Když Chili Ta Thuy mluví o jídle, mísí se v jejím projevu praktičnost, humor, ale vzhledem k jejímu původu i respekt k surovinám. „Na začátku se naši topili v dluzích a bydleli jsme v garsonce. Když jsme s bráchou večeřeli, neexistovalo, abychom v misce nechali jediné zrníčko rýže,“ říká bez příkras  Chili pro web Apetit.

Hned je nám pak jasné, proč ji dráždí plýtvání a proč staví kuchyni na nápadité úspornosti a chuti. O tom, že její přístup je lidem blízký, svědčí i to, že si před dvěma lety vysloužila titul Food Blogerky roku i pozornost publika, které jí v Česku drží palce už od MasterChefa.

O svém dětství, práci i vietnamských kořenech otevřeně Chili Ta mluvila v rozhovorech pro Apetit, kde mimo jiné připomněla, že její „kouzlo“ spočívá v jednoduchém podání složitých věcí, často s humorem, ale vždy s respektem k faktům.

Blogerkou být nechtěla

Když se Chili ptali, co pro ni znamená ocenění Food blogerky roku, upřímně přiznala, že ji zaskočilo, protože ani blog v tradičním slova smyslu si sama nepíše. „Ale líbí se mi, že se hranice posouvají, a i tohle ocenění drží krok s trendy… výhra mě utvrzuje v tom, abych pokračovala ve své cestě,“ řekla v rozhovoru pro Apetit, a jak řekla, tak udělala. Je fakt, že zejména její rychlé recepty jsou velmi inspirativní a doma je zvládne s potřebnými a doporučenými surovinami připravit téměř každý.

Největší výhrou pro Chili Tu zůstává svoboda živit se tím, co miluje – vařením, vyprávěním a bouráním předsudků. Ostatně, to bychom si přáli všichni.

 

Chili Ta miluje českou kuchyni

Vietnamská a asijská kuchyně je i u nás obecně oblíbená. Chili do Česka přijela jako pětiletá. A dodnes vzpomíná na tátovy skbělé dršťkové a guláše, které jí chutnaly díky poctivému dochucení. Se smíchem zmiňuje, že tehdy ještě její rodiče nebyli vegeratiáni, z čehož usuzujeme, že nyní už by se doma gukáše asi nedočkala.  Možná i otcovo kuchařské umění Chili přivedlo k tomu jít v jeho stopách.

„Moje první vařící pokusy se týkaly české klasiky,“ říká influencerka a přiznává obdiv k Jamie Oliverovi. Právě podle něj prý poprvé uvařila kuře s nakládanou cibulkou a šťouchanými bramborami, které rodinu přesvědčilo, že „asi vážně umí vařit“. Jazykem i chutí tak stojí jednou nohou v české hospodské tradici a druhou ve vietnamské rodině. A čím bychom s emohli inspirovat i my? Chili říká, že se u nich ve vietnamské rodině u stolu povídá bez mobilů… Jídlo tak lépe prochází žaludkem.

Autenticita po česku: Rybí omáčka klidně s petrželí

Chilina definice autenticity je velmi svobodná, protože kuchařka nezůstává tvrdošíjně věrná „originálu“, ale snaží se vytěžit co nejvíc z kontextu místa, kde žije. „To, co dělá asijskou kuchyni typickou, jsou dochucovadla a bylinky… ale stačí použít jen jednu z těchto surovin a zbytek nahradit českými. Když jsem ve Vietnamu, chci tradiční bún chả, ale tady si do něj klidně dám petržel místo perily. Chci motivovat lidi, aby si s jídlem víc hráli,“ říká. Proto má v její spíži výsostné místo sójová omáčka – „pravá ruka“ pro dochucování všech jejích jídel – a sezamový olej, který používá jako dochucovadlo, ale jen po kapkách.

 

Chili se experimentů nebojí a její jídlo lidem chutná. Sama říká, že zkouší, co jí obě kuchyně nabízejí. Hodně experimentuje s chutí, spíše s nejrůznějšími chutěmi. A za jednu z jejích nejoblíbenějších ingrediencí označuje zelí, protože se dá připtavit na sto způsobů. „Miluju zelí. Je nesmírně variabilní – můžete ho nechat zkaramelizovat, upéct, blanšírovat, osladí ostatní suroviny a skvěle se hodí i do základů,“ dodává v rozhovoru pro Apetit Online.

Přes humor k vědě a od vegetariánství zpět k masu

Když se dnes podíváte na Chilin instagramový profil, vidíte, že se trochu zvrtnul v zajímavou směsku životních zážitků a prožitků a kulinářských vychytávek a receptů. Humor, mini skeče a herecké vložky k jejím videím prostě patří.

Chili se ráda směje nejen sama sobě, ale i stereotypům, které vůči Vietnamcům u nás pořád přežívají, přestože jich je tu velmi silná menšina. Zároveň se Chili vědomě propojuje s vědeckou komunitou: spolupráce s Akademií věd a Institutem moderní výživy má lidem pomoci odlišit fakta od bludů.

„Vadí mi, že lidi věří dezinformacím… když jste influencer, máte zodpovědnost,“ vysvětluje. Tu Chili projevila i tím, že dokázala pěkne vysvětlit, proč od vegetariánství přešla zpět k masu: „Jsem sportovkyně, potřebuju hodně proteinu, a chyběla mi chuť.“ Uměřenost jí sedí víc než militantní nálepky. Hodně nabídek na spolupráce dle jejích slov odmítá a vedle velkých značek se ráda postaví i za malé české podnikatele, které má skutečně ráda.

Tahle umanutá vnitřní brzda je pravděpodobně důvod, proč působí důvěryhodně, a proč si jí média zvou k delším rozhovorům.

Co vaří „pro sebe“ a proč je rybí omáčka jen začátek?

V běžný den má Chili ráda jednoduchost a rytmus, miluje jasmínovou rýži se zeleninou, masem nebo halloumi, případně falafel; vaječnou omeletu s nori, kedlubnové kimči a pár kapek sójovky. Kdybyste se jí zeptali, bez čeho se vietnamská kuchyně neobejde, odpoví, že bez rybí omáčky – ale sama „se neobejde bez té sójové“.

Na cesty s sebou vždycky vozí aromatické koření a zkouší chuťové „poklady“, které jsou u nás netypické: slané blumy, pikantní nakládané mango nebo pražené ořechy v karamelu a mořských řasách. A ano, kdybychom sahali do její pubertální kuchařky guilty pleasures, našli bychom tam i legendární rozpečený hermelín s chipsy a kečupem. Všechno dohromady tvoří obraz kuchařky, která se nebojí nic dobře dochutit, ani se pořádně od srdce nebo od páncí zasmát.  Chcete si „Chili mood“ přenést domů? Pak se inspirujte na jejích sociálních sítích.