Sdílet
Americká společnost pro výživu nedávno zveřejnila výsledky výzkumu, podle nichž jen 7 % obyvatel Spojených států denně přijme doporučenou dávku vlákniny potřebnou pro zdravé fungování střev a mikrobiomu. Odhady pro Evropu se zásadně neliší, přestože jídelníček je u nás obecně pestřejší – zejména v jižních státech, jako je Itálie, Řecko nebo Španělsko, kde je běžná konzumace zeleniny a méně prefabrikovaných potravin.
Hashtag #fibermaxxing označuje trend, který uživatelům pomocí krátkých videí ukazuje, jak poskládat jídla tak, aby obsahovala dostatek vlákniny. Nejde o odborný termín, ale o komunikační nástroj, díky němuž se téma dostává k mladším generacím na sociálních sítích.
Dietoložka Jennifer Bianchiniová, zakladatelka společnosti Body to Soul Health, vysvětluje: „Smyslem je ukázat, jak do denních porcí zařadit ovoce, zeleninu, luštěniny a další potraviny bohaté na vlákninu, aniž by šlo o radikální změnu stravování.“
Pokud vláknina v jídelníčku chybí, zpomaluje se činnost střev, odpad zůstává v trávicím traktu déle a mikrobiom postupně slábne. Fibermaxxing tedy nepřináší nové poznatky, ale novou formu komunikace, která může působit jako užitečný vzdělávací nástroj.
Jaké množství vlákniny je vhodné?
Nutriční specialistka Alyssa Smolenová, MS, RDN, připomíná, že cílem je dosáhnout, případně překročit doporučený denní příjem vlákniny – tedy 25 až 30 gramů pro dospělého člověka. To vyžaduje omezit polotovary, fastfood nebo čistě masovou stravu a dát více prostoru rostlinným zdrojům. „Fibermaxxing se zaměřuje na úpravu toho, co už jíte, nikoli na dramatickou změnu jídelníčku,“ dodává zde.
Praktické tipy zahrnují přidání chia semínek do smoothies, rajčat k vajíčkům nebo volbu celozrnných těstovin při přípravě pasty.
Benefity i možná úskalí
Podle odborníků je trend bezpečný, na rozdíl od mnoha jiných výzev na sociálních sítích. „Dostatek vlákniny prospívá střevům, pomáhá hormonální rovnováze i pravidelné stolici. Při zvyšování jejího příjmu je ale nutné dbát i na dostatek tekutin, jinak hrozí nadýmání nebo trávicí obtíže,“ upozorňuje Bianchiniová.
Pro lidi se syndromem dráždivého tračníku, divertikulitidou nebo jinými nemocemi, u nichž je nařízeno vlákninu omezit, tento trend vhodný není. V těchto případech je třeba konzultace s lékařem.
Rozpustná a nerozpustná vláknina
Rozlišujeme dva základní typy vlákniny. Rozpustná vytváří ve střevech gel, který zpomaluje trávení, váže toxiny a snižuje hladinu LDL cholesterolu. Najdeme ji například v jahodách, chia semínkách, ovsu nebo jablkách. Nerozpustná vláknina funguje spíše mechanicky – prochází trávicím traktem a působí jako kartáč, který zlepšuje peristaltiku a dodává stolici objem. Obsahují ji ořechy, zelenina nebo slupky ovoce.
Optimální je kombinace obou složek, která reguluje hladinu cukru v krvi, podporuje pocit sytosti a může přispět i k udržování hmotnosti.
