Sdílet
Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) byl už ve starověkém Řecku symbolem paměti. Studenti si při zkouškách zdobili vlasy jeho větvičkami a věřili, že jim dopomůže k soustředění. Dnes podobné účinky rozmarýnu zkoumají i vědci a výsledky nejsou vůbec k zahození. Vlastně se shodují i s historickými poznatky.
Jen pro kuchyni je ho škoda
Rozmarýn je už po staletí oceňován především v kuchnyni, ale má i široké léčivé vlastnosti, včetně zlepšení paměti, koncentrace a celkových kognitivních funkcí. Podle studií může tato příjemná bylinka dokonce pomáhat v boji proti Alzheimerově chorobě, která je celosvětově nejčastější příčinou demence.
Britský výzkum dokázal, že pobyt v místnosti s vůní rozmarýnového esenciálního oleje vede k lepším výsledkům v testech prospektivní paměti a větší bdělosti. „Prospektivní paměť je zásadní – pomáhá vám třeba vzpomenout si, že si v určitou hodinu musíte vzít léky,“ vysvětluje autor studie Dr. Mark Moss. A dodává: „Rozmarýn má pověst byliny spojované s pamětí – dokonce i Shakespeare řekl, že „rozmarýn je pro paměť“ – a je také spojován s povzbuzujícími účinky. Zjistili jsme, že lidé jsou bdělejší poté, co pobývají v místnosti s vůní rozmarýnu. Testovali jsme prospektivní paměť – schopnost pamatovat si, že si máme něco zapamatovat – u lidí starších 65 let, abychom zjistili, zda můžeme zlepšit jejich schopnosti, a zjistili jsme, že rozmarýn to dokáže. To je potenciálně velmi důležité, protože prospektivní paměť vám například umožňuje pamatovat si, že si máte v určitou denní dobu vzít léky.“
Z vlastností rozmarýnu ale nemusí benefitovat jen starší. Studie z roku 2018 zjistila, že například vysokoškoláci, kteří po dobu jednoho měsíce užívali dvakrát denně 500 mg doplňků s rozmarýnem, měli lepší paměť než skupina užívající placebo. Trpěli nižší úzkostí, neměli deprese a naopak lépe spali. Ale tím benefity rozmarýnu nekončí.
Rozmarýn je zdrojem vitaminů A, C a B6 a minerálních látek, jako je železo, vápník a mangan. Je také bohatý na antioxidanty a sloučeniny, které mohou chránit nervové buňky. Mezi ně patří například 1,8-cineol, známý též jako eucalyptol, jenž zpomaluje rozklad acetylcholinu – látky nezbytné pro učení a paměť.
Podobně v japonské studii lidé, kteří denně pili vodu s rozmarýnem, uváděli nižší únavu během práce. Vědci to přičítají zlepšení prokrvení mozku a snížení hladiny kortizolu, hlavního stresového hormonu.
Podle článku v New York Post může rozmarýn působit tak, že zvyšuje průtok krve do mozku, který se tak zaplaví kyslíkem a živinami, které pomáhají vyčistit mysl. Jeho uklidňující vůně snižuje hladinu kortizolu, hlavního stresového hormonu v těle. Výzkumy zároveň naznačují, že polyfenoly obsažené v rozmarýnu mohou pomáhat v boji proti depresi tím, že tlumí záněty a podporují zdraví střev.
A konečně jednou z nejslibnějších složek rozmarýnu je kyselina karnosová, silný antioxidant, který chrání neurony před poškozením a snižuje tvorbu toxických bílkovin spojených s Alzheimerovou chorobou.
Jak rozmarýn používat
Rozmarýn se hodí do masa, pečených brambor, polévek i do domácího bylinkového oleje. Čerstvý má svěží vůni, sušený je výraznější. „Pro podporu paměti zkuste kromě vaření i inhalaci – třeba si připravte hrnek horké vody, přidejte pár snítek a zhluboka dýchejte,“ radí bylinkářka Michaela Tesařová.
Podle nejnovějších dat ÚZIS, jež uvedl Český rozhlas před pár dny, trpí v Česku demencí zhruba 180 tisíc lidí a počet neustále roste. Vzhledem k tomu, že účinná léčba Alzheimerovy choroby zatím neexistuje, prevence je klíčová – a bylinky jako rozmarýn mohou být chutným doplňkem zdravého životního stylu.
Rozmarýn je malý voňavý zázrak, který propojuje kuchyni a vědu. Jeho příběh od starověkých věnců až po moderní klinické studie vede ke zjištění, že tahle bylinka může být užitečná nejen pro chuťové pohárky, ale i pro mozek. A to je důvod, proč ji stojí za to přidávat do jídel častěji. Ostatně to je i důvod, proč ve Středomoří byste jen těžko našli kuchyň, kde by se na poličce netřpytila snítka rozmarýnu.
