Sdílet
Od neděle 14. června 2026 platí v Česku nová pravidla pro označování medu. Nezačala tedy platit včera ani předevčírem, ale před několika dny. Jejich smysl je přitom zcela jasný: spotřebitel se nemá z etikety dozvědět jen neurčitou formulaci, že jde o směs medů ze zemí EU a mimo EU, ale konkrétní země původu. Ministerstvo zemědělství uvádí, že vyhláška č. 490/2025 Sb. byla publikována s účinností od 14. června 2026. Evropská pravidla zároveň požadují, aby se u směsí uváděly země původu v sestupném pořadí a s procentním podílem každé z nich, jak vyplývá ze směrnice EU 2024/1438.
Zní to jako technická změna, ale u medu je to zásadní věc. Ještě donedávna stačilo na obal napsat obecné označení, které běžnému zákazníkovi mnoho neřeklo. V praxi mohl člověk držet v ruce sklenici, na níž se tvářilo všechno v pořádku, jenže původ medu zůstával schovaný za pohodlnou a právně použitelnou formulací. Nová pravidla mají tuto mlhu rozehnat. Jenže poslední nález ukazuje, že problém nekončí u etikety. Někdy totiž není otázkou jen to, odkud med je, ale zda se o med vůbec jedná.
Kaufland prodával dva falšované medy ze Slovenska
Státní zemědělská a potravinářská inspekce 16. června oznámila, že při kontrole v tržní síti zjistila dva falšované medy. V obou případech šlo o výrobky dovezené ze Slovenska od společnosti Medas s.r.o. ze Spišské Nové Vsi a prodávané v prodejnách Kauflandu.
Prvním výrobkem byl Včelí med, květový lesní, šarže 25L193, s datem minimální trvanlivosti do 29. prosince 2028. Druhým byl Květový med, zlatý úl, šarže ZU25L181, s datem minimální trvanlivosti do 12. prosince 2028. Na etiketě obou výrobků bylo uvedeno, že jde o směs medů ze zemí EU a mimo EU. Právě takové obecné označení se nyní dostává pod výrazně přísnější režim.
Podstatný je ale laboratorní nález. Akreditovaná laboratoř SZPI potvrdila v obou vzorcích přítomnost takzvaných amyláz cizích pro med. Inspekce vysvětluje, že tuto metodu prokazování falšování u medů zavedla v roce 2025 jako první země v Evropské unii. Metoda umožňuje odhalit cizí enzymy, které nejsou medu vlastní, a zároveň zjistit, zda jsou v medu přítomny enzymy vyprodukované včelami.
Cizí amylázy nejsou drobná vada
Med má být čistě přírodní produkt. To není marketingová fráze, ale základní podstata potraviny. Do medu se nesmí přidávat látky, které tam nepatří. U cizích amyláz je problém o to záludnější, že se mohou používat k zakrytí jiného nedostatku.
Amylázová, neboli diastázová aktivita, patří mezi ukazatele kvality a čerstvosti medu. Pokud je nízká, může to ukazovat na starý med, nevhodné zahřívání, špatné zacházení nebo falšování. V metodice pro identifikaci cizích amyláz v medu, kterou zpracoval Tomáš Erban a kolektiv z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Univerzity Karlovy, se popisuje, že amylázová aktivita může být uměle nastavena přidáním enzymů. Takový výrobek pak může vypadat na papíře lépe, než jaký ve skutečnosti je.
Jinými slovy: falšování nemusí znamenat jen jednoduché ředění cukerným sirupem. Může jít i o sofistikovanější úpravu, která má výrobku pomoci projít kontrolou. A právě proto je důležité, že novější laboratorní postupy nehledají jen výsledné číslo, ale také původ enzymů.
Stejná stopa se letos objevila opakovaně
Aktuální kauza z Kauflandu není jediným letošním případem, kde se u medů objevily cizí amylázy. Na webu Potraviny na pranýři se už v únoru objevil záznam o výrobku Včelí med – květový lesní, odebraném v Kauflandu v Praze 6. Nevyhovujícím parametrem byly cizí amylázy a inspekce u něj uvedla, že se nejednalo o med. Ve stejný den byl zveřejněn také případ výrobku Zlatý úl květový med, odebraného v Kauflandu v Čáslavi. I tam byl závěr stejný: cizí amylázy a konstatování, že se nejednalo o med.
V březnu se podobný nález objevil také u výrobku Včelí med květový lesní, odebraného v prodejně Lidl v Čáslavi. Výrobcem byla opět společnost Medas ze Spišské Nové Vsi. Další případy se týkaly i jiných prodejních míst, mimo jiné výrobků odebraných v Makru nebo zveřejněných na Pranýři pod dalšími názvy. Společným jmenovatelem je ale stejný typ nálezu: enzymy, které se přirozeně v medu nevyskytují.
Pro spotřebitele je to podstatná informace. Nejde o rozdíl v chuti, barvě nebo konzistenci. Jde o zásah do samotné identity výrobku. Pokud kontrola uvede, že se nejednalo o med, nejde o kosmetickou vadu na etiketě, ale o mnohem vážnější závěr.
Etiketa pomůže, laboratoř rozhodne
Nové značení původu medu je krok správným směrem. Zákazník by měl vědět, zda kupuje český med, směs několika evropských medů, nebo výrobek složený z medů z různých částí světa. Obecné označení „EU a mimo EU“ bylo pro běžného člověka často spíše slepou uličkou než skutečnou informací.
Zároveň ale platí, že nová etiketa sama o sobě nevyřeší falšování. Může odhalit původ, nikoli přidané enzymy. To musí zjistit až laboratoř. SZPI uvedla, že s Kauflandem zahájí správní řízení o uložení pokuty a zároveň vloží notifikaci do evropského systému AAC, který slouží k výměně informací o falšovaných potravinách mezi státy. Díky tomu se může případ došetřit i v zemi původu potraviny.
U medu se proto vyplatí sledovat víc než jen pěknou etiketu a nízkou cenu. Nově má být původ čitelnější, ale skutečnou jistotu dávají až kontroly. A poslední nález ukazuje, že u jedné z nejčastěji falšovaných potravin se bez nich trh neobejde.
