Sdílet
Po příjezdu pak stačí pohled na kufry, plnou schránku nebo představa pracovního e-mailu a v hlavě se okamžitě rozběhne seznam všeho, co bude potřeba vyřídit. Kolik zpráv čeká? Co se během dovolené nahromadilo? A kdy se vedle práce stihne vyprat, nakoupit a vrátit domácnost do běžného provozu?
Pocit odpočinku se tak někdy vytratí překvapivě rychle. Návrat po dovolené může přinést pokles nálady, stres nebo nechuť vracet se k běžnému režimu. Nejde přitom o nic neobvyklého. Přechod z několika dnů relativního volna zpět k pevně danému pracovnímu rytmu je zkrátka změna, na kterou si člověk musí znovu zvyknout.
Nestačí odjet. Člověk musí práci také pustit z hlavy
Podobné pocity popisuje také psycholožka Rachel Gabelmanová z Wexner Medical Center při Ohio State University. Podle ní může konec dovolené přinést smutek spojený s návratem k pravidelné rutině a pracovním povinnostem. „Můžeme se skvěle bavit, ale pak se vrátíme do reality. A jsme zase zpátky v pracovním kolotoči,“ uvedla v rozhovoru zveřejněném v červnu 2025.
Po návratu navíc člověka často nečeká pouze práce. Přibývá praní, nákup, vybalování nebo běžné domácí povinnosti. Právě jejich nahromadění může způsobit, že se pocit odpočinku velmi rychle vytratí. Gabelmanová proto doporučuje počítat s tím už před odjezdem a vytvořit si pro návrat pokud možno určitou časovou rezervu.
Výzkum potvrdil, že dovolená zlepšuje psychickou pohodu
Dovolená přitom není jen příjemným zpestřením roku. Její přínos pro psychickou pohodu zaměstnanců potvrzuje také rozsáhlá metaanalýza publikovaná v roce 2025 v odborném časopise Journal of Applied Psychology. Vědci z University of Georgia a Auburn University do ní zahrnuli 32 studií a celkem 256 velikostí účinku. Jejich výsledky ukázaly, že dovolená má na psychickou pohodu zaměstnanců výrazný pozitivní vliv a její efekt nemusí odeznívat tak rychle, jak naznačovaly některé starší práce.
Autoři se zaměřili také na to, co během volna k regeneraci přispívá nejvíce. V další části analýzy, která zahrnovala osm studií a 69 velikostí účinku, se jako zvlášť prospěšné ukázaly psychické odpoutání od práce a fyzická aktivita.
Nestačí tedy pouze změnit prostředí. Pokud člověk během dovolené pravidelně kontroluje pracovní e-maily, řeší telefonáty nebo se zabývá tím, co ho čeká po návratu, skutečné odpoutání od práce je podstatně obtížnější.
Výzkumníci zároveň zjistili, že výsledný účinek dovolené ovlivňuje například její délka, kulturní prostředí dané země nebo počet zákonem garantovaných dnů volna. Naopak jednoznačně se nepotvrdilo, zda je pro psychickou pohodu výhodnější cestovat, zůstat doma, nebo oba způsoby kombinovat. Samotné místo dovolené tedy zřejmě není tím nejdůležitějším faktorem.
Výsledky studie tak podporují poměrně praktický závěr: pro regeneraci není rozhodující pouze to, zda člověk odjede z domova, ale především zda dokáže alespoň na určitou dobu omezit kontakt s pracovními povinnostmi a skutečně změnit svůj každodenní režim.
Jak si návrat zpříjemnit?
Návrat do běžného režimu nemusí znamenat, že dovolená svůj účel nesplnila. Podstatné je spíše zabránit tomu, aby se všechny povinnosti nahromadily do několika prvních hodin po příjezdu. Gabelmanová doporučuje některé praktické věci vyřešit ještě před cestou.
Ukliďte si před odjezdem. Návrat do uklizeného bytu znamená o jednu povinnost méně v okamžiku, kdy člověk teprve vybalil zavazadla a snaží se znovu přizpůsobit běžnému režimu.
Myslete předem na jídlo. Základní zásoba v mrazáku nebo ve spíži může ušetřit nutnost okamžitě po příjezdu vyrážet na velký nákup. Právě předzásobení domácnosti patří mezi konkrétní doporučení, která psycholožka před návratem z dovolené zmiňuje.
Nechte si pokud možno jeden den k dobru. Příjezd v neděli pozdě večer a nástup do práce v pondělí ráno vytváří velmi ostrý přechod mezi dvěma zcela odlišnými režimy. Pokud to délka dovolené dovolí, může být užitečné vyhradit si po návratu jeden den na vybalení, praní, nákup a postupný návrat k běžným povinnostem. I tento postup Gabelmanová doporučuje.
Podobně nemusí být ideální snažit se hned během prvního pracovního rána dohnat všechno, co se během nepřítomnosti nahromadilo. Pokud to charakter zaměstnání umožňuje, může pomoci nejprve projít e-maily, určit priority a teprve poté se pustit do jednotlivých úkolů.
Užitečné je rovněž nepovažovat dovolenou za ostrou hranici mezi příjemným obdobím a návratem k povinnostem. Fotografie, oblíbené jídlo z cesty nebo naplánovaný příjemný program během prvních dnů doma mohou pomoci přechod zpomalit. Gabelmanová zmiňuje také plánování dalšího volna, třeba jen víkendového výletu. Samotné očekávání něčeho příjemného podle ní může pomoci zmírnit stres spojený s návratem.
Dovolená tedy nekončí tím, že člověk postaví kufr do předsíně. Návrat do běžného pracovního rytmu je také určitý proces. A čím méně povinností se pokusíme vměstnat do několika prvních hodin, tím větší je šance, že odpočinek získaný během volna nezmizí hned první pracovní den.
