Sdílet
Páteční odjezd na chatu bývá závodem s časem. Člověk doběhne z práce, nahází tašky do kufru, cestou k autu dojí svačinu a o několik minut později už míří z města. Pokud jej krátce nato zastaví policejní hlídka, může přijít nepříjemné překvapení. Dechový analyzátor totiž někdy ukáže alkohol i člověku, který nepil pivo, víno ani tvrdý alkohol.
Neznamená to, že by se řidič po krajíci chleba nebo sladkém pečivu skutečně opil. Malé množství ethanolu může po některých potravinách krátce zůstat v ústech a ovlivnit první dechovou zkoušku, aniž by naměřené hodnotě odpovídala koncentrace alkoholu v krvi. Rozdíl mezi nevinnou svačinou a skutečným pitím ale neodhalí vysvětlování u krajnice. Rozhoduje čas a opakované měření.
Alkohol může zůstat pouze v ústech
Dechový analyzátor neměří alkohol přímo v krvi. Zachycuje ethanol ve vydechovaném vzduchu. Za běžných okolností jde o alkohol, který se po vstřebání do krevního oběhu uvolňuje do vzduchu v plicních sklípcích.
Vzorek však může krátce po jídle nebo pití ovlivnit také takzvaný reziduální neboli ústní alkohol. Zbytky ethanolu ulpí na jazyku, sliznici, mezi zuby nebo v hltanu a při výdechu se přimíchají ke vzduchu proudícímu z plic.
Přístroj si tedy alkohol nevymýšlí. Ethanol ve vzorku skutečně je, ale nemusí pocházet z krevního oběhu. Novější odborná práce zaměřená na dechové analyzátory upozorňuje, že ústní alkohol může výsledek nadhodnotit a systémy určené k jeho rozpoznání jej nemusejí za všech okolností správně zachytit. V ústech může přetrvávat přibližně patnáct minut.
Problém může způsobit obyčejná svačina
Že nejde jen o výmluvu řidičů přistižených po večírku, ukázal už pokus s několika druhy chleba a nealkoholických nápojů. Některé testované výrobky obsahovaly malé množství ethanolu a lidé po nich krátce nadýchali, přestože předtím žádný alkoholický nápoj nepili.
Rozhodující bylo, jak rychle po posledním soustu nebo doušku se měření provedlo. Pokud účastníci foukali do přístroje okamžitě po konzumaci nebo měli zbytky potraviny stále v ústech, analyzátor u některých z nich ukázal nízkou zdánlivou hodnotu alkoholu. Když však jídlo spolkli a následovalo patnáct minut, během nichž nic dalšího nejedli ani nepili, tento efekt zmizel.
Neznamená to, že každý rohlík, croissant nebo krajíc chleba vyvolá pozitivní test. Záleží na konkrétním výrobku, přítomném množství ethanolu i citlivosti použitého přístroje. Hlavní roli ale hraje čas. Svačina snědená doma půl hodiny před odjezdem by podobnou komplikaci vyvolat neměla. Rizikovější je poslední sousto polknuté ve chvíli, kdy už člověk nastupuje do auta.
Do stejné situace se může dostat i řidič, který si nechá zbytky nealkoholického nápoje nebo jídla v ústech a je kontrolován prakticky okamžitě. Proto nemá velký smysl vytvářet černou listinu zakázaných potravin. Podstatné je nejíst a nepít až za volantem a před cestou ponechat alespoň krátký odstup.
Kombucha je jiný případ
U kombuchy je situace složitější. Alkohol v ní vzniká přirozeně během kvašení, při němž kvasinky zpracovávají cukry. Nejde tedy pouze o přístroj zmatený zbytky potraviny v ústech. Člověk může spolu s nápojem skutečně požít určité množství ethanolu, přestože kombuchu nepovažuje za alkoholický nápoj.
Kolik alkoholu obsahuje, se nedá říct jedním číslem pro všechny výrobky. Záleží na použité kultuře, množství cukru, délce kvašení, teplotě i skladování. Analýza kombuch prodávaných v kanadské Britské Kolumbii zjistila velmi rozdílné hodnoty: od nezjistitelného množství až po 3,62 procenta objemového alkoholu. Průměr činil 0,77 procenta. Výsledek nelze automaticky vztáhnout na všechny výrobky na českém trhu, ukazuje však, že označení a skutečný obsah nemusejí být u kvašených nápojů vždy totéž.
