Jde o takzvané územní omezení dodávek (TSCs), což je obecně nekalá obchodní praktika nadnárodních výrobců potravin i spotřebního zboží, pomocí které nezákonně rozdělují jednotný evropský trh na menší části, a prostřednictvím svých lokálních distributorů zejména v menších nebo chudších zemích, kde jsou zákazníci ještě ochotni připlácet si za „západní“ značky, prodávají své výrobky výrazně dráže než ve velkých zemích. TSCs se nejčastěji vyskytují v segmentech alkoholických i nealkoholických nápojů, cukrovinek, kosmetiky a drogistického zboží, příklady ale lze nalézt i v jiných oblastech, například v automobilovém průmyslu.

V rukou dodavetele

Územní omezování dodávek se podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) v praxi projevuje několika způsoby. Prvním z nich je opatření bránící souběžnému dovozu (parallel imports). V tomto případě jde o omezení objemu dodávek distributorům v určité zemi, aby výrobce zabránil přeprodeji zboží distributorům v jiných zemích, nebo aby výrobce zabránil distributorům usazeným v několika zemích přesouvat zásoby mezi zeměmi. Objevují se také odvetná opatření (například odmítnutí dodání zboží do propagačních akcí, cenové sankce) proti distributorům prodávajícím distributorům v jiných zemích, nebo přesouvajícím své zásoby mezi zeměmi, podmínění cen a slev závazkem neprodávat výrobky distributorům v jiných zemích atd. Další formou jsou opatření výslovně přijatá s cílem ztížit prodej výrobků v jiných zemích. Jde například o změny v označování nebo balení v jedné zemi s cílem zabránit prodeji výrobků v jiné zemi (odlišné od odůvodněných rozdílů v označování, pokud jsou důsledkem regulačních povinností) nebo zákazy distributorům přeznačovat výrobky (pro prodej v jiné zemi). Projevem TSCs je také vyloučení dodávek od národní pobočky mezinárodního výrobce s cílem donutit kupujícího obchodníka, aby si výrobek pořídil od konkrétní pobočky tohoto mezinárodního výrobce, obvykle za vyšší ceny.

Byznys za miliardy

Rozšíření TSCs v rámci EU dokládá studie Evropské komise z roku 2020: Study on territorial supply constraints in the EU retail sector – Publications Office of the EU (europa.eu), která byla vypracována na základě údajů o skutečném zásobování několika velkých prodejců potravin a rozhovorů s obchodníky v celé Evropě. Ta prokázala, že TSCs jsou celoevropsky rozšířený fenomén a vedou k vyšším spotřebitelským cenám, což spotřebitele v EU stojí nejméně 14,1 miliardy eur ročně, a to pouze ve čtyřech zkoumaných kategoriích výrobků (chléb a obiloviny, ostatní potraviny, alkoholické nápoje a nealkoholické nápoje). Jinými slovy, bez těchto nekalých praktik výrobců proti vnitřnímu trhu by obchodníci mohli spotřebitelům nabídnout o 3,5 procenta nižší ceny dotčených výrobků.

„Toto číslo je nyní pravděpodobně podstatně vyšší, neboť od roku 2020 došlo u potravinářských výrobků ke značné inflaci, a to zejména u výrobků prodávaných globálními výrobci značkových potravinářských výrobků, u nichž je nasazení TSCs pravděpodobnější,“ konstatuje nicméně prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.

Menší konkurence, větší volnost

Výrobci jsou podle něj schopni zneužívat svého dominantního postavení a silné značky zejména tam, kde nemají konkurenci. Zdánlivě může jít o malé části trhu, ale v součtu širokého produktového portfolia potravinářských koncernů je zneužívání tržního postavení generátorem významných zisků. „Jedním z mnoha příkladů je oblíbený balený croissant jedné z největších potravinářských firem světa, u kterého výrobce bez jakéhokoliv ekonomicky racionálního zdůvodnění nastavil pro český trh o 18 procent vyšší cenu v porovnání se Slovenskem, uvádí prezident SOCR ČR.

Nekalých praktik parcelování jednotného evropského trhu se dopouští i potravinářské firmy se sídlem v ČR. Příkladem může být podle SOCR ČR cenová politika tuzemského pivovaru, který například do Německa prodává pivo za výrazně nižší cenu než na lokální trh v ČR, aniž by čeští obchodníci měli šanci nakoupit dané pivo levněji přes své německé partnery a následně levněji nabídnout českým zákazníkům.

 

Konec nekalým praktikám

Problém se nyní začíná konečně řešit na úrovni EU. Sdružení evropského maloobchodu – EuroCommerce se přitom staví proti praktikám TSCs dlouhodobě, své výhrady přitom sdružení zformulovalo mimo jiné v dokumentu  It’s high time for the Single Market to benefit all – EuroCommerce. EuroCommerce v této souvislosti upozorňuje porušování zásad fungování vnitřního trhu EU, a žádá aktivnější přístup na poli ochrany hospodářské soutěže ze strany Evropské komise i národních úřadů pro ochranu hospodářské soutěže. Exemplárním příkladem je pokuta pro pivovar AB Inbev z roku 2019 – Antitrust: AB InBev fined €200 409 000 for beer restrictions (europa.eu). Nyní probíhá vyšetřování praktik společnosti Mondelez, které by mělo být brzy uzavřeno.

V rámci Rady EU je přitom podle SOCR ČR aktuálně velmi aktivní Nizozemsko, které vede iniciativu prosazující legislativní ošetření zákazu TSCs. Navrhuje předložení nařízení, které by zakázalo tzv. geoblocking v obchodních vztazích B2B (již nyní platí obdobný EU předpis pro B2C). Další možností, jak omezit nekalé praktiky producentů, je využít moderní technologie a rozšířit digitální označování výrobků, což by výrobcům výrazně ztížilo některá omezení, která dnes v této oblasti praktikují. Třetí možností je zákaz TSCs v rámci budoucí revize směrnice o nekalých obchodních praktikách (tzv. UTP směrnice), kterou by se měla Evropská komise zabývat příští rok.

„Téma TSCs bylo nedávno (25. dubna) diskutováno na skupině na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost. Česká republika přitom byla spolu se zeměmi Beneluxu, Portugalskem nebo třeba Slovenskem mezi zeměmi, které chtějí problém TSCs řešit, zatím ale naráží především na odpor Německa. O tématu TSCs by měli diskutovat ministři v rámci Rady COMPET 24. května a očekáváme, že úředníci Evropské komise připraví pro novou Komisi návrhy řešení,“ předpokládá Tomáš Prouza.