Ještě před několika desetiletími patřila myčka k nadstandardnímu vybavení domácnosti. Dnes se bez ní obejde stále méně rodin. Podle průzkumu dTestu ji vlastní přibližně 71 procent oslovených českých domácností. Důvodem není pouze pohodlí. Moderní myčka může při správném používání spotřebovat méně vody než běžné ruční mytí.
Evropská komise uvádí, že zatímco při ručním umytí odpovídajícího množství nádobí může protéct kolem 20 litrů vody, účinná myčka zvládne až 15 sad nádobí přibližně s devíti litry. Úspora ovšem předpokládá, že spotřebič spouštíme dostatečně naplněný a talíře předem zbytečně neoplachujeme pod tekoucí vodou. I to patří mezi doporučení, která Komise uvádí u správného používání myček.
Právě schopnost pracovat úsporně je jedním z hlavních důvodů, proč nabídka myček neustále roste. Orientace mezi desítkami podobně vypadajících přístrojů však není jednoduchá. Energetický štítek sice prozradí spotřebu, kapacitu, hlučnost a délku programu, nicméně sám o sobě nezaručí, že z myčky vytáhneme dokonale čisté a suché nádobí.
Laboratoří prošlo patnáct nových modelů
Aktuální test zahrnoval patnáct myček klasické šířky 60 centimetrů, z toho deset vestavných a pět volně stojících. Cenové rozpětí bylo mimořádně široké – od přibližně 7500 korun až po 31 tisíc korun. Zastoupeny byly značky AEG, Bosch, Candy, Ikea, LG, Miele, Siemens a Whirlpool.
Přístroje nehodnotili běžní uživatelé podle prvního dojmu, ale odborníci ve specializované laboratoři. Zásadní část zkoušek představovala účinnost mytí a sušení v hlavním a úsporném programu. Současně se měřila spotřeba vody a elektřiny, délka jednotlivých cyklů a hlučnost. Hodnotila se také obsluha spotřebiče, plnění košů, čištění filtrů a celková kvalita dílenského zpracování.
Právě takové porovnání má větší vypovídací hodnotu než hvězdičky v internetovém obchodě. Uživatelská recenze může dobře zachytit například komplikované ovládání nebo neprakticky uspořádané koše, jen stěží však přesně porovná spotřebu několika modelů nebo změří, kolik nečistot zůstalo po skončení programu na jednotlivých kusech nádobí.
Mytí zvládá většina, sušení už nikoliv
Dobrou zprávou je, že při použití hlavního programu si většina testovaných myček s odstraněním nečistot poradila dobře. Mezi jednotlivými výrobky se neobjevily propastné rozdíly a laboratoř v této části nezaznamenala rozsáhlejší selhání.
O něco horší výsledky přinesl úsporný režim. Za kvalitu mytí v programu Eco získávaly spotřebiče častěji pouze uspokojivé hodnocení. Neznamená to, že by úsporný režim automaticky nechával talíře špinavé. Ukazuje to však, že u připečených zbytků, mastných hrnců nebo dlouho zaschlých nečistot může být vhodnější použít hlavní či intenzivní program.
Podstatně větší rozdíly se ukázaly při sušení. Řada přístrojů získala pouze dostatečné, nebo dokonce nedostatečné hodnocení. Uživatel tak může po několika hodinách otevřít myčku a najít na sklenicích kapky, v prohlubních hrnků zbytky vody a plastové nádoby téměř stejně mokré jako před spuštěním sušicí fáze.
Plasty představují pro myčky obecně obtížnější disciplínu, protože na rozdíl od porcelánu, skla nebo kovu hůře akumulují teplo. Voda se proto z jejich povrchu odpařuje pomaleji. Rozhodující je konstrukce sušicího systému, průběh závěrečného oplachu i to, zda se po skončení programu automaticky pootevřou dvířka.
Proč úsporný program trvá tak dlouho
Jedním z nejvýraznějších zjištění testu byla délka programů, zejména těch úsporných. Eko režim u většiny přístrojů trval podstatně déle než hlavní automatický program. Na první pohled to může působit nelogicky. Program označený jako úsporný však nešetří čas, nýbrž především vodu a energii.
Myčka při něm obvykle používá nižší teplotu a menší množství vody. Nečistoty proto odstraňuje delším namáčením a prodlouženým působením mycího prostředku. Ohřev vody patří k energeticky nejnáročnějším částem celého cyklu, takže pomalejší mytí při nižší teplotě může být nakonec hospodárnější než krátký program, který vodu rychle zahřeje a intenzivněji ostřikuje nádobí.
Aktuální test potvrdil, že eko programy téměř všech prověřovaných myček skutečně spotřebovaly výrazně méně vody a elektřiny než hlavní režimy. Delší čas tedy není důkazem plýtvání, ale cenou za nižší spotřebu. Údaj o délce eko programu lze navíc najít přímo na energetickém štítku myčky. Právě tento režim se v Evropské unii používá jako základ pro výpočet energetické třídy, spotřeby vody i elektřiny.
Cenovka sama nádobí neumyje
Při výběru nové myčky proto nestačí seřadit nabídku od nejdražšího modelu. Vyšší cena může znamenat kvalitnější materiály, tišší provoz, pohodlnější koše nebo pokročilé funkce, ale sama o sobě nevypovídá o výsledku mytí a sušení.
Před nákupem je rozumné sledovat nejen energetickou třídu, ale také reálnou spotřebu vody na jeden cyklus, spotřebu elektřiny na sto eko programů, délku programu a hlučnost. Tyto údaje patří mezi informace, které má zákazník najít na evropském energetickém štítku. V otevřené kuchyni propojené s obývacím pokojem může být rozdíl několika decibelů citelnější než přítomnost dalšího programu, který domácnost nakonec téměř nikdy nepoužije.
Důležité je rovněž vnitřní uspořádání. Někomu vyhovuje horní zásuvka na příbory, jinému klasický košík, který sice ubírá místo ve spodním koši, ale lze jej snadno vyjmout. Vyplatí se ověřit také nastavitelnost horního koše, prostor pro vysoké sklenice a možnost sklápění držáků na talíře.
Samostatný průzkum spolehlivosti dTestu zároveň ukázal, že dobrý výsledek konkrétního modelu a dlouhodobá pověst značky nejsou totéž. Mezi častěji uváděné problémy patřily poruchy tlačítek a ovládacích prvků a potíže se sušením. Jinými slovy: značka může znít v kuchyni jako jistota, ale i jistota občas nechá na hrnku loužičku.
Vedle výkonu a spolehlivosti má smysl zajímat se také o opravitelnost. Evropská pravidla pro ekodesign domácích myček požadují dostupnost vybraných náhradních dílů, například těsnění, pantů, ostřikovacích ramen, filtrů a košů, po dobu deseti let po stažení modelu z trhu. To je údaj, který se při nákupu snadno přehlédne, ale po několika letech provozu může rozhodnout o tom, zda spotřebič skončí po první větší závadě na sběrném dvoře.
Dobrá myčka tedy nemusí být nejdražší ani vybavená displejem připomínajícím řídicí centrum. Měla by především dobře mýt, přijatelně sušit, neznepříjemňovat domácnosti život hlukem a nezabrat půl dne pokaždé, když potřebujeme rychle čisté talíře. Právě tyto vlastnosti se z lesklé fotografie v e-shopu vyčíst nedají.
