Miracle fruit jsou červené bobule z keře Synsepalum dulcificum, pocházejícího z tropických oblastní Afriky, oblasti kolem Guinejského zálivu. Jde o stálezelený keř, dorůstající výšky až 5 metrů. Rostlina disponuje podlouhlými, zelenými listy a drobnými, nenápadnými, bílými květy. Z těch vznikají červené bobule, podobné šípku či přerostlým brusinkám o velikosti 2 až 3 cm. Uvnitř každého plodu je jediné semeno obklopené tenkou vrstvou dužniny.  Pro pěstování miracle fruitu jsou třeba specifické podmínky. Rostlina potřebuje teplé, vlhké klima a teploty mezi 20 až 30 stupňů, není mrazuvzdorná a poškodí ji teploty již pod 10 stupňů.

Původní využití v africké kultuře

Místní obyvatelé často konzumovali miracle fruit před jídlem, aby si zpříjemnili chuť kyselících potravin. Toho se využívalo především v dobách nedostatku, kdy konzumovány byly různé druhy ovoce či bylin. Plody byly ale používány i při různých obřadech. Především proto, že změna chuti byla považována za magii. Nabídnutí miracle fruitu hostům bylo tedy bráno za projev úcty, přátelství a štědrosti hostitelů. Miracle fruit byl pochopitelně využíván i k léčebným účelům. Hlavní účinek ale spočíval pouze ve změně vnímání chuti, díky čemuž mohlo dojít k povzbuzení chuti k jídlu u nemocných.

Unikátní vlastnosti díky miraculinu

Plod obsahuje glykoprotein zvaný miraculin. Bílkovinná část je složena u 191 aminokyselin, díky kterým má schopnost navázat se na membránu chuťových buněk v blízkosti receptoru. Při snížení pH dojde k takzvané konformační změně miraculinu, kdy cukerná část glykoproteinu dosedá na receptor sladké chuti a mozek pak kyselé potraviny interpretuje jako sladké. K efektu tedy nedojde změnou samotných kyselých látek, ale pouze změnou způsobu, jak je náš mozek interpretuje. Konzumace neutrálních potravin nemá na receptory žádný vliv. Tento mechanismus byl navržen Kuriharou a Beidlerem v roce 1969 a nutno podotknout, že v té době nebyly ještě plně prozkoumány chuťové receptory. Zajímavostí ale může být, že v roce 2013 Misaka prokázal, že intenzita sladkosti roste s rostoucí kyselostí.

Potenciál v medicíně?

Miraculin zatím není komerčně využíván, ale má potenciál pomoci pacientům s diabetem či po chemoterapiích. V případě diabetu jej lze využít jako náhradu za cukry. Kyselé látky by začaly chutnat sladce, zároveň by v potravině nepřibyly žádné kalorie. U pacientů po chemoterapiích dochází ke změně chutí či zájmu o jídlo. I zde má miracle fruit potenciál, zpříjemnit pacientům chuťové vjemy a třeba pomoci příbytku na váze. Nicméně vzhledem k dostupnosti, náročnosti výroby a probíhajícím výzkumům se miraculin využívá především pro zábavu v zážitkových testech, tzv. flavor tripping, kde se sejdou lidé a po konzumaci miraculinu testují své nově nabité vnímání chutí.

Možná rizika

Ovoce či samotný miraculin zatím není nijak hojně konzumován. Je tedy otázkou, zda-li nemůže spustit u citlivějších jedinců alergickou reakci. Dlouhodobé účinky pravidelné konzumace též nejsou dostatečně prostudovány. Dalším rizikem je, že po změně vnímání chutí může snadno dojít k podráždění žaludku či poškození zubní skloviny. Miraculin totiž ovlivní celkovou chuť, avšak nijak nemění chemické vlastnosti pokrmu, tzn. pokrm je stále velmi kyselý a může hrozit i překyselení žaludku. Přidáme-li fakt, že rostlina se pěstuje především v Africe a je k nám dovážena ze třetích zemí, konzumace se může pojit i s riziky zdravotními.

Flavor Trip: Jedinečný výlet za chutí

Jde o akce, kde po zaplacení vstupního poplatku dostanete bobulku či prášek obsahující miraculin. Na místě pak máte nakrájené grepy, pomeranče, citróny, ale i lahve s octem, balzamikem či kysanou zeleninou nebo pivem. Účastníci pak po dobu trvání změny chutí si užívají nových zážitků při konzumaci známých potravin. Akce tohoto typu se u nás zatím nekonají, záznamy z nich můžete ale nají na YouTube.

A kolik jedna změna chutí stojí?

Miraculin se používá snadno. Tableta se rozkouše a nechá chvíli působit na jazyku. Mělo by se začít s co nejnižší dávkou pro zjištění případné alergie. Efekt trvá od 30 minut do 60 minut (některé zdroje uvádí i 2 hodiny) a poté se receptory vrátí do původního stavu, díky odplavení miraculinu slinami. Výrobky se prodávají zatím ve formě tablet, cena za za tabletu se pohybuje od 34 do 55 korun v závislosti na gramáži.

Budoucnost miracle fruitu

Samotné čištění a syntéza miraculinu je pro potravinářský průmysl prozatím výzvou, a to zejména vzhledem k velikosti a složitosti molekuly miraculinu. I proto vědci přistupují ke genovému inženýrství a je zde snaha vytvářet miraculin v transgenních rostlinách. Největších úspěchů zatím dosahují u rajčat. Další možností je využití hydroponie či aeroponie, kde nastavením kontrolovatelného prostředí lze zvýšit výnos a kvalitu plodů. Zároveň tím lze předejít rizikům spojeným s nepříznivými klimatickými podmínkami. Možností je i masivnější pěstování v oblasti původu – tj. západní Africe. To by mohlo mít i ekonomický a sociální aspekt pro místní obyvatele. Zájem o plodinu by tak mohl vést k rozvoji místního zemědělství a zvýšení příjmů farmářů. Nicméně na větší rozšíření tohoto glykoproteinu ze zázračného ovoce si ještě počkáme po řadě výzkumů a snazší produkci a extrakci.

Z pohledu zákona

Evropská unie zařadila sušené plody miracle fruitu na seznam nových potravin v roce 2021. EFSA při provedených testech nastavila bezpečný příjem na 10 mg/kg tělesné hmotnosti miraculinu, což odpovídá 0,7 g sušeného ovoce na den. To samozřejmě ale neplatí pro těhotné a kojící ženy. Zajímavostí je, že EFSA sušené plody schválila, protože jsou zdokumentované důkazy o konzumaci v Africe. Nicméně schválení se týká pouze sušených plodů, nikoliv čerstvých. V USA pak FDA pak zveřejnila dopisy dvou firem, kde miracle fruit dužnině, prášku a proteinu přidělila status GRAS (Generally Recognized as Safe).