Langoše: Maďarský street food, který ovládl naše chutě + tip, jak si je udělat doma
Langoše, zlatavé smažené těsto, které voní nostalgií, jsou ikonickým pokrmem střední a východní Evropy. Jejich jednoduchost a univerzálnost z nich udělaly oblíbené jídlo na poutích, trzích nebo jen tak doma v kuchyni. Ať už je preferujete s česnekem, smetanou, sýrem, nebo jen posypané cukrem, jedno je jisté – langoše mají místo v srdci každého, kdo je ochutnal.
Laboratorně vypěstované maso: Pokroku vpřed… ale bez rizik!
Laboratorně vypěstované potraviny mohou být zdraví nebezpečné, řekl v rozhovoru s agenturou Reuters italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida. Jídlo tohoto původu označil za "břečku", která nikdy nemůže chutnat jako skutečné maso nebo ryba. Italská pravicová vláda v březnu navrhla zákon, který zakazuje dovoz a výrobu potravin vzniklých kultivací buněk či tkání získaných z obratlovců. Norma obdobně cílí i na krmiva pro zvířata laboratorního původu.
98 % Čechů podceňuje příjem vlákniny! Průměrných 15 gramů rozhodně nestačí
Vláknina je jednou z důležitých složek v našem jídelníčku, na kterou se bohužel často zapomíná. „Vláknina přitom přináší mnoho benefitů a její dostatečný příjem slouží jako prevence mnoha onemocnění,“ vysvětluje Veronika Pourová, nutriční terapeutka a technoložka potravin.
Sůl v pivu, sádra v mouce: Falšování potravin je tu od nepaměti, jak vypadalo za císaře pána?
Snahy obohatit se na úkor zákazníka jsou tak staré jako obchod s potravinami sám. Spotřebitelé vždy museli být jako ostříži, pokud si domů chtěli přinést kvalitní potraviny, namastit kapsy si na nich většinou chtěl pekař, mlékař, trhovec i hostinský.
Pečení není těžké, vyžaduje ale přesný postup, míní majitel mlýna Daniel Perner
Kynuté těsto je základem mnoha oblíbených pokrmů – od nadýchaných buchet a křupavé pizzy po slavnostní vánočky a mazance. Ale jak dosáhnout toho, aby bylo vždy perfektní? Klíčem je nejen kvalitní mouka a správné kvasnice, ale také precizní technika. Jak říká Daniel Perner, pekař a majitel mlýnu Pernerka: „Základem úspěchu je správná volba mouky a pečlivé dodržení postupu, který zaručí, že těsto vykynuté na správnou míru bude mít tu nejlepší strukturu.“
Jak se jí v domovech pro seniory? Průzkum přinesl alarmující data
Plýtvání potravinami v nemocnicích a domovech pro seniory v Praze dosahuje alarmujících hodnot, jak ukázala rozsáhlá studie projektu Prague Food Waste. Tento výzkum, spolufinancovaný Technologickou agenturou ČR a Ministerstvem životního prostředí, zkoumal odpad vznikající při přípravě, výdeji a konzumaci pokrmů v několika zařízeních. Největší podíl odpadu byl zaznamenán na talířích pacientů a klientů, což poukazuje na problémy v oblasti plánování stravy, velikosti porcí a respektování specifických potřeb strávníků.
Zoufalý pohled do jídelního lístku: Děti se buď nenají, nebo si musí dát smažené
Řízek s bramborovou kaší, smažený sýr s hranolkami nebo sladké palačinky sice patří mezi nejoblíbenější pokrmy dětí, ale odborníci upozorňují, že jejich složení nepodporuje zdravý růst a vývoj dětí. Navzdory tomu, že si až 90 % Čechů přeje pestřejší a kvalitnější nabídku, většina restaurací stále upřednostňuje cenovou dostupnost a jednoduchost přípravy před nutriční hodnotou.
Žádné „ošklivky“ na pultech: Proč v supermarketu vidíme jen dokonalou zeleninu?
Možná jste si toho už všimli: jdete do supermarketu a všechna zelenina vypadá stejně. Mrkve jsou rovné a stejně dlouhé, brambory jsou téměř identické, papriky mají ideální tvar. Jak je možné, že to, co vidíme na regálech, je tak jednotné, když zahradníci a menší farmáři sklízejí zeleninu různých velikostí a tvarů?
Proč se mrazírenský průmysl neobejde bez toxického amoniaku aneb i potravinářství je plné paradoxů
Je zcela nesporné, že mražené potraviny výrazně proměnily možnosti stravování. Výhody, jako je delší trvanlivost, minimum plýtvání, anebo celoroční přístup ke většině výrobků, jsou však vždy něčím vykoupeny. Jak výroba, tak logistika mražených potravin patří mezi energeticky náročné procesy. S ohledem na všeobecný zájem o snižování zátěže životního prostředí a celkově i uhlíkové stopy je potřeba i tento segment neustále inovovat.
Kolik a za co? Máslo nadále zdražuje, peněženkám naopak uleví brambory a cukr
Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ceny másla nadále rostou. Tento měsíc dosáhla cena 275,06 Kč za kilogram, což znamená, že běžná 250gramová kostka másla nyní vyjde na přibližně 68,80 Kč. Oproti září vzrostla cena o 11,2 %, a ve srovnání s loňským rokem dokonce o 34,04 %. Kromě másla letos dosáhly svého maxima také ceny mléka, eidamu a vajec. Naopak bílý jogurt, který v září zaznamenal nejvyšší cenu od začátku roku, v říjnu zlevnil o 9,7 % na 10,52 Kč za 150gramový kelímek.
