Sdílet
Výživové trendy v oblasti proteinů se už neomezují jen na sportovce nebo kulturisty, ale sahají až do běžných potravin, píše magazín The Week. Proteinový trh je extrémně lukrativní, a to nejen u nás, ale i v Americe, kde podle stejného zdroje hodnota prodaných proteinových doplňků přesáhla v roce 2024 hodnotu 28 miliard dolarů a očekává se další růst.
„Nabídka obchodní sítě je zaplavena výrobky s vysokým obsahem bílkovin, dlouhých řetězců aminokyselin, které hrají zásadní roli při opravě buněk, budování a udržování svalů, regulaci metabolismu a dalších tělesných procesech. A už se neprodávají jen tyčinky a prášky s vysokým obsahem bílkovin. K dostání jsou mražené vafle, cereálie, těstoviny, snack chipsy a dokonce i bonbóny, limonády a balená voda,“ píše The Week.
„Lidem je jedno, co to je, hlavně že to obsahuje bílkoviny,“ říká Anthony Flynn, generální ředitel společnosti YouBar, která vyrábí výrobky s vysokým obsahem bílkovin. V posledních dvou letech „byla poptávka prostě šílená“.
Navíc se k tomu všemu přidává ještě potřeba fitness, která k nám hovoří na každém kroku, vliv influencerů, keto a paleo diety nebo dokonce uživatelé léků na hubnutí, co chtějí zachovat svaly. Jenže tato „proteinová hysterie“ už postupně ztrácí kontakt se zdravým rozumem.
Proč jsou proteiny důležité?
Ano, proteiny jsou nutné, ale nejsou žádnou zlatou vstupenkou ke zdraví. Navíc většina lidí obvykle proteiny přijímá přirozeně ve stravě, takže jich máme dostatek. Extrémní deficit, který je však spíše vzácností, pak může vést k únavě, padání vlasů či otokům, ale v západním světě se v podstatě nevyskytuje.
Většina lidí tedy ve skutečnosti bílkoviny přirozeně „dostává“ i bez suplementů. Například podle Mayo Clinic muži ve věku 19–59 často konzumují více bílkovin než je doporučeno, především ze zdrojů jako maso, drůbež a vejce, jak uvádí studie Mayo Clinic.
„Všeho moc škodí“. I proteinů může být příliš
Odborníci varují, že ani proteinový přebytek není zdravý. Studie z univerzity v Missouri ukázaly, že nadbytek bílkovin může zvyšovat riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice a jiná studie dokázala, že dlouhodobě vysoký příjem živočišných bílkovin může narušovat homeostázu kostí, zatěžovat ledviny, zvyšovat riziko rakoviny i onemocnění jater. Vědci z Harvardu zase poukazují na vyšší riziko ledvinových kamenů, především při konzumaci červených mas a nasycených tuků, ale vedle toho i kolorektálního karcinomu Harvard Health.
„Souhlasím s tím, že o proteinech teď mluví každý. Jistě, naše tělo je potřebuje, ale můžeme je přijímat v mase, ve vejcích, mléčných výrobcích, mořských plodech. Není potřeba využívat supplementy,“ říká pro Svět potravin nutriční specialistka Martina Křížová. „Živočišné bílkoviny sice mají vyšší obsah nasyceného tuku a cholesterolu, což může zvyšovat riziko kardiovaskulárních chorob, ale i proteinové doplňky mohou být problematické. Často obsahují přidaný cukr či kalorie — některé porce mají až 23 g cukru nebo celý nápoj s více než 1 200 kaloriemi! To přispívá k přírůstku hmotnosti a glykemickému výkyvu.“
Odbornice také varuje před dalším aspektem, a tím je psychologické riziko: extrémní zaměření na protein může být i formou poruchy příjmu potravy. U některých mužů vedlo užívání proteinových doplňků k přehnanému chování, téměř jako k „poruše“, napsal deník The Guardian. A New York Post zase prostřednictvím doktora Josepha Antouna upozorňuje, že „nadměrný příjem bílkovin, zejména živočišného původu, zvyšuje hladinu inzulínového růstového faktoru 1,“ uvedl dříve Antoun, generální ředitel společnosti L-Nutra zabývající se dlouhověkostí pro New York Post.
