Sdílet
Podívejme se tedy blíž na to, jak umělá sladidla používaná v těchto limonádách ovlivňují metabolismus, trávení i cévní systém – a kdy se z občasné plechovky „zero“ stává návyk, který už našemu zdraví moc neprospívá.
Když lidé uvažují o tzv. dietních sodovkách, často vnímají jako jejich hlavní výhodu právě nulový nebo velmi nízký obsah cukru. Tím tyhle sycené nápoje vyvolávají klamavou iluzi, že jsou bezpečným kompromisem v porovnání s ostatními sycenými nápoji.
Sladidla a tělo mají komplikovaný vztah
Zero nápoje většinou nejsou slazeny klasickým klasický cukrem, ale tzv. náhradními (neboli nekalorickými či intenzivními) sladidly. K nim patří například aspartam, sukralóza, sacharin, acesulfam-K nebo rostlinné varianty, jako je stevia či monk fruit. Přitom každé z těchto sladidel má rozdílnou chemickou strukturu a tělo s nimi může naložit odlišně.
Jenže ať si myslíte cokoli, ani tyto látky nejsou zcela neutrální a mohou ovlivňovat náš metabolismus, střevní mikrobiom i zánětlivé procesy v těle. Konkrétně sukralóza je v řadě výzkumů spojována s prozánětlivými změnami, souvisejícími se složením odpadu ve střevě, zejména když se ji užívá nadbytek. Jiné studie pak spojují umělá sladidla s vyšším výskytem metabolického syndromu, inzulínové rezistence i kardiovaskulárních problémů.
Navíc ani zero vás neochrání před rizikem cukrovky. Australská studie po dobu 14 let sledovala přes 36 000 dospělých, kteří denně pili jeden nápoj slazený umělými sladidly, tedy onu „colu zero“. U nich se pak objevilo až o 38 % vyšší riziko vzniku diabetu typu 2 v porovnání s těmi, kdo tento lehký nápoj nepili. A podobných rizik je více, například i ve spojitosti se vznikem metablického syndromu.
Ale abychom vás jen nestrašili a nebyli tak pesimističtí, zdravotnické středisko Mayo Clinic upozorňuje, že dosud nelze prokázat jednoznačné příčinné vazby: „Není známo, zda pití syceného nápoje zero každý den je škodlivé, důkazy nejsou jasné.“
Co nám ale teoreticky hrozí?
1. Změny ve střevním mikrobiomu
Mikrobiom hraje zásadní roli v trávení, imunitě i regulaci glukózy. Umělá sladidla mohou změnit složení bakteriálního ekosystému, což vede k horší toleranci glukózy, vyššímu zánětu a narušení metabolických procesů.
2. Porucha signálů hladu a odměny
Když náš mozek cítí sladkou chuť, automaticky očekává energii. Pokud ona sladkost přijde, ale bez kalorií, může vzniknout rozpor, protože tělo zareaguje signály hladu a chutěmi. To může vést k přejídání sacharidových potravin, jak píše magazín Healthline.
3. Metabolické a cévní změny
U osob pijících uměle slazené nápoje byla zjištěna nižší hladina HDL, tedy „dobrého“ cholesterolu, zvýšené triglyceridy a horší cévní funkce. Tyto změny zvyšují riziko vysokého tlaku, aterosklerózy a cévních komplikací.
4. Kyselost a další dopady
I když tedy tyto „sody bez cukru“ neobsahují skutečný cukr, jako „dietní nápoje“ jsou kyselejší a mohou přispět k erozi zubní skloviny. Kofein, často přítomný v sodovkách, může navíc způsobit nespavost, bušení srdce nebo bolesti hlavy.
Většina odborníků doporučuje přistupovat k dietním nápojům jako k příležitostnému potěšení, ne jako k hlavnímu zdroji tekutin. Lepší je omezit spotřebu jen na několik plechovek týdně nebo ještě méně. Primární místo v pitném režimu by mělo patřit v samozřejmě vodě, neslazeným čajům či jemně mineralizovaným vodám.
„Proces vzniku minerálních vod je velice pomalý – trvá stovky až desetitisíce let. Nízce a středně mineralizované vody můžeme pít bez omezení každý den jako součást zdravého pitného režimu,“ říká Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.
Nepijte je každý den
Výživová poradkyně Martina Křížová pro Svět potravin říká: „Mluvím s klienty o tom, že dietní nápoj může fungovat jako občasné osvěžení, ale neměl by být konzumován jako zdroj hydratace. Osobně bych lidem tolerovala maximálně jeden tento nápoj denně, a to u zdravých osob, ještě lepší by bylo dopřát si ho jen párkrát týdně.“
Dietní sodovky nejsou „bezpečný cukr“, i tato „bezkalorická“ řešení mají svá úskalí. I když se jich nutně nemusíme vzdát úplně, měli bychom je konzumovat s rozmyslem. Koneckonců, jak víme, nejspolehlivější volbou pro tělo zůstává voda.
