Sdílet
Mozek vystavený trvalému přetlaku reaguje tzv. hyperarousal stavem – permanentní pohotovostí, která je z evolučního hlediska určena pro krátkodobé krize, nikoliv pro každodenní život. Výsledkem je přetížení nervového systému a vznik falešných poplachů.
„Mnozí autoři popisují úzkost zodpovědnosti jako ‘úzkost’ (primární úzkost), která je hlubší než úzkost z smrti. Je to děs z toho, že musím mít zásadní vliv na vlastní bytí,“ uvádí existenciální psychoterapeut Irvin D. Yalom ve své knize Existential Psychotherapy. Tento popis dobře vystihuje, proč se právě z přehnaného pocitu povinnosti rodí nejsilnější vnitřní napětí.
Právě zde se objevují panické ataky: náhlé bušení srdce, pocení, pocit nedostatku vzduchu, závratě. Nejde o skutečné ohrožení, ale o interpretaci vlastního těla přes filtr přesvědčení, že „nesmím selhat“. Typické jsou vnitřní věty typu „když to neudělám já, nikdo jiný to nezvládne“.
U manických stavů, zejména u lidí s predispozicí k bipolární poruše, funguje mechanismus trochu jinak. Mozek se brání přetížení opačným extrémem: místo kolapsu vyrukuje s přebytkem energie, který navenek vypadá jako euforie, hyperaktivita, nespavost či nezastavitelné myšlenky. Studie publikovaná v Journal of Affective Disorders (Johnson et al., 2008) ukázala, že lidé s manickými sklony častěji přijímají na sebe zodpovědnost a reagují na stres nadměrnou aktivitou – až do bodu, kdy jejich jednání působí nerealisticky či grandiózně. Přehnaný pocit povinnosti tedy není jen „morální vlastností“, ale v krajních případech psychickým rizikem.
Když jídlo přikládá pod kotel
Do celé rovnice však vstupuje i výživa. Panické stavy mohou být paradoxně spuštěny i něčím tak banálním, jako je šálek silné kávy. Už výzkum publikovaný v American Journal of Psychiatry (Bruce et al., 1992) prokázal, že kofein je u predisponovaných jedinců schopen vyvolat panickou ataku. Podobně působí i energetické nápoje nebo dokonce příliš silný černý čaj.
Významnou roli hraje také hladina cukru v krvi. Potraviny s vysokým glykemickým indexem – sladkosti, bílé pečivo – způsobují prudké výkyvy glukózy, které organismus vnímá jako stres. Třes, bušení srdce a nervozita jsou pak snadno zaměnitelné s panikou, a mozek zahlcený pocitem povinnosti je interpretuje jako signál ohrožení.
Naopak uklidňující účinek má strava bohatá na hořčík – listová zelenina, ořechy, semínka – a na omega-3 mastné kyseliny obsažené v tučných rybách či lněném semínku. Podle přehledu v časopise Nutrients (2017) mají tyto živiny stabilizační vliv na nervový systém a mohou zmírňovat úzkostné symptomy. Ne náhodou se proto v psychoterapeutické praxi hovoří o tzv. „grounding diet“ – tedy jídelníčku, který ukotvuje a uklidňuje, místo aby stimuloval.
Manie, alkohol a rozhozené biologické hodiny
U manických stavů je situace ještě komplikovanější. Alkohol nefunguje jen jako krátkodobý stimulant, ale hlavně rozlaďuje spánek a cirkadiánní rytmy. A právě narušení biologických hodin je pro bipolární pacienty jedním z hlavních rizikových faktorů. Chaotické stravování – vynechávání jídel, noční přejídání – působí podobně. Tělo ztrácí synchronizační body, nálada se destabilizuje a manická energie má snadnější cestu ven.
Zajímavé světlo na to vrhá středomořská dieta. Randomizovaná studie PREDIMED, publikovaná v BMC Medicine (2017), ukázala, že lidé, kteří konzumovali tradiční středomořský jídelníček s důrazem na zeleninu, olivový olej, celozrnné obiloviny, ryby a ořechy, vykazovali nižší riziko depresivních epizod a celkově stabilnější emoční průběh. I když se výzkum netýkal přímo panických nebo manických stavů, psychiatrie jej dnes považuje za silný důkaz, že jídlo může působit jako prevence i podpůrná léčba psychických poruch.
Kde končí odpovědnost a začíná péče o sebe
Pro člověka s přehnaným pocitem zodpovědnosti je často nejtěžší přijmout, že nemusí mít vše pod kontrolou. Že hranice jeho povinností končí tam, kde začíná odpovědnost druhého. Psychoterapie proto učí tyto vzorce přerámovat a hledat realističtější postoje.
Ale velkou roli v celé rovnici může hrát i jídelníček. Vynechání kofeinu a alkoholu, vyrovnaná strava bohatá na hořčík, omega-3 a dostatek zeleniny dokáží vytvořit stabilnější prostředí, v němž se i psychika snáze nadechne. A možná právě to je ta největší zodpovědnost – nikoliv starat se o svět, ale o vlastní rovnováhu.
