Sdílet
Ještě před třinácti lety stál Burger Américain s hranolky ve washingtonské restauraci Le Diplomate 14 dolarů, podle dnešního kurzu přibližně 297 korun. Dnes za něj zákazník zaplatí 29 dolarů, tedy asi 615 korun. A nejde o osamělý výstřelek drahé restaurace. Burgery za 30 dolarů a více, v přepočtu zhruba 636 korun, se objevují na jídelních lístcích od New Yorku po Kalifornii.
Restauratéři přitom tvrdí, že vysoké částky nejsou jen výsledkem vyšších marží. Zdražuje práce zaměstnanců, nájemné, energie, pojištění, opravy provozoven a především hovězí. Některé podniky proto mění směsi masa, hledají úspory v provozu nebo část zvýšených nákladů rozkládají mezi další položky jídelního lístku.
Problém už dávno nekončí u dveří restaurace. Mleté hovězí typu ground chuck, které se na burgery běžně používá, stálo letos v červenci v USA v průměru 6,85 dolaru za libru. Po přepočtu jde přibližně o 320 korun za kilogram. Spotřebitelské ceny hovězího a telecího byly v červenci meziročně vyšší o 9,4 procenta a americké ministerstvo zemědělství pro celý rok 2026 očekává růst v průměru o 9,8 procenta.
Skotu je málo a rychle ho přidat nelze
Za vysokými cenami stojí především omezená nabídka. K 1. lednu letošního roku bylo na amerických farmách 86,2 milionu kusů skotu a telat. Počet masných krav klesl na 27,6 milionu, meziročně o další procento, a počet narozených telat se snížil o dvě procenta.
Na současnou situaci se skládalo několik let. Americké chovy zasáhlo sucho, farmáři omezovali stáda a hovězí má navíc proti například drůbeži jednu zásadní nevýhodu: nabídku nelze rychle obnovit. Od rozhodnutí ponechat mladé samice pro další chov do chvíle, kdy se jejich potomci dostanou na trh, uplynou roky.
Ani další vývoj proto neslibuje rychlý návrat k dřívějším poměrům. Americká produkce hovězího má kvůli napjaté nabídce skotu zůstat nízká i v další části letošního roku a Spojené státy současně více spoléhají na dovoz.
Ani německý fastfood už nemusí být levný
Amerických 636 korun za burger může z českého pohledu působit jako extrém. Stačí se však podívat do sousedního Německa a někdejší rovnice „fastfood rovná se levné jídlo“ už není zdaleka tak jednoznačná.
V rozvozové nabídce berlínského McDonald’s v Sonnenallee stojí Big Mac McMenü 16,49 eura, tedy přibližně 402 korun. Stejných 16,49 eura stojí menu s Double Hamburger Royal Cheese a Big Tasty Bacon McMenü vyjde na 17,49 eura, v přepočtu přibližně 426 korun. Devět kuřecích McNuggets v menu stojí 15,99 eura, asi 389 korun.
Jde o ceny konkrétní pobočky při objednávce prostřednictvím rozvozové služby. Přímo v restauraci mohou být nižší a jednotlivé německé provozovny nemají totožný ceník. I tak se ale kompletní fastfoodové menu v rozvozu dostává nad hranici čtyř set korun. Samotný Big Mac na stejné pobočce stojí 9,79 eura, tedy přibližně 238 korun.
V Paříži se cena šplhá ještě výš
Ještě vyšší částky lze najít ve Francii. V nabídce McDonald’s Paris République je Big Mac uveden za 15,60 eura, což odpovídá přibližně 380 korunám. Double Cheeseburger stojí 13,20 eura, tedy asi 322 korun, Royal Deluxe 16,60 eura, přibližně 404 korun, a CBO 18,60 eura, tedy zhruba 453 korun.
Vysoké standardní a rozvozové ceny ale doplňují levnější akční nabídky. Francouzský McDonald’s se snaží zákazníky udržet mimo jiné cenově zvýhodněnými menu, jejichž zavádění firma spojila také s tlakem na kupní sílu Francouzů.
Může se americký scénář přesunout i do Česka?
V jednom důležitém ukazateli je česká situace proti americké zatím výrazně příznivější. Skot nám nemizí. K 30. červnu se v Česku chovalo 1,45 milionu kusů skotu, meziročně o půl procenta více. Produkce jatečného skotu se za první pololetí zvýšila o 6,1 procenta.
Česko přitom hovězího vyprodukuje víc, než samo spotřebuje. Soběstačnost se dlouhodobě drží nad 120 procenty. Stát proto teď řeší spíš jiný problém: jak větší část zdejšího skotu také doma porazit a zpracovat, místo aby z republiky odjížděla živá zvířata.
Vývoj cen u českých chovatelů se navíc během letošního roku výrazně změnil. Ve druhém čtvrtletí byly ceny jatečného skotu ještě meziročně vyšší o 10,7 procenta. Chovatelé tehdy dostávali za jatečné býky v průměru 86,15 koruny za kilogram živé hmotnosti, respektive 156,79 koruny za kilogram masa.
V srpnu už přišel opačný pohyb. Ceny skotu u zemědělských výrobců meziročně klesly o 9,6 procenta. Ve stejné době klesaly také ceny mléka, prasat nebo vajec.
Česká soběstačnost má jeden háček
Vysoká produkce hovězího sama o sobě neznamená, že všechno tuzemské maso zůstane doma. V roce 2025 bylo z České republiky vyvezeno téměř 274 tisíc kusů živého skotu, zatímco hovězí maso se k nám současně ve značném množství dováží.
Ministerstvo zemědělství proto chce větší část zvířat porážet a zpracovávat přímo v Česku. S živým zvířetem totiž do zahraničí odchází také další část obchodu spojená s porážkou, bouráním, zpracováním a následným prodejem masa.
České ceny navíc nevznikají odděleně od okolních zemí. Tuzemští producenti obchodují na společném evropském trhu a vývoj v Německu, Rakousku nebo dalších zemích ovlivňuje, kam se zvířata a maso vyplatí prodávat. Více než stoprocentní domácí soběstačnost proto sama o sobě neznamená, že se zdejší ceny mohou pohybovat nezávisle na zbytku Evropy.
A hovězí je jen jedna položka na účtu restaurace. Do ceny hamburgeru vstupují také mzdy, energie, nájemné, doprava, pečivo, sýr, zelenina, obaly nebo náklady na rozvoz. Proto se cena hotového jídla nemusí pohybovat stejným směrem jako aktuální výkupní cena skotu.
Rozdíl je patrný i na srpnových číslech. Zatímco skot u zemědělců meziročně zlevnil o 9,6 procenta, stravovací služby zdražily o 3,9 procenta. Zlevňovaly přitom i některé další potraviny: máslo meziročně o 38,8 procenta či vepřové maso o více než pětinu.
Restauracím tak může cena hamburgeru růst i v období, kdy základní zemědělská surovina zrovna zlevňuje. Do výsledné částky se vedle masa propisují náklady na zaměstnance, provoz kuchyně, energie, nájem i způsob, jakým se hotové jídlo dostane k zákazníkovi.
