Sdílet
Zapomeňte na ale jen na šedivo-hnědou čočku ze školní jídelny, nad kterou jsme všichni kdysi ohrnovali nos. Dnes se bavíme o nutričním restartu, který má pod kapotou víc výkonu, než byste do té malé fazole vůbec řekli.
Srdce v kondici a cévy jako nové
Proč se vlastně o téhle rostlinné renesanci v lednu tolik mluví a proč by ji měli přivítat i ti, kdo mají k vegetariánství na míle daleko? Odpověď najdeme v našem krevním řečišti. Na rozdíl od klasického bůčku nebo uzeného, které nás sice zasytí, ale cévy nám za ně nepoděkují, luštěniny fungují jako takový vnitřní wellness.
Podle dat ze žurnálu The Lancet zjistíte fascinující věc. Lidé, kteří do sebe pravidelně dostávají vlákninu z luštěnin, mají srdce v mnohem lepší kondici než milovníci čistě masitých diet. Není to žádná ezo-magie, ale čistá biologie. Ta vláknina totiž doslova vychytává cholesterol a brání mu, aby se nám usazoval v tepnách jako vodní kámen v konvici.
Lekce od stoletých: Tajemství modrých zón
Víte, co mají společného obyvatelé italské Sardinie nebo řecké Ikarie? Jsou to místa, kde se lidé běžně dožívají stovky v plné síle. A když se vědci podívali do jejich hrnců, nenašli tam zázračné pilulky, ale cizrnu a boby. Strava založená na luštěninách krmí ty správné bakterie v našich střevech. Ty pak produkují látky, které tlumí záněty v těle – a jak známo, zánět je v podstatě předpokojem pro většinu civilizačních nemocí.
V lednu, kdy na nás útočí virózy a únava z nedostatku světla, je takový talíř čočkového dahl nebo husté fazolačky doslova imunitní bombou. Nejde jen o to zapomenout na maso, jde o to, abychom přežili zimu v co nejlepším stavu.
Potravinářská komora a česká stopa
I u nás se ledy hýbou. Potravinářská komora ČR dlouhodobě připomíná, že luštěniny na česká pole prostě patří. A nejde jen o tradici. Moderní technologie dnes umožňují zpracovat hrách nebo cizrnu tak, že z nich máme těstoviny nebo pomazánky, které chutnají i zapřisáhlým masožravcům.
Skvělé na tom je, že v lednu už nemusíte luštěniny namáčet přes noc a modlit se, aby se uvařily doměkka. Máme tu fermentované produkty jako tempeh nebo naklíčené směsi, které jsou pro naše trávení mnohem přívětivější. Navíc, ruku na srdce, po tom vánočním utrácení potěší i peněženku, jelikož luštěniny jsou pořád jedním z nejdostupnějších zdrojů prémiových bílkovin.
Mnoho lidí má z luštěnin v lednu strach kvůli nadýmání. Trik je ale jednoduchý: začínejte postupně a nebojte se bylinek. Saturejka, kmín nebo majoránka tam nejsou jen pro chuť, ale fungují jako přírodní tlumiče nepříjemných projevů. A pokud si nejste jistí, jak na to, zkuste metodu „přidávání“. Do každého jídla, které běžně vaříte, prostě přisypte hrst červené čočky. Rozvaří se, zahustí omáčku a vy ji ani neucítíte, ale vaše tělo ano.
Zařazení luštěnin pravidelně do jídelníčku je ta nejlepší investice, kterou můžete pro své budoucí já udělat. Čím dříve s tím začnete, tím lépe se vám bude stárnout.
Takže, až uvidíte v únoru oslavy Světového dne luštěnin, můžete se jen potutelně usmívat. Vy už totiž budete mít měsíc náskok. Leden není jen o dietách a odpírání, je to o objevování nových chutí, které nám dává naše vlastní země. Maso z pole není náhražka. Je to návrat k selskému rozumu, který jsme někde mezi regály supermarketů s polotovary trochu ztratili. Dejte té čočce šanci – uvidíte, že vás letos v lednu příjemně překvapí.
