Sdílet
Spouštěče migrény, odborně trigger faktory, nejsou u všech stejné. Velkou roli hraje právě strava. Podle Migraine Research Foundation některé potraviny působí samostatně, jiné se uplatní až ve spojení s dalšími vlivy. A dohromady mohou tělem zamávat i na několik dní.
Káva patří mezi nejznámější spouštěče. Zajímavé ale je, že problém může nastat i tehdy, když ji přestanete pít. Jak vysvětluje nutriční specialistka Amy Richter, RD pro Healthline: „Jakmile má tělo závislost na nějaké potravině, její vysazení může vyvolat migrénu. S trochou nadsázky migréna nahrazuje abstinenční příznaky.“
Kofein přitom není jen v kávě. Najdete ho i v čaji, čokoládě nebo některých potravinách. A když jeho příjem omezíte náhle, hlava se ozve. Podle přehledu Lipton et al., trpí migrénou po náhlém vysazení kofeinu až třetina lidí, kteří ho konzumovali pravidelně.
Na bolesti se podílí alkohol ale i koření
Alkohol je další častý spouštěč. Studie publikovaná v Sciene Daily ukázala, že přes 35 % lidí označilo právě alkohol za hlavní důvod svých záchvatů – nejčastěji červené víno. Důvodem jsou látky jako histamin a třísloviny, které ovlivňují cévy v mozku. U citlivých lidí může stačit jediná sklenička.
S migrénou pak mohou souviset i některá kořeněná jídla – často ta asijská. Bývají bohatá na glutamát sodný (MSG), který tělo sice samo tvoří, ale ve větším množství ho nezvládá dobře zpracovat. Studie ukázala, že vyšší dávka MSG může u citlivých lidí vyvolat bolest hlavy do dvou hodin po jídle. A nejde jen o glutamát. Někteří pacienti hlásí potíže i po velmi kořeněných jídlech, která mohou ovlivňovat cévní reakce a citlivost nervového systému.
Také uzeniny bývají zmiňovány jako jeden z faktorů, které mohou u části lidí s migrénou sehrát roli. Obsahují dusitany a dusičnany – látky, které se při trávení přeměňují na oxid dusnatý (NO). Ten v těle přirozeně pomáhá regulovat šířku cév. U citlivějších jedinců ale může náhlá změna cévního průměru ovlivnit průběh migrény nebo její nástup.
Na tuto souvislost upozorňuje i přehledová studie publikovaná v ASM Journals. Podle ní mohou potraviny s vyšším obsahem dusitanů a dusičnanů u některých lidí patřit mezi možné spouštěče. Neplatí to ovšem paušálně – většina populace je konzumuje zcela bez problémů. Pokud však migrénami trpíte, může být užitečné všímat si, zda se bolest hlavy neobjevuje právě po jejich zařazení do jídelníčku.
Dalším známým faktorem je tyramin – látka vznikající při rozkladu bílkovin. Najdete ho hlavně ve zrajících sýrech, fermentovaných potravinách a některých uzeninách. Přehledová práce v Headache: The Journal of Head and Face Pain (2020) ukazuje, že tyramin může u citlivých osob spustit migrénu už při dávce kolem 6 mg, což odpovídá asi třiceti gramům plísňového sýra.
Léčba migrény není jen o tišení bolesti. Základem je klid, dostatek tekutin, někdy i léky. Pomoci může masážní terapie, která uvolní napětí v šíji a ramenou. Do jídelníčku zkuste zařadit více vitamínu B2 – třeba z vajec, mandlí nebo listové zeleniny – a také hořčík. Studie Sun-Edelstein & Mauskop, Current Pain and Headache Reports, ukazuje, že dostatek hořčíku může snížit frekvenci záchvatů až o 40 %.
Jeden šálek kávy migrénu nejspíš nevyvolá. Pravidelný a dlouhodobý příjem kofeinu ale ano. Stravujte se s rozumem a sledujte reakce vlastního těla – úleva může přijít rychleji, než čekáte.
