Sdílet
Biologické hodiny řídí stovky procesů – od tvorby hormonů po krevní tlak. Spánkový specialista MUDr. Karel Šonka z 1. LF UK upozorňuje, že lidský organismus má rád pravidelnost a že i malá změna rytmu představuje stres. Podle něj může trvat několik dní, než se tělo po přechodu znovu stabilizuje.
Podle odborného stanoviska American Academy of Sleep Medicine (AASM) trvá adaptace po posunu času běžně tři až sedm dní. Záleží na věku, životním rytmu i genetickém dispozici. Lidé vstávající brzy přechod snáší hůře než ti, kteří vstávají později. Hormonální reakce jsou rovněž výrazné – mění se hladiny melatoninu i kortizolu, což ovlivňuje energii, náladu a schopnost koncentrace.
Více infarktů i dopravních nehod
Výzkumný přehled publikovaný v Journal of Clinical Medicine (2019) ukázal, že v týdnu po změně času většinou roste počet případů infarktů – zhruba o 5 % až 10 %. Finská studie dostupná na PubMed zaznamenala, že pondělí po přechodu může být rizikovější pro srdce než jiné dny.
Analýza z University of Colorado Boulder (2020) ukázala, že po přechodu na letní čas dochází k nárůstu dopravních nehod. Lidé mají horší ostražitost, spánkové vypětí a reagují pomaleji – přechod tak zvyšuje riziko kolizí, zejména ráno.
Spánkový dluh a podrážděnost
Nejde pouze o biologii. Z běžného života: ráno se vstává hůře, večer usínání drhne a mozek se přizpůsobuje pomalu. Odborníci tomu říkají spánkový dluh, který člověk nese pár dní.
Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd, uvádí, že tělo se neřídí ručičkami na hodinách, ale přirozeným světlem a tmou. Když den posuneme, chvíli trvá, než se interní hodiny srovnají. Někdo tuto změnu postřehne jen slabě, jiný se cítí unavený, podrážděný nebo má horší spánek.
Zkracují se dny, světla ubývá – a to přispívá ke zvýšené frekvenci podzimní deprese neboli sezónní afektivní poruchy (SAD). Podle Mayo Clinic se s ní potýká kolem 10 % populace. Nedostatek denního světla může způsobit pokles hormonů spánku a nálady.
Co pomáhá: světlo, pohyb a pravidelnost
Lékaři doporučují přechod připravit. Několik dní předem chodit spát dřív, vstávat o čtvrthodinu dřív a být co nejvíc na denním světle. Světlo je klíčové pro přenastavení vnitřních hodin. Také pomůže ráno pohyb venku, otevřít okna, hýbat se. Káva či energetické nápoje mohou situaci zhoršit, protože narušují spánek.
Evropská komise už v roce 2019 navrhla zrušit střídání času, ale dohoda mezi státy nenastala. Podle Eurobarometru by většina Evropanů preferovala letní čas, zatímco odborníci upozorňují, že zimní lépe odpovídá přirozenému rytmu. A tak se hodiny stále posouvají. Na jaře hodinu ztrácíme, na podzim ji získáváme zpátky – a pokaždé s tím přichází dny, kdy tělo neví, co se děje.
