Sdílet
Naše myšlenky a emoce nejsou nic jiného než výsledky šumící komunikace mezi miliardami neuronů. A tato řeč mozku má překvapivě jasné ingredience: dostává je z toho, co jíme. Třeba aminokyselina tryptofan – najdete ji v krůtím mase, vejcích nebo sýru – slouží jako základ pro tvorbu serotoninu, hormonu dobré nálady. Podobně tyrosin z ořechů nebo luštěnin pomáhá ke vzniku dopaminu, chemického posla spojeného s motivací a odměnou.
Že to není jen pěkná metafora, ale biologická realita, potvrzuje i studie ve Frontiers in Behavioral Neuroscience
(Fernstrom, 2013). Ukázala, že dostupnost těchto aminokyselin přímo mění hladiny neurotransmiterů v mozku – a tím i naši psychickou pohodu. Každý talíř se tak stává malou zprávou, kterou si mozek čte svým „chemickým jazykem“.
Neuroplasticita: schopnost mozku se měnit
Dlouho se věřilo, že mozek dospělého člověka je „hotový“ a dále se nemění. Moderní neurovědy ale dokazují opak. Neuroplasticita – schopnost vytvářet nová spojení a přizpůsobovat se – je celoživotní proces. A jídlo do něj zasahuje překvapivě silně. Omega-3 mastné kyseliny z lososa, makrely nebo třeba lněného semínka dávají mozku víc než jen „zdravý tuk pro srdce“. Podporují růst jemných dendritů a zvyšují hladinu BDNF – proteinu, bez kterého by se nová nervová spojení vůbec nevytvořila. Přehledová studie v Nature Reviews Neuroscience (Gómez-Pinilla, 2008) dokládá, že pravidelný příjem omega-3 udržuje mozek pružnější, zlepšuje jeho schopnost učit se a ukládat nové vzpomínky.
Na opačném pólu stojí jídelníček plný nasycených tuků a cukru. Ten naopak neuroplasticitu brzdí, oslabuje kognitivní výkon a podle celé řady výzkumů dokonce urychluje procesy vedoucí k neurodegenerativním onemocněním.
Opačně působí strava bohatá na nasycené tuky a rafinovaný cukr. Tyto složky neuroplasticitu tlumí, oslabují kognitivní výkon a podle řady výzkumů také urychlují procesy vedoucí k neurodegenerativním onemocněním.
Paměť a koncentrace pod lupou
Paměť se netvoří jen opakováním učiva, ale také tím, co jíme. Vitaminy skupiny B – především B6, B12 a folát – jsou nezbytné pro tvorbu neurotransmiterů i správnou funkci myelinu, který obaluje nervová vlákna. Když těchto vitaminů není dost, mozek to rychle pozná: objevují se poruchy paměti a častější sklony k depresi.
Důležitou roli hraje i železo a zinek. Pokud je v těle chybí, přichází únava, pocit „mozkové mlhy“ a potíže se soustředěním. A nesmíme zapomenout na antioxidanty z ovoce a zeleniny, zejména flavonoidy. Ty chrání mozkové buňky před oxidativním stresem a podporují kognitivní výkon. Jak potvrzují klinické studie shrnuté v Nutrients (Spencer et al., 2019), právě flavonoidy z borůvek, kakaa či zeleného čaje mohou znatelně zlepšovat proces učení i paměť.
Strava jako prevence demence a deprese
Dlouhodobá pozorování z celého světa přinášejí zajímavý obraz: lidé, kteří se drží středomořského jídelníčku, mají nižší riziko nejen srdečních chorob, ale i demence či depresí. Potvrdila to i velká randomizovaná studie PREDIMED
(2018). Ukázalo se, že dieta postavená na olivovém oleji a ořeších nejen chrání cévy, ale navíc prospívá i mozku – zlepšuje kognitivní zdraví a oddaluje jeho úpadek.
Podobný výsledek přinesl SMILES trial vedený Felicí Jacka a jejím týmem (2017). Lidé trpící depresí, kteří změnili stravování a začali jíst více zeleniny, celozrnných obilovin, ryb a ořechů, hlásili výrazné zlepšení nálady. A to ve srovnání s kontrolní skupinou, která svůj jídelníček nezměnila.
Emoce na vidličce
Nálada a emoce nejsou odtržené od biologie. To, že se po sladkém zákusku krátkodobě cítíme lépe, má jasné neurochemické vysvětlení – prudký nárůst dopaminu. Problém nastává ve chvíli, kdy se tyto rychlé zdroje odměny stávají pravidlem. Cukrové „výstřely“ destabilizují inzulin i mozek a dlouhodobě přispívají k vyššímu riziku depresivních stavů (Westover & Marangell, 2002).
Jídlo není jen energie. Je to signál, který formuje náš mozek, naši paměť i náladu. Správně zvolená strava podporuje neuroplasticitu, chrání před úzkostí a depresí a udržuje mysl bystrou. Naopak špatné stravovací návyky mohou přispět k „zamlženému“ mozku, úzkostem i kognitivnímu úpadku.
