Sdílet
Dlouhá léta mohl zákazník na obalu najít obecné označení, že med pochází ze zemí EU a mimo EU. Formálně šlo o informaci, prakticky ale často mnoho neprozradila. Pod takovým označením se mohla skrývat směs z několika států a spotřebitel z etikety nepoznal, jestli má před sebou med z Česka, Ukrajiny, Číny, Jižní Ameriky nebo z úplně jiné části světa.
Podle nových požadavků na označování medu se med musí označit zemí nebo zeměmi původu, kde byl sebrán. Pokud je zemí více, mají být uvedeny v hlavním zorném poli etikety v sestupném pořadí podle svého podílu na hmotnosti a zároveň s procentním údajem. Právě to je pro běžného zákazníka nejviditelnější část změny. Nejde jen o další drobný řádek na obalu, ale o údaj, podle kterého se dá mnohem lépe rozlišit český med, jednodruhový dovoz nebo směs z více států.
Na levném medu se dá hodně vydělat
Změna nepřichází náhodou. Med patří mezi potraviny, u kterých se v Evropě dlouhodobě řeší falšování. Kontrolní akce zaměřená na dovážený med ukázala, že ze 320 prověřených zásilek bylo 147 vzorků, tedy 46 procent, podezřelých z nevyhovění požadavkům. Podezření se týkalo hlavně přidávání cukerných sirupů, úprav směsí tak, aby hůře procházely kontrolami, a také zkreslování skutečného zeměpisného původu.
Důvod je poměrně zřejmý. U poctivého medu se do ceny promítá práce včelaře, péče o včelstva, počasí, úhyny, krmení, vybavení i zpracování. U náhražek a ředění cukernými sirupy je ekonomika úplně jiná. Podle evropských údajů o cenách medu a sirupů činila průměrná jednotková hodnota medu dováženého do EU v roce 2021 2,32 eura za kilogram, zatímco rýžové cukerné sirupy se pohybovaly kolem 0,40 až 0,60 eura za kilogram. Tak velký rozdíl vytváří prostor pro podvody, které poctiví včelaři nemohou cenově dorovnat.
Dovoz není problém, falšování ano
Čeští včelaři přitom většinou neříkají, že každý dovážený med je špatný. Problémem je hlavně to, když se na trhu objeví výrobek, který se jako med tváří, ale jeho složení nebo původ neodpovídá tomu, co má být na obalu. „Dovozy by přitom podle včelařů nebyly takový problém, trh pokřivuje zejména falšovaný med,“ upozorňuje i původní zpráva k nové úpravě.
Milan Špaček ze společnosti Medokom popsal dosavadní obecné označování velmi přímo. „Za to obecné označení med z EU a mimo EU se schovávaly čínské a asijské medy, které jsou kvalitativně problematické v tom smyslu, že sice splňují nějaké legislativní analýzy, ale nesplňují úplně veškeré nejnovější analýzy,“ řekl. Podle něj zákazník nově lépe uvidí, jestli dává přednost levnějšímu dovozu, nebo dražšímu tuzemskému medu.
Podobně mluví i Josef Kölb z Včelařství Domovina, podle kterého je zásadním problémem přidávání cizích látek. „To znamená, že to není med, ale přitom to velmi sofistikovaně umí projít laboratořemi a vlastně to je zásadnější problém než značení, jestli to je z Chile, z Ukrajiny nebo z EU,“ uvedl Kölb. Samotná etiketa tedy trh nespasí, ale zákazníkovi dává lepší výchozí informaci.
Kontroly ukazují, že podezření není málo
Problém se netýká jen vzdáleného evropského trhu. Kontroly medu v Česku opakovaně ukazují, že část vzorků nesplňuje požadavky. V roce 2025 bylo podle dostupných údajů zkontrolováno 37 vzorků medů různého původu a 20 z nich nevyhovělo. Inspektoři už dříve upozornili, že med je jednosložková potravina a nesmějí se do něj přimíchávat jiné složky, s výjimkou jiných druhů medu.
Právě proto se v posledních letech hledají přesnější metody, jak falšování odhalovat. Čeští vědci vyvinuli metodu založenou na analýze proteinů, která má pomoci rozlišovat bílkoviny přirozeně patřící k včelímu medu od těch, které mohou signalizovat manipulaci nebo přidání cizích látek. U medu je to důležité i proto, že některé podvody už nejsou primitivním přilitím cukerného roztoku, ale poměrně sofistikovanou úpravou, která má běžnými testy projít.
Češi dovážejí víc medu než dřív
Změna značení přichází i v době, kdy český trh stále víc spoléhá na dovoz. Podle dat citovaných v oborových informacích vzrostl dovoz medu do Česka za posledních 20 let trojnásobně a loni dosáhl 6312 tun, tedy zhruba o 300 tun více než rok předtím. Vývoz se naopak snížil. Loni se z Česka vyvezlo 1000 tun medu, meziročně přibližně o polovinu méně.
Podle zástupců včelařů se změnila i soběstačnost. V roce 2024 činila 67 procent, zatímco v roce 2011 dosahovala 141 procent. Jinými slovy, Česko už není v medu tak silné jako dřív. Domácí producenti se přitom dostávají do situace, kdy proti nim stojí levnější dovoz, vyšší náklady na práci a zároveň nedůvěra části zákazníků, kteří se v původu medu na regálu dosud orientovali jen obtížně.
Zákazníci ale nemají čekat, že se všechny obaly v obchodech změní ze dne na den. Vyhláška počítá s přechodným obdobím. Med, který byl uveden na trh nebo označen před účinností nových pravidel podle dosavadních požadavků, může být prodáván do vyčerpání zásob. V obchodech se proto ještě nějakou dobu mohou objevovat i starší etikety s obecnějším označením.
