To, že jídlo a psychika spolu souvisejí, je naprosto měřitelný fakt. V posledních letech se pro to objevil i speciální termín – nutritional psychiatry, nebo-li výživová psychiatrie. Obor zkoumá, jak strava ovlivňuje mozek, náladu i chování.
Podle přehledové studie publikované v The Lancet Psychiatry mají lidé s vyváženou stravou bohatou na zeleninu, ryby, celozrnné obiloviny a nenasycené tuky nižší riziko deprese až o 35 %. A naopak: strava plná ultrazpracovaných potravin a cukrů riziko úzkostných poruch a podrážděnosti výrazně zvyšuje.
Zní to banálně, ale chemie za tím je fascinující. Většina serotoninu – neurotransmiteru zodpovědného za pocity pohody – vzniká ve střevech, ne v mozku. A kdo rozhoduje o tom, jak dobře ho tělo produkuje? Mikrobiom.
Střevní bakterie jako faktor nálady
Naše střeva jsou domovem bilionů mikroorganismů, které s námi žijí v symbióze. Když dostávají vlákninu, fermentované potraviny a polynenasycené tuky, prospívají. Když naopak konzumujeme přemíru cukru, alkoholu nebo vysoce průmyslově zpracovaných produktů, rovnováha se hroutí – a s ní i nálada.
Zdravý mikrobiom ovlivňuje hladinu serotoninu, dopaminu i GABA látek, které přímo regulují naši psychickou stabilitu. Jinými slovy: pokud jíme dobře, náš mozek doslova dostává lepší materiál k emocím. Proto se dnes čím dál častěji mluví o tzv. psychobiotic foods – potravinách, které působí na psychiku podobně jako jemná forma antidepresiva. Patří sem například kefír, kimchi, jogurty, ovesné vločky, losos nebo ořechy.
Hlad jako emoční zkrat
Každý, kdo někdy držel dietu, ví, že nízký příjem energie dokáže změnit povahu. Hlad snižuje hladinu glukózy v krvi, a ta zase ovlivňuje impulzivitu. Výzkum publikovaný v Proceedings of the National Academy of Sciences ukázal, že lidé s nižší hladinou cukru vykazují vyšší míru agrese vůči partnerům – i v laboratorních podmínkách.
A teď si představte běžný pracovní den: káva, stres, přeskočený oběd. Mozek v deficitu glukózy funguje jako vybitý mobil – pomaleji, podrážděněji, méně empaticky. Proto se tolik hádek odehraje právě kolem jídla.
Omega-3: tuky, které zklidňují
Pokud existuje živina, která dělá z jídla doslova antistresový nástroj, pak jsou to omega-3 mastné kyseliny. Tvoří základní stavební kámen mozkových buněk a mají přímý vliv na regulaci nálady. Velká meta-analýza 28 randomizovaných také ukázala, že doplňování omega-3 může snížit projevy agresivity a zlepšit emoční stabilitu.
Ryby, lněné semínko, vlašské ořechy – tyto potraviny doslova „olejují“ mozkové spoje. A v době, kdy stres patří mezi nejčastější civilizační problémy, jsou to tuky, které bychom měli brát vážně.
Cukr, kofein a emoční horská dráha
Na opačné straně stojí cukry a stimulační látky. Příval rychlých sacharidů sice krátkodobě zvedne hladinu dopaminu, ale následný pád je stejně prudký jako po špatném rozchodu. To samé platí pro nadbytek kofeinu. Mozek dostane falešný signál bdělosti, ale po odeznění účinku přichází únava, roztěkanost a často i úzkost.
Stále častěji se objevují varování, že vysoký příjem přidaného cukru je spojen s až 28% vyšším rizikem deprese. A to je číslo, které by se mělo objevovat na etiketách stejně jako energetická hodnota.
Jídlo, které zklidňuje, a jídlo, které dráždí
Psychologové dnes používají termín mood-supportive diet – jídelníček, který pomáhá stabilizovat náladu. Není to dieta v klasickém smyslu, spíš přístup: vyváženost, pestrost, minimální zpracování. Neznamená to, že si nemůžete dát dezert – jen že by neměl být strategií pro zvládání emocí.
A ano, funguje i opačně. Jídlo, které jíme v napětí, úzkosti nebo ve spěchu, tělo vyhodnocuje jako stresový podnět. Proto se říká, že způsob, jak jíme, je stejně důležitý jako to, co jíme.
Generace, která jí kvůli emocím
Mladá generace přemýšlí o jídle jinak. Pro mnohé je způsobem, jak zvládat stres, jak se odměnit, jak se zklidnit. Trend food therapy nebo mood food bowls se šíří sociálními sítěmi a je v něm víc pravdy, než by se zdálo. Jídlo se stává jazykem emocí – a psychologové varují, že je potřeba naučit se ho používat vědomě, ne impulzivně.
Jídlo nikdy nebylo jen o kaloriích. Je to systém emocí, hormonů a vjemů, který se propisuje do nálady i vztahů. To, co jíme, ovlivňuje, jak se chováme, jak reagujeme i jak zvládáme stres. A v době, kdy se psychická pohoda stává tématem číslo jedna, je food mood víc než jen trend. Je to mapa, která vede zpátky k vlastní rovnováze.
