Sdílet
Denně stojíte před volbou, co jíst a kolik vás to bude stát. Což jsou dvě preference, které hrají roli v tom, co si na talíř naložíte. Kromě toho se zamýšlíte nad cenou laskomin, které konzumujete a také jejich dostupností, i když ta postupně ztrácí na významu, protože je běžné, že si v lednu můžete dopřát jahody či meloun. Jenže, jsou pravidla, která jsme kdysi převzali od svých rodičů jako samozřejmost, tou správnou volbou? Co když jíte podle všech vlastních uvážení, ale vaše tělo strádá. Pokud chcete jíst zdravě, odborníci doporučují, abyste se zaměřili na barevnost každého talíře, který si chystáte. Barevnost je totiž nejlepší doklad toho, že je vaše strava pestrá. A tím vhodná pro vaše tělo, které z ní čerpá dostatek živin.
Ideálním stravovacím vzorcem je středomořská strava. Dlouhodobě se na tom shodují vědci, kteří sledují stravování jednotlivých skupin lidí. Obsahuje totiž nejen pestrou škálu ovoce a zeleniny, ale také zdravé tuky, maso převážně mořské, tedy obsahující vitamín D.
„Není náhoda, že středomořská strava je plná různých barev,“ podotýká Francesco Sofi, docent klinické výživy na univerzitě ve Florencii. „Jíst tradiční středomořskou stravu znamená, že konzumujete různé živiny a fytonutrienty,“ říká. Fytonutrienty jsou malé chemické sloučeniny produkované rostlinami, které organismu člověka pomáhají trávit větší živiny a také hrají roli při odstraňování toxinů z našeho těla.
Proč je středomořská strava tak oblíbená? Nejen kvůli tomu, že je pestrobarevná, ale také proto, že smažené pokrmy v ní najdete jen sporadicky. Příprava pokrmů probíhá vařením nebo dušením, takže se po snězení oběda necítíte zralí na dvouhodinový spánek a odpolední nicnedělání. Právě i příprava pokrmů tak může hrát roli v tom, jak vnímáte svůj jídelníček. Pokud jíte stále smažené pokrmy, může se vám zdát, že jsou nudně unifikovaně barevné, při smažení pestrá škála barev nevzniká.
Středomořská strava je zdravá i proto, že se neliší od některých vegetariánských diet. Navíc lidé v oblasti středomoří často konzumují ovoce během dne, což je zdravé pro mozek i srdce. Místo sladké tyčinky si dopřát jahody nebo meloun s nerafinovanými cukry. Zkuste takto obměnit svačinku také vy.
Jak se odborníci shodují, pestrobarevné ovoce a zelenina vznikly nejen proto, aby se chránily proti škůdcům, ale také proto, aby na ně měl člověk chuť. A tím zvyšoval funkčnost svého jídelníčku.
Rostlinné potraviny jsou plné tisíců přírodních látek, kterým říkáme fytonutrienty. Mezi ně patří třeba karotenoidy nebo flavonoidy, které umí pomáhat tlumit záněty v těle. A co je zajímavé, barva rostlin není náhoda – každá s sebou nese jiné benefity.Modré a fialové plody, třeba borůvky, obsahují hodně antokyaninů – to jsou pigmenty, které mohou pomáhat snižovat riziko srdečních chorob a cukrovky druhého typu. Pak tu máme flavony, které dávají žlutým potravinám jejich barvu a zároveň přispívají k ochraně srdce.
Zajímavostí pak je podle expertů lutein. Mikronutrient, který putuje k makule zadní části oka, tam působí a snižuje riziko vzniku a rozvoje makulární demence. I proto experti radí, že je snadné naučit děti jíst barevnou stravu. Vlastním příkladem a vyprávěním pohádek, kde má jaká látka v lidském těle své poslání. Pobavíte se všichni a talíř ovoce či zeleniny zmizí rychleji, než byste se nadáli.
Máte pocit, že jíte špatně a že už jste ve věku, kdy nemá cenu věci měnit? Nenechte se zmást, změny mohou přijít kdykoliv a je jen dobře, že tomu tak je. Snažte se o své tělo pečovat co nejlépe. Třeba tím, že váš dnešní oběd bude ve všech barvách duhy.
Vyhněte se stravovacím stereotypům a experimentujte s každým jídlem vašeho života. Zaměstnejte během jídla všechny smysly. Zrakové vjemy mají vliv na to, po čem chcete sáhnout. A barevná paleta jídel je vždy chutnější než nudný stereotyp.
Zdroj: Autorský text, BBC