Zvláštní opatrnost je namístě u domácí kombuchy, u níž kvašení nemusí být přesně řízené a může pokračovat také po naplnění lahve. Před řízením proto není rozumné spoléhat na to, že každá kombucha je automaticky bez alkoholu.
Běžný mléčný kefír do tohoto varování nepatří. Pro tvrzení, že by obvyklá porce mléčného kefíru způsobovala pozitivní dechovou zkoušku, nemáme dostatečné podklady. Není proto důvod dělat z obyčejného kefíru strašáka pro řidiče.
Ústní voda dokáže přístroj rozkolísat výrazněji
Ještě nápadnější výsledek může bezprostředně po použití způsobit ústní voda obsahující ethanol. Alkohol zůstane na sliznici a přístroj jej při prvním výdechu zachytí ve vysoké koncentraci.
Při zkoušce se čtyřiceti dobrovolníky se ihned po vypláchnutí úst skutečně objevily vysoké hodnoty. Velmi rychle však klesaly, protože je způsoboval především ethanol přítomný v ústní dutině. Autoři současně dospěli k závěru, že po jeho vyprchání ústní voda výsledek dechové zkoušky reálně neovlivňuje.
Použít si ústní vodu doma před cestou tedy neznamená, že člověk bude ještě za půl hodiny působit jako opilý řidič. Vypláchnout si ale ústa na čerpací stanici, okamžitě nastartovat a o minutu později foukat do přístroje už může vyvolat několik velmi nepříjemných okamžiků.
První číslo ještě není konečný výsledek
V Česku platí nulová tolerance alkoholu za volantem, a proto policista nenulovou hodnotu nemůže jen přejít mávnutím ruky. Odborné měření se však neopírá pouze o jeden výdech.
Podle postupu Policie České republiky se při pozitivním výsledku první měření po pěti minutách opakuje. U hodnot nad 0,24 promile nemá být rozdíl mezi výsledky větší než deset procent. Pokud se hodnoty rozcházejí více, provede se další zkouška. Jestliže se ani poslední dvě měření nevejdou do povoleného rozdílu, následuje výzva k odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu.
Právě vývoj naměřených hodnot může ukázat, zda šlo o alkohol v organismu, nebo pouze o krátkodobou kontaminaci vzorku. Zbytky ethanolu v ústech rychle mizí, zatímco alkohol vstřebaný do krve během pěti minut z těla nezmizí.
Pokud jste těsně před kontrolou jedli, pili nebo použili alkoholovou ústní vodu, řekněte to policistovi klidně a věcně. Do opakovaného měření už nic nejezte, nepijte, nekuřte ani nežvýkejte žvýkačku. Nesnažte se číslo „spravit“ bonbonem nebo zběsilým vyplachováním úst. Další látka v ústní dutině může situaci ještě více zamotat.
Panická reakce vás může stát řidičák
Zdaleka nejhorším řešením je dechovou zkoušku nebo navazující vyšetření odmítnout. Tím se řidič sporné hodnoty nezbaví, ale dopustí se samostatného závažného přestupku.
Podle aktuální tabulky přestupků BESIP hrozí za odmítnutí vyšetření pokuta od 25 do 75 tisíc korun, šest bodů a zákaz řízení na 18 až 36 měsíců. Právě ukvapené odmítnutí by tak mohlo řidiče připravit o průkaz, i kdyby první číslo na displeji vyvolaly jen zbytky ethanolu v ústech.
Až tedy budete v pátek spěchat z práce na chatu nebo na víkendový výlet, svačinu si klidně dejte. Jen ji nedojídejte ve chvíli, kdy už druhou rukou startujete. Po jídle, kombuše nebo alkoholové ústní vodě ponechte před jízdou alespoň čtvrthodinu odstup. Obyčejná potravina z vás opilého řidiče neudělá, může však zařídit, že začátek víkendu strávíte čekáním na další číslo policejního analyzátoru.
