Francouzská bageta je toho důkazem. Není to jen kus chleba. Je to symbol. Od roku 2022 navíc zapsaný na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, kde se ocitl díky unikátní kombinaci řemeslné tradice, každodenní spotřeby a pevného zakotvení v identitě národa. Jen ve Francii se denně prodá přes 50 milionů baget. Těsto přitom nesmí obsahovat nic jiného než mouku, vodu, sůl a droždí. Ani špetku cukru, žádný tuk. Výsledkem je chléb, který — když je upečený správně — zní jako koncert při lámání, voní jako venkovský trh a chutná tak, že nepotřebuje nic víc než ten nejskromnější sýr.

A že těch sýrů Francie nabízí! Camembert z Normandie, roquefort z Languedocu, comté z Jury, brie z oblasti Île-de-France – všechno chráněné označení původu, všechno sýry, které vznikají pod rukama malých výrobců, často podle receptur starých stovky let. Každý má svou texturu, chuť, intenzitu. Když si z nich sestavíte talíř, nespojíte jen chutě, ale i dějiny regionů a jejich klimatických zvláštností. A protože dnes slavíme francouzský svátek, je jen na místě si tyto delikatesy připomenout — nebo si jejich kvalitní varianty dopřát i u nás.

Ano, i v Česku dnes najdete šikovné sýrárny, které vyrábějí sýry typu camembert, blue cheese nebo polotvrdé kravské z mléka od místních farmářů. A to není žádný kompromis. Mnohé české výrobky dnes snesou srovnání se západní konkurencí, jen nejsou zabalené do tolik známého příběhu. Proč si tedy nedopřát českou interpretaci sýrového talíře – s hermelínem z malé rodinné mlékárny, kozím čerstvým sýrem z Vysočiny nebo zralým eidamem s ořechovým tónem z jihočeských luk?

A když už máte na stole bagetu a sýr, stačí přidat pár sezónních detailů. Hroznové víno, fíky, plátky hrušek. Oříšky, případně med nebo domácí marmeládu. Francouzi totiž vědí, že chuť není jen o sýru – je to o kontrastu. Jemné a ostré, sladké a slané, měkké a křupavé. Když si s tím chvíli pohrajete, vznikne zážitek, který není jen gurmánský, ale i poetický.

Tento den je tedy ideální příležitostí oslavit svobodu, jednoduchost a kvalitu. Nemusíte stát hodiny u plotny, abyste si dopřáli noblesní chuť. Stačí málo. A právě v tom je ten francouzský trik — mít odvahu zastavit se a dopřát si skutečnou kvalitu, byť v té nejprostší formě. Takovou, která nic nepředstírá. Takovou, která chutná po chlebu a sýru. Takovou, kterou si zaslouží i všední den.

Bon appétit et joyeux 14 juillet!