Sdílet
Při výběru mezi krabicemi člověk snadno získá pocit, že je jedno, po čem sáhne. Kravské mléko, ovesný, mandlový, sójový nebo rýžový drink – všechny vypadají podobně a v kuchyni s nimi děláme totéž. Lijeme je do ranní kávy, vaříme z nich kaše, mixujeme smoothie nebo je dáváme do těsta na palačinky. Jenže stejné použití neznamená stejný obsah uvnitř. Na tento chyták upozorňují přední české odbornice na potraviny a výživu v odborné publikaci Mléko a mléčné výrobky – rozdíly a souvislosti s výrobky rostlinnými, kterou vydala Potravinářská komora ČR a její Česká technologická platforma pro potraviny.
Proč tyto nápoje stojí hned vedle klasického mléka?
Sousedská idylka v obchodech samozřejmě není náhodná. Rostlinné nápoje zákazníci používají podobně jako mléko, tedy do kávy, cereálií, kaší, dezertů nebo těsta. Jenže právně to mléko není. Evropská pravidla jsou v tomhle poměrně přísná: podle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1308/2013 označení „mléko“ znamená výhradně běžný sekret mléčné žlázy získaný jedním nebo více dojeními, bez přidání nebo odebrání složek. Pro rostlinné výrobky tedy nelze běžně používat názvy vyhrazené pro mléko a mléčné výrobky.
Výrobci rostlinných alternativ proto nemohou na krabici jednoduše napsat „rýžové mléko“, ale musí zvolit označení typu nápoj nebo drink. Podobně to vysvětluje i legislativní kapitola publikace Mléko a mléčné výrobky – rozdíly a souvislosti s výrobky rostlinnými, podle níž „pro rostlinné nápoje a výrobky není možno používat názvy vyhrazené pro mléko a mléčné výrobky“. Že stojí vedle sebe v regálu, je tedy pro zákazníka praktické, ale rozhodně to neznamená, že kupuje nutričně stejnou věc.
Rýžový nápoj je výživově podprůměrný
Odborná analýza doc. Ing. Šárky Horáčkové, CSc., z VŠCHT Praha a prof. Ing. Jany Dostálové, CSc., z VŠCHT Praha a Společnosti pro výživu jasně ukazuje, že pěkný obal, dobrá chuť nebo prostý pocit, že co je rostlinné, to musí být automaticky zdravější, mohou klamat. Člověk v obchodě naráží na produkty s ohromnými rozdíly ve složení. To začne být problém hlavně ve chvíli, kdy rýžovým drinkem neměníte jen barvu kafe jednou za den, ale úplně jím v rodině nahradíte klasické mléko.
100 ml polotučného mléka dodá tělu 197 kJ, tedy 47 kcal, zatímco rýžový nápoj má 202 kJ, tedy 48 kcal. Pokud tedy řešíte jen kalorie, vyjde to skoro nastejno. Jenže jakmile dojde na bílkoviny, rýže tvrdě naráží. Zatímco v polotučném mléku máte 3,4 gramu bílkovin na 100 ml, v rýžovém nápoji najdete pouhých 0,1 gramu. To je skoro nic. Kdo sleduje jenom energetickou tabulku, snadno přehlédne, že kupuje nápoj se sacharidy, ale téměř bez bílkovin.
„Nutriční hodnoty těchto výrobků se mohou velmi významně lišit zvláště v obsahu bílkovin,“ říkají v publikaci Šárka Horáčková a Jana Dostálová. Stejné autorky hned dodávají konkrétní srovnání: „Obsah bílkovin v polotučném mléce je 3,4 g/100 ml oproti pouhému 0,1 g/100 ml v rýžovém nápoji.“ V praxi zkrátka rýžový nápoj zastane mléko v receptu nebo na jazyku, ale tělo z něj stejné množství bílkovin nedostane. Pokud si ho dopřejete občas pro chuť, svět se nezboří. Pokud z něj ale děláte každodenní základ jídelníčku, je dobré počítat s tím, že bílkoviny musíte doplnit jinde.
Mléko sází na kvalitu, rostliny často zaostávají
Bílkoviny přitom nejsou jen pro sportovce. Potřebujeme je všichni – pro obnovu buněk, svaly, imunitu i správný chod celého těla. Kravské mléko navíc nabízí plnohodnotné bílkoviny. Syrovátkové bílkoviny obsahují ve vhodném poměru všech 20 aminokyselin potřebných pro stavbu bílkovin a že využitelnost mléčných bílkovin je vysoká. Rostlinné bílkoviny naproti tomu mohou mít odlišné složení aminokyselin a u některých rostlinných nápojů je navíc jejich celkové množství velmi nízké.
Zatímco sójový nápoj se svými 3,3 gramy bílkovin dokáže mléku docela dobře konkurovat, ostatní analogy jsou na tom výrazně hůř: ovesný nápoj má podle srovnání 0,3 gramu, mandlový 0,4 gramu a kokos s rýží mají shodně pouhou desetinu gramu na 100 ml. „Rostlinné nápoje obvykle neobsahují více než 1 g bílkovin ve 100 ml, pokud nejsou obohaceny např. přídavkem hrachové bílkoviny. Pouze nápoje sójové se blíží svým obsahem bílkovin mléku,“ říkají odbornice.
Je libo sacharidy?
U rýžového nápoje si navíc kupujete víc sacharidů než u polotučného mléka. Polotučné mléko má podle uvedené tabulky 4,9 gramu sacharidů na 100 ml, a to ve formě mléčného cukru laktózy. Rýžový drink jich má 9,4 gramu, z čehož cukry tvoří 6,7 gramu. Nikdo neříká, že je rýžový nápoj jed, ale je dobré vědět, co pijete. Tváří se dietně a lehce, ale realita z tabulky ukazuje méně lichotivý obrázek: kalorie skoro jako mléko, minimum bílkovin a vyšší obsah sacharidů.
A pak je tu vápník. V polotučném mléce je 125 mg vápníku na 100 ml. U rostlinných verzí hodně záleží na tom, zda ho výrobce přidal. Když ne, nelze od takového nápoje čekat stejnou roli jako od mléka. Odbornice navíc připomínají, že „vápník v kravském mléce je navíc mnohem lépe využitelný než v potravinách rostlinného původu“. To by měli mít na paměti hlavně lidé, kteří mléčné výrobky úplně škrtli ze života.
Otočte krabici a čtěte drobným písmem
Rostlinné nápoje mají v obchodech své místo a nikdo je nezatracuje. Jsou volbou pro lidi s alergií na bílkovinu kravského mléka, s intolerancí laktózy nebo pro ty, kterým zkrátka chutnají či je pijí z etických důvodů. Problém nastává až tehdy, když si člověk myslí, že s rýžovým drinkem kupuje stoprocentní a stejně výživnou náhradu klasického mléka, aniž by se podíval na složení.
Nedejte na líbivé nápisy na přední straně krabice a otočte ji. Sledujte tabulku nutričních hodnot. Hledejte bílkoviny, vápník, vitaminy D a B12 a hlídejte si cukry. Na trhu najdete poctivě obohacené nápoje, ale i takové, které dodají hlavně energii, zatímco bílkovin mají minimum.
U rýžového nápoje to platí dvojnásob. Jako chuťová změna je v pořádku, ale jako plnohodnotná náhrada mléka v kuchyni selhává. Mléku se podobá barvou i tím, že se dá nalít do kaše, ale uvnitř je to úplně jiná potravina. A tuhle pravdu zjistíte jedině tak, že začnete číst etikety.
