Sdílet
Podle statistik je kečup nejoblíbenější v USA, i proto je této zemi přičítaný objev této pochutiny. Jak je zjištěno, 97% domácností má stále k dispozici lahev s červenou hmotou.
Jenže, podle National Geographic je původ omáčky asijský. Britové se se směsí z rajčat poprvé potkali v Asii, kterou kolonizovali, po návratu se pokusili vyrobit totožnou omáčku na Britských ostrovech, což se jim moc nepovedlo, takže z fermentované omáčky z ryb a rajčat tmavé barvy s názvem kê-tsiap, vznikla výlučně zeleninová směs s názvem kečup. První recept byl v Británii uveřejněn v kuchařce Richarda Bradleyho, který jej nazval kečupem v pastě – pochoutkou z východní Indie.
Historický kečup byl hodně volnomyšlenkářský. Hospodyně do něj přidávaly ořechy, houby, ančovičky, místní byliny. Často se přidával jako samostatná omáčka k masu, byl součástí pokrmů z ryb. Ale chyběla v něm jedna zásadní složka. Masitá červená rajčata.
Ta se v něm ocitla v roce 1812, kdy zahradník James Mease publikoval svůj recept na kečup. Nevynechal nic z nich, ani zrníčka, doplnil o brandy. Ale nedosladil. Takže jeho pokus byl opět – tekutou šťávou k masu. Takový produkt rychle kvasil, byl kontaminovaný bakteriemi, musel se podávat jako čerstvá omáčka. Francouzský kuchař Pierre Blot jej dokonce nazval něčím nechutným, co se ve Francii konzumovat nikdy nebude. Neměl tak úplně pravdu.
Teprve v době, kdy se Henry J. Heinz spojil s králem konzervace, Harveym Washingtonem Wileym, společně vyvinuli recept na pochutinu, která má dlouhou trvanlivost, nekazí se a je doslazená, takže se hodí k masu i zelenině, také do omáček. Kečup v této verzi je vyráběný od roku 1905. A v mírných mutacích dobyl západní polokouli.
Jaká je spotřeba kečupu?
Němci spotřebují průměrně dvě lahve kečupu ročně, Američané dokonce tři. Kromě průmyslově zpracovaných kečupů se stále oblíbenějšími stávají také kečupy řemeslné. Ty nabízejí návrat k původním recepturám i koření.
I když to vypadá, že kečup je pochutinou číslo jedna, není to tak, ještě oblíbenější je majonéza. Jak zde vysvětluje David Merrit Johns pro souboj mezi omáčkami je dlouholetý. „K tomu přičtěte lokální chutě a máte jasno, že se výsledku nikdy nedočkáte. Navíc není, stejně jako v případě kečupu jasné, odkud majonéza pochází. Z Francie, nebo Španělska? Historicky se sice můžete dopátrat toho, že v roce 1756 francouzská vojska na Menorce poprvé ochutnala tento pokrm, a dovezla ho na pevninu. Nejen ve sklenici, ale také v podobě receptu. Galský původ je odvozen od názvu Bayonne, tedy typu šunky, která dávala salse z vaječných žloutků nezaměnitelnou chuť. Tedy salsa mahonesa.“
Kečup je tak oblíbený, že má svůj národní den. V USA je jím 5. červen. A proč je neoblíbený kuchaři? Protože nedává jídlům originální chuť, ničí dominanci hlavní suroviny, překrývá chutě.
Máte ho v lednici, nebo ne?
