Sdílet
Zástupci Asociace společného stravování a výzkumné agentury Ipsos představili výsledky průzkumu mezi zhruba čtyřmi stovkami školních jídelen. Z něj vyplývá, že více než osmdesát procent respondentů by uvítalo metodickou podporu v podobě vzorových jídelníčků a konkrétních návodů. Nejde tedy o odpor ke změnám, ale o potřebu vědět, jak je vařit tak, aby dávaly smysl v reálném provozu a zároveň byly přijatelné pro děti.
Z pohledu spotřebitele, tedy rodiče, je tato informace klíčová. Pokud jídelna nemá jasný receptový rámec a oporu v praxi, zvyšuje se riziko, že zdravější suroviny skončí v odpadu nebo že děti obědy začnou odmítat. A právě to se podle průzkumu v některých případech děje.
Co se má na talířích měnit a jak to děti přijímají
Nová pravidla počítají s úpravou skladby jídelníčků. Ubývat by mělo sladkých nápojů a některých příloh, například brambor, mírně se mají zmenšit porce masa. Naopak častěji by se měly objevovat ryby a luštěniny. Z pohledu výživy jde o krok správným směrem, praxe ale ukazuje, že změna chutí vyžaduje čas.
Už dříve uváděla jako příklad nesprávné praxe základní školu v Plzeňském kraji, kde byly inovované pokrmy zaváděny a současně tím ubývalo strávníků. Od října letošního školního roku tam podle jejího vyjádření do školní jídelny přestali chodit žáci vyšších ročníků úplně, přičemž posledním impulzem měly být celozrnné špagety s čočkou.
Nyní už více než šedesát procent jídelen v průzkumu uvedlo, že děti některá jídla odmítají častěji než dříve. Zároveň přibývá zbytků a odpadu. To je pro rodiče důležitý signál, že zdravější jídelníček není jen otázkou surovin, ale i způsobu přípravy, prezentace a vysvětlování. Dítě, které ví, co jí a proč, má k jídlu jiný vztah než to, které dostane na talíř neznámou chuť bez kontextu.
Administrativa, dostupnost surovin a realita provozu
Změny se netýkají jen kuchyně, ale i papírování. Přibližně polovina jídelen zaznamenala nárůst administrativní zátěže a více než polovina přiznává, že je pro ně složité zajistit potraviny v kvalitě a struktuře, kterou nová pravidla vyžadují. To může mít nepřímý dopad i na cenu a stabilitu nabídky, což je další faktor, který rodiče sledují.
V některých jídelnách se navíc snížil počet strávníků. Část dětí si obědy odhlašuje, pokud jim nová nabídka nechutná. To ukazuje, že bez citlivého přechodu a práce s chutěmi se i dobrý výživový záměr může obrátit proti svému cíli.
Jak má pomoci metodická podpora a proč je klíčová
Na potřebu praktických návodů reaguje Státní zdravotní ústav, který od podzimu organizuje metodické semináře a webináře pro pracovníky školních jídelen. Tisíce kuchařek a vedoucích jídelen už školením prošly a další vzdělávání pokračuje i v letošním roce. Důraz se klade na postupný přechod k novým pravidlům, nikoli na nárazovou změnu, která by mohla vést k ještě většímu odmítání jídel.
Pro rodiče je dobré vědět, že cílem těchto aktivit není vymýšlet „exotické“ pokrmy, ale naučit jídelny pracovat s běžnými surovinami jinak, pestřeji a chutněji. Právě sdílení konkrétních receptur a zkušeností z praxe může rozhodnout o tom, zda děti nové chutě přijmou.
Nejmenší děti jako nejcitlivější skupina
Mateřské školy se v celé debatě ukazují jako nejcitlivější místo. Právě u nejmenších dětí je zavádění nových stravovacích pravidel pro jídelny nejtěžší, ale současně má největší dopad. V tomto věku se totiž velmi rychle a trvale vytváří vztah k jídlu, chutím i samotnému stolování. Zdravější jídelníček proto funguje jen tehdy, když děti vědí, co jedí, mají možnost nové suroviny poznat a postupně si na ně zvyknout. Schovávání „zdravých“ ingrediencí do pokrmů bez vysvětlení sice může krátkodobě projít, dlouhodobě ale ke skutečné změně stravovacích návyků nevede.
Z pohledu rodičů i širší veřejnosti z toho plyne jednoduchý závěr: kvalita školního stravování se neměří tabulkami ani splněnými normami, ale tím, zda děti z jídelny odcházejí s pocitem sytosti a s chutí se k obědu vracet. Právě na tomto místě se dnes nejzřetelněji ukazuje, že bez srozumitelných metodických návodů a trpělivé práce s dětskými chutěmi zůstává i dobře míněná úprava pravidel jen napůl dotaženým řešením.
