Sdílet
Může mít jídlo vliv na naši psychickou pohodu? Podle nové japonské studie, jíž zmiňuje New York Post, zcela určitě. Výzkumníci zjistili, že tradiční japonská strava zvaná washoku, bohatá na ryby, zeleninu a fermentované produkty, může výrazně snížit míru depresivních příznaků. A co víc, prospěšná je i v západním prostředí.
Cesta k duševní pohodě vede přes talíř
Tradiční japonský způsob stravování se už dlouho považuje za zdravý pro tělo, především s ohledem na dlouhověkost a nízkou míru civilizačních onemocnění. Ne nadarmo právě Japonskem prochází jedna z tzv. modrých zń, kde se lidé dožívají nejvyššího věku na planetě.
Nyní však přibývá důkazů, že japonský styl stravování blahodárně působí i na naši psychiku. Studie japonských vědců z června 2025 v časopise Psychiatry and Clinical Neurosciences mezi lety 2018 a 2021 zkoumala přibližně 12 500 zaměstnanců pěti velkých japonských společností.
Z nich asi 88 % respondentů tvořili muži v průměrném věku 42,5 let. Z celkového počtu 30,9 % respondentů uvedlo, že trpí depresemi a příznaky jako skleslost nebo demoralizace.
Jak jídlo ovlivňuje psychiku?
Vědci se účastníků zeptali, jak často v minulém týdnu konzumovali určité potraviny a nápoje. Pak vytvořili stupnici od 0 do 9, která ukazovala, do jaké míry dodržují tradiční japonskou stravu. Tomu se rozumí bílá rýže, ryby, miso polévka, sójové výrobky, vařená zeleninu, slané potraviny, houby, mořské řasy a zelený čaj. Zkrátka všechno to, co si pod ní představujeme i my.
Jenže vědci pak také vytvořili upravenou stupnici japonské stravy od 0 do 11, kam kromě typicky japonských potravin zahrnuli i potraviny, u nichž bylo prokázáno, že mohou mít příznivý vliv na duševní zdraví. Objevilo se tam ovoce, syrová zelenina, mléčné výrobky a minimálně zpracovaná rýže. Stupnice také přidává jeden bod těm, kteří jedli slané potraviny méně než jednou týdně.
A výsledky? Ty ukázaly, že čím vyššího skóre účastníci dosáhli na stupnici stravy, tím menší byla pravděpodobnost, že budou trpět depresí.
Když vědci rozdělili stravovací návyky účastníků do čtyř skupin, zjistili, že ti, kteří jedli nejvíce washoku (tady typické japonské stravy), měli o 17 % až 20 % menší pravděpodobnost výskytu příznaků deprese ve srovnání s těmi, kteří jedli více evropské stravy.
Duševní zdraví může být ovlivněno mnoha dalšími faktory kromě stravy, jako je věk, pohlaví, rodinný stav, dosažené vzdělání a pracovní pozice. Mohou s ním souviset i některé další faktory životního stylu, jako je konzumace alkoholu, kouření, pohybová aktivita, spánek a obezita i socioekonomický status. Vědci uvedli, že data statisticky upravili, aby minimalizovali vliv těchto faktorů nesouvisejících se stravou.
Jistě, mořské řasy, sójové výrobky a zelenina, které obsahují kyselinu listovou, o níž je známo, že pomáhá produkovat neurotransmitery, jako je serotonin a dopamin, jsou obecně velmi zdravé.
Antioxidanty obsažené v barevné zelenině, zeleném čaji, natto a miso mohou pomoci snížit oxidační stres v mozku. Vědci dokonce poukázali na možnost, že umami, chuť charakteristická pro japonskou kuchyni, stimuluje parasympatický nervový systém a přispívá k duševní stabilitě.
Celkově výsledek studie znamená, že washoku dokáže opravdu předcházet depresi. „Výsledek je velmi povzbudivý, protože podporuje hypotézu, že japonská strava je pro duševní zdraví prospěšná,“ uvedla pro Japan Times Haruka Miyake, výzkumnice z Japonského institutu pro zdravotní bezpečnost, která se na studii podílela. „Doufáme, že podpora zdravých stravovacích návyků zakořeněných v japonské kuchyni povede k nové strategii veřejného zdraví na podporu duševního zdraví.“
Co přesně ojíst podle japonské diety pro zdravou psychiku?
Jídelníček, který ve studii prokázal pozitivní efekt na duševní zdraví, se vyznačuje vysokým podílem mořských ryb, tofu, fermentované zeleniny (např. kimchi a nakládané ředkve), celozrnných obilovin, miso polévky a čaje. Téměř zcela se vyhýbá zpracovaným potravinám, sladkostem a červenému masu. Klíčovou roli hrají i omega-3 mastné kyseliny, jejichž vliv na psychiku je známý z mnoha studií.
Za zmínku stojí také význam fermentovaných složek, jako je miso, natto či pickles, které podporují zdravý mikrobiom. Právě souvislost mezi střevním mikrobiomem a psychikou je v centru zájmu mnoha výzkumníků. „Zdraví našich střev zásadně ovlivňuje chemii mozku. Fermentované potraviny podporují produkci neurotransmiterů, jako je serotonin – a ten z 90 % vzniká právě ve střevech,“ řekla pro Svět potravin lékařka Marie Marešová.
Pomůže japonská strava i Evropanům?
Ačkoli by se mohlo zdát, že takto kulturně specifický jídelníček může fungovat jen v Japonsku, principy této stravy lze s úspěchem aplikovat i jinde. Například výzkum z Austrálie prokázal, že zlepšení stravy vede ke zmírnění symptomů deprese i u lidí žijících v západním kulturním kontextu.
Psychiatr a výživový poradce MUDr. Tomáš Havel k tomu dodává: „Nejde o přesné kopírování cizí kuchyně, ale o princip: dostatek vlákniny, ryb, fermentovaných potravin a omezení cukrů. To může být cestou pro každého, kdo chce žít nejen zdravěji, ale i psychicky stabilněji.“
Víc než sushi
Tradiční japonská strava není jen o syrových rybách a esteticky servírovaném jídle. Je to promyšlený způsob výživy, který zohledňuje potřeby těla i mysli. Přesvědčivé výsledky nové studie potvrzují, že v době narůstající psychické nepohody má smysl vrátit se k jednoduchému a přirozenému jídelníčku. Je možné se inspirovat v Japonsku, nebo třeba doma na trhu, cesta ke klidnější mysli může začínat u večeře.
