Sdílet
Slupky a jadérka hroznů jsou plná polyfenolů a dalších látek, které umějí tlumit oxidativní stres a zánět. Patří mezi ně flavonoidy (flavonoly, antokyany, katechiny), známý resveratrol, ale i melatonin či taniny. Z nich je nejzajímavější právě resveratrol, antioxidant nacházející se ve slupce révy vinné, ale třeba i v arašídech, borůvkách a čokoládě. Podporuje dlouhověkost a srdce.
Přehledová práce publikovaná letos v odborném časopise Polymers shrnuje, že právě tahle kombinace polyfenolů a dalších „ingrediencí“ stojí za dobře doloženými přínosy pro cévy, kardiovaskulární systém, metabolismus a další orgány. Odborníci ve studii přitom zdůrazňují, že nejde o „zázrak“ jedné molekuly, ale o souhru celého koktejlu sloučenin, které v organismu působí synergicky.
Hrozny jsou dobré pro oči
Benefity hroznů dnes vyzdvihuje i medicína zabývající se očním zdravím. Studie ukázala, že pravidelné zařazení hroznů do jídelníčku během 16 týdnů zvýšilo optickou hustotu makulárního pigmentu (MPOD), což je parametr, který souvisí s ochranou sítnice před oxidativním stresem a modrým světlem. Prakticky řečeno: pravidelná konzumace hroznů může být jedním z malých, ale smysluplných kroků, jak si chránit s přibývajícím věkem naše oči.
Co srdce a cévy?
I do této oblasti mají hrozny co mluvit. Polyfenoly z hroznových jadérek (grape seed extract, GSE) podle výzkumů snižují krevní tlak a zlepšují tzv. endoteliální funkci, tedy schopnost cév se správně uvolňovat a reagovat.
Efekt není samozřejmě „na počkání“, ani není nijak zázračný, ale v kontextu jídelníčku bohatého na ovoce a zeleninu dává smysl – tím spíš, že jde o potravinu, kterou můžeme snadno do našeho jídelníčku zařazovat denně.
V poslední době se objevují i studie, které zkoumají, jak hrozny „mluví“ s naší DNA – přesněji o tom, jak se „zapínají“ a „vypínají“ jednotlivé geny. Výzkumy ukázaly, že skutečně poté, co pojíme hrozny, díky protizánětlivým a antioxidačním drahám dochází i ke změnám genové exprese.
Je fér říct, že nejde o „opravu DNA“ v dramatickém smyslu slova, ale o modulaci biologických procesů, které mohou přispívat k pomalejšímu opotřebení buněk. Vědci zároveň upozorňují, že řada těchto efektů je zatím zkoumána v menších studiích a bude potřebovat další potvrzení.
A teď prakticky. Pokud chcete potenciál hroznů využít, dejte přednost celým plodům. Ty kombinují vlákninu, vodu a fytochemikálie v balíčku, který tělo dobře zná. Studie o očích pracovala zhruba s porcí kolem 1–1,5 hrnku hroznů denně; to je množství, které se dá rozumně rozdělit mezi svačinu a dezert.
Rozinky jsou koncentrovanější na cukr a energii, takže s nimi spíš opatrně. U vína platí, že ačkoli polyfenoly pocházejí právě z hroznů, zdravotní rovnice je složitější kvůli alkoholu a benefity se s ním často „vyruší“.
Na místě je i zde opatrnost. Hrozny obsahují relativně dost přírodních cukrů; diabetikům se proto vyplatí hlídat velikost porce a kombinovat je s bílkovinou či tukem (např. s jogurtem nebo hrstí ořechů). U pokročilého onemocnění ledvin je někdy potřeba ohlídat příjem draslíku. A malým dětem hrozny vždy bezpečně nakrájejte kvůli riziku vdechnutí.