Jedno kuřecí prso stačí…
Protiváhu proteinovému trendu poskytují olympijská hráčka Ilona Maher a odborníci, kteří varují, že proteinové náhražky (např. tvarohové nebo jogurtové dezerty) často fungují jen jako marketing a chuti ani výživě se nevyrovnají originálům. Maher říká: „Nevykrádejme si sami sebe,“ a doporučuje skutečné potraviny, jako vejce ši sušené maso, před průmyslovými „hitovkami“, jak napsal New York Post.
Názorů na to, že i protein bychom měli konzumovat s mírou, razí i mnohá další světová média. „Nepotřebujeme protein v každém jídle ani ihned po tréninku, syntéza proteinu pokračuje až 36 hodin po cvičení,“ píše The Times. A kardiolog Dr. Dmitry Yaranov z Business Insider pak zdůrazňuje, že extrémy, tedy vysokoproteinové diety, obzvlášť z doplňků, mohou zvyšovat zánět, zatěžovat ledviny a ohrožovat srdce. Sám doporučuje středomořskou stravu jako vyváženější přístup, jak napsal businessinsider.
„Právě na zeleninu totiž velmi často v protainovém šílenství zapomínáme. Nedostatek konzumace zeleniny přitom vede k reálným deficitům vlákniny, vitamínu D i draslíku, což je větší problém než nedostatek bílkovin,“ říká Křížová.
A jak to dělat správně?
Tato otázka je asi ze všeho nejdůležitější. Martina Křížová říká: „Nejde o to vyhýbat se bílkovinám, ale dbát na zdroj, množství i rozložení v průběhu dne,“ doporučuje a dává těchto 6 rad:
1. Rozmanitost zdrojů
Zaměřte se na rostlinné bílkoviny, jako jsou luštěniny, ořechy, semena i sója, a nezapomínejte i na živočišné zdroje: ryby, kuřecí (bez kůže), nízkotučné mléčné výrobky, bílé maso a vaječné bílky.
2. Dodržujte doporučenou dávku
Pro běžného dospělého, který žije spíše sedavým způsobem života, je doporučený příjem bílkovin cca 0,8 g/kg tělesné hmotnosti. Sportovci mohou zvýšit až na 1,2–1,6 g/kg, výjimečně i více, ale v rámci celkového kalorického příjmu. Slova odbornice schvaluje i The Times.
3. Rozložit příjem během dne
Lepší je rozvrhnout protein rovnoměrně, tedy tak, aby každé jídlo obsahovalo kvalitní bílkovinu. „Je to rozhodně lepší, než pak nacpat denní příjem bílkovin do jediného jídla, nebo všechno sníst po tréninku,“ říká Křížová.
4. Preferujte skutečné potraviny před doplňky
Když je to možné, raději si dejte normální jídlo než proteinový prášek. Pokud je suplementace nutná (např. pro vegany, starší dospělé nebo při specifických tréninkových obdobích), volte kvalitní výrobky s minimem přidaného cukru a chemie.
5. Dbejte na vlákninu, výživu a hydrataci
Proteinové diety mohou být chudé na vlákninu, což vede k zácpě či střevním obtížím. Zajištění vlákniny pomocí ovoce, zeleniny a celozrnných produktů je zásadní, stejně jako pitný režim, protože i protein potřebuje vodu.
6. Zvažte zdravotní rizika a konzultujte s odborníkem
A nakonec výživová specialistka doporučuje, že zejména lidé s onemocněním ledvin, vyšším rizikem rakoviny nebo kardiovaskulárních diagnóz by měli dbát na obsah nasycených tuků a konzultovat příjem s lékařem či dietologem.
Protein je tedy rozhodně důležitý, pro naše svaly, metabolismus i imunitu. Ale dnešní proteinové šílenství svědčí spíš o marketingové explozi než o skutečné výživové potřebě. Nadbytek bílkovin, hlavně ze špatných zdrojů nebo doplňků, může přinášet zdravotní rizika.
Rozumná rovnováha je někde mezi kvalitou, rozmanitostí potravin, vlákninou a dostatečným pitným režimem. A to je pro dlouhodobé zdraví mnohem cennější než trendy proteinové mánie.
