Sdílet
Třicet let stará pravidla pro školní jídelny od letošního září nahrazuje nová vyhláška, kterou ministerstvo školství společně se Státním zdravotním ústavem označuje za „největší změnu za generaci“. Ovšem – zatímco odborníci mluví o historickém posunu směrem k prevenci dětské obezity a civilizačních chorob, realita má do ideálu dost daleko!
Doporučení Světové zdravotnické organizace a českých lékařských společností se zdá být nezlomné. Podle nových pravidel sestavuje menu, které děti ale neocení. Ať už jde o zavedení většího množství už tak nepopulární zeleniny, anebo například omezení konzumace brambor ve prospěch amarantu a quinoy.
Z pohledu výživových expertů je to krok správným směrem. Epidemiologové dlouhodobě upozorňují, že české děti konzumují příliš mnoho masa, soli a jednoduchých cukrů, a naopak málo ryb a rostlinných zdrojů bílkovin.
Kritici varují před zdražováním a plýtváním
Jiný pohled nabízí Asociace společného stravování (ASPOS), která zastupuje téměř tisícovku vedoucích školních jídelen. Podle jejího předsedy Adama Kilbergera byla vyhláška testována jen v sedmadvaceti jídelnách z celkových osmi tisíc a zcela chyběla analýza toho, zda děti nové pokrmy přijímají. „Hrozí, že se obědy budou hromadně vyhazovat. Rodiče za ně přitom zaplatí více,“ řekl Kilberger pro CNN Prima News.
Zdražení totiž není jen hypotetické. Ministerstvo už loni navýšilo horní finanční limity na potraviny o dvacet procent, aby jídelny vůbec dokázaly nakupovat v době inflace. Pokud však školy budou muset pořizovat více ryb nebo pseudoobilovin, jejichž cena je oproti bramborám násobná, je zřejmé, že tlak na rozpočty se zvýší. Ačkoli resort argumentuje, že případný dopad na nízkopříjmové rodiny bude zmírněn dotacemi, v praxi se školy obávají složité administrativy.
Potravinářská komora varuje před chaosem
Do debaty se vložila i Potravinářská komora České republiky. Její mluvčí Marek Zemánek upozornil, že ministerstvo nevyužilo standardní připomínkové řízení a odbornou veřejnost zapojilo jen velmi omezeně. „Materiál byl nepřehledný a připomínky jsme uplatňovali v časové tísni. Zavedení změn proto bude velmi problematické,“ uvedl.
Podle komory je pozitivní, že vyhláška se stane závaznou až od školního roku 2026/2027, a jídelny tak mají rok na přípravu. „Tento čas je nezbytný, protože řada provozů není technicky ani personálně připravena. Mnohé kuchyně stále fungují s nedostatkem pracovníků, a pokud jim přibude povinnost vařit i vegetariánskou alternativu nebo se starat o děti s vlastní stravou v krabičkách, situaci to ještě zkomplikuje,“ dodává Zemánek.
Ministerstvo argumentuje investicí do zdraví
Ministerstvo školství i zdravotnictví se ale brání. Podle mluvčí Veroniky Loosové je vyhláška průběžně konzultována s odborníky a stojí na datech ze Státního zdravotního ústavu. „Pilotní ověřování neprokázalo zvýšenou administrativní zátěž. Navíc jídelny dostanou metodické materiály, školení a receptury, takže na změny nebudou samy,“ tvrdí.
Podle resortu je cílem naučit děti zdravějším návykům. „Česká republika patří k zemím s rostoucím podílem dětské obezity. Pokud nezačneme už ve školkách a školách, čeká nás zdravotní krize s dalekosáhlými dopady,“ zdůrazňuje ministr školství Mikuláš Bek.
Zdravý kompromis, nebo experiment?
Faktem je, že české školní jídelny mají v Evropě výjimečné postavení – na rozdíl od mnoha jiných zemí poskytují vyvážené obědy za dotované ceny a jejich kvalitu dlouhodobě chválí i zahraniční odborníci. Proto není překvapivé, že část veřejnosti vnímá reformu spíše jako experiment.
Podle kritiků je nebezpečné nahradit tradiční a cenově dostupné potraviny, jakými jsou brambory nebo vejce, pseudoobilovinami, které děti často neznají a které mohou zvyšovat náklady. Zastánci naopak tvrdí, že právě pestrost a otevřenost novým surovinám je cestou k moderní a zdravější výživě. Pravdu zřejmě ukáže až praxe.
Školní jídelny mají nyní rok na to, aby si nové standardy osvojily. Kromě receptur a metodik se mají spoléhat i na software, který jim usnadní výpočet spotřebního koše v čisté hmotnosti. Od září 2026 pak už bude povinnost závazná. Pro rodiče to může znamenat vyšší ceny obědů, ale i větší jistotu, že jejich děti dostávají vyvážené a nutričně hodnotné jídlo. Zda ale budou malé strávníky luštěninové karbanátky a filety z tresky bavit stejně jako řízek s bramborovou kaší, zůstává otázkou.
