézové saláty nebo krémové zákusky. Překvapit ale může i obyčejné ovoce a zelenina, pokud je předem pořádně neopláchnete. Jídlo zapomenuté na stole při zahradní párty, v vyhřátém kufru auta nebo zkrátka dlouho mimo chlad na pohled často nevykazuje žádné známky zkažení. Přesto už v něm může být bakterií dost na to, aby vám spolehlivě zkazily následující dny otravou nebo těžkými žaludečními problémy.
Ani střevní mikrobiom to v létě nemá snadné
Vzhledem k rozmachu výzkumu se dnes o střevním mikrobiomu mluví čím dál častěji. Tyto biliony přátelských bakterií v našich útrobách se nestarají jen o hladké trávení, ale zásadně drží nad vodou i naši imunitu. Jenže právě během letních měsíců dostává tato jemně vyladěná rovnováha zabrat.
Tropická horka, jiné jídlo na dovolené, nepravidelné zobání přes den i případná střevní chřipka dokážou se složením mikroflóry dost zamávat. Jakmile užitečné bakterie ustoupí těm škodlivějším, na průšvih je zaděláno – objeví se nadýmání, průjmy nebo rozhozené zažívání. A dát střeva po takovém náporu zase do pořádku pak může trvat i dlouhé týdny.
Jak ulevit břichu, když teploměr trhá rekordy
Pozitivní je, že většině těchto nepříjemností se dá celkem jednoduše vyhnout. Naprostým základem je pořádně pít. Nejlépe uděláte s obyčejnou čistou vodou, neslazenými minerálkami nebo slabším čajem. Důležité je srkat tekutiny postupně po celý den a nečekat, až budete mít úplně vyschlo v krku. To samé platí pro talíř. V pařácích vám bude nesrovnatelně lépe po lehčích jídlech – vsaďte hlavně na čerstvou zeleninu, ovoce nebo zakysané výrobky, které žaludek zbytečně nezatíží.
Naopak velké porce smažených a velmi tučných jídel představují pro organismus větší zátěž a jejich trávení vyžaduje více energie.
Odborníci doporučují věnovat zvýšenou pozornost také skladování potravin. Chladicí řetězec by neměl být zbytečně přerušován a jídla, která vyžadují nízkou teplotu, by neměla zůstávat dlouho mimo lednici. Při letním grilování se vyplatí oddělovat syrové maso od hotových pokrmů a důkladně mýt ruce i kuchyňské náčiní.
Tělo si říká o změnu tempa
To, že máme během tropických dnů menší chuť k jídlu, není známkou slabosti ani rozmaru. Organismus jednoduše reaguje na podmínky, ve kterých se ocitl. Většinu energie využívá k ochlazování a trávení přizpůsobuje této situaci.
Pokud člověk těmto změnám vyjde vstříc, dopřeje si dostatek tekutin, nebude organismus zbytečně zatěžovat těžkými jídly a bude dbát na bezpečné zacházení s potravinami, zvládne letní vedra bez zbytečných zažívacích obtíží. Právě drobné změny každodenních návyků mohou rozhodnout o tom, zda si z horkého léta odneseme jen hezké vzpomínky, nebo také nepříjemné střevní potíže.
